Čtvrtek, 4. března, 2021

Letiště Praha: Každý měsíc stomilionová ztráta a předpokládaný návratu k normálu v roce 2025. S omezením klíčových investic se ale nepočítá

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Drastické omezení cestování, dramatický pokles poptávky po létání, jen pětina odbavených pasažérů, o 65 procent méně vzletů a přistání a každý měsíc provozní ztráta 100 milionů. Tak vypadají čísla ruzyňského letiště za loňský rok. Dopad pandemie na leteckou dopravu byl drtivý, ale každá krize znamená také pozitivní změny a příležitosti, říká mluvčí letiště Kateřina Pavlíková. Dlouhodobé rozvojové plány by tak koronavirus neměl zastavit.

Ztráta ruzyňského letiště na úrovni EBITDA (zisk před úroky, daněmi, odpisy a amortizací, pozn. red.) za loňský rok představuje 460 milionů korun. Přestože byl dopad koronakrize znatelný, letiště bylo schopné od března až do listopadu financovat provoz výhradně z vlastních finančních zdrojů, a to hlavně díky finančním rezervám z minulých let. Aktuálně každý měsíc eviduje provozní ztrátu ve výši 100 milionů korun. Konečné výsledky letiště plánuje zveřejnit letos v červnu po schválení účetních závěrek a výročních zpráv.

V lednu rekordy, pak propad

Loňských 54 tisíc vzletů a přistání představuje meziroční pokles o 65 procent. V počtu odbavených cestujících vedl první kalendářní měsíc. Tehdy bylo odbaveno přes jeden milion lidí. Ještě v lednu a únoru mohli lidé napřímo zamířit do více než 100 míst po celém světě. Počet dostupných destinací poté klesl až na 87. Po slabých jarních měsících došlo k mírnému oživení během léta, kdy byly podmínky pro cestování dočasně rozvolněny.

Cestující nejčastěji využívali pravidelných linek z a do Velké Británie, Francie, Itálie, Ruska nebo Španělska. K nejoblíbenějším metropolím patřil Londýn, kam zamířilo více než 311 tisíc lidí.

Financování ve 2021

Letos už si letiště pouze s vlastními finančními zdroji nevystačí. V první fázi si plánuje půjčit zhruba jednu miliardu korun. „Ze státního rozpočtu čerpáme pouze standardní pomoc z programu Antivirus. Můžeme si tak udržet vysoce kvalifikované pracovníky, a to i v době výrazného provozního útlumu,“ vysvětluje Kateřina Pavlíková.

V rámci programu pro oblast posílení bezpečnosti pak letiště požádalo o 125milionový příspěvek ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Žádná další státní pomoc už ale ve hře není.

Klíčové investice nepadly

Ani přes masový odliv cestujících, stamilionové ztráty a ne příliš nadějné vyhlídky do dalších měsíců nelze omezit důležité rozvojové investice. Všechny plánované investiční akce však letiště průběžně vyhodnocuje. Vychází přitom z prognóz počtu odbavených cestujících.

„Odložili jsme projekty, které nebylo nutné realizovat, nicméně pokračujeme v celé řadě těch, bez kterých se letiště neobejde nebo které již započaly. Podle všech dostupných předpovědí vývoje letecké dopravy, které vydávají mezinárodní organizace činné v letectví, dojde k návratu leteckého provozu do hodnot roku 2019 přibližně v roce 2025,“ upřesňuje odhady na další období Kateřina Pavlíková.

Očekává se, že poté by opět mělo dojít k nárůstu cestujících. V průběhu následujících dvaceti let by mělo jít celosvětově o dvojnásobek. To je také důvod proč Letiště Václava Havla nechce zastavit dlouhodobé rozvojové plány čítající nejen rozšíření, ale také modernizace letištní infrastruktury.

Ilustrační foto: Tiskový odbor Letiště Praha

„Bez moderního letiště se neobejde žádná vyspělá ekonomika. Jedině díky rozvoji, modernizaci a digitalizaci zůstane letiště konkurenceschopné,“ podotýká mluvčí.

Během následující dekády je v plánu zejména rozšíření druhého terminálu a také úprava dráhového systému. Počítá se i s vybudováním paralelní dráhy a následně uzavření stávající vedlejší dráhy. To bude znamenat úlevu pro obyvatele z části Prahy a zejména Kladenska, které nyní obtěžuje hluk z provozu letiště. Upravit by se měl i veřejný prostor mezi terminály. Klíčové pak bude nové železniční spojení z centra na letiště.

Krize jako příležitost pro změny

Kvůli pandemii se v celé řadě odvětví smrskly veškeré snahy do jediné – přežít. A letecká doprava není výjimkou. S postupnou adaptací na koronavirovou situaci a zároveň i s nadějí na postupné obnovení běžného života se opět vynořila i dlouhodobá globální témata. Jedním z nich je Zelená dohoda pro Evropu s jasným cílem. Tím je do roku 2050 klimaticky neutrální Evropa. Největší tuzemské letiště tak veškeré plánované investice zohledňuje právě i z hlediska udržitelného rozvoje.

„Tento závazek jsme přijali i na mezinárodní úrovni v rámci organizace ACI. V rámci iniciativy Destination 2050 se jednotlivá letiště, aerolinky i výrobci letadel zavázali ke snižování dopadů letecké dopravy na životní prostředí a představili plán neutrality do roku 2050,“ vysvětluje Kateřina Pavlíková.

Letošní sezóna připravena

Na postupný návrat leteckých společností je letiště připraveno. Dostupnost spojení bude záviset hlavně na vývoji epidemiologické situace a na případném rozvolnění podmínek pro cestování.

„Máme připravenou strategii k podpoře co nejrychlejšího návratu leteckých spojení z Prahy. Jedná se primárně o podporu poptávky, na základě které se letecké společnosti rozhodují o obnovení provozu svých linek. Na podpoře příjezdového cestovního ruchu spolupracujeme také s našimi partnery, například agenturou CzechTourism, Prague City Tourism nebo Středočeskou centrálou cestovního ruchu,“ říká předseda představenstva Letiště Praha Václav Řehoř.

Doplňuje, že jednání s dopravci ohledně obnovy dřívějších i nových spojení pokračují. Letiště také rozšířilo incentivní program, aby dopravce k obnovení linek motivovalo.

Lucie Přinesdomová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter