Manažerské rozhodnutí generálního ředitele Lesů ČR Daniela Szóráda, které ale posvětila bývalá vláda vláda, stojí za obřím propadem letošního plánovaného zisku státního podniku. Změny smluv s dodavateli, růst platů zaměstnanců a další okolnosti srazí zisk státního podniku z 3,8 v roce 2017 na 1,5 miliardy v roce letošním. V roce 2015 byl zisk 6,4 miliardy o rok později 4,98.
Klesající cena zpeněžení dříví, zvýšení platů o 300 milionů korun na základě kolektivní smlouvy, více nucené, než plánované těžby a především změna smluv s dodavatelskými firmami, to vše stojí za plánovaným propadem ekonomických výsledků státní firmy Lesy ČR v letošním roce. Podle zjištění Ekonomického deníku je na letošní rok plánován zisk na 1.551.050.000 korun.
Pokles hodnoty zpeněžení dříví je podle mluvčí Lesů Evy Jouklové dán poklesem cen surového dříví a strukturou těžeb. „To je způsobeno minimálními objemy úmyslných těžeb ve prospěch těžeb kalamitních. Vliv má také nárůst nákladů na pěstební činnosti o více než 300 mil. Kč a nárůst osobních nákladů o 300 mil. Kč – tyto závazky plynou z nové kolektivní smlouvy,“ uvedla Eva Jouklová. Podle údajů, které má Ekonomický deník k dispozici klesla průměrná hodnota zpeněžení dříví v posledních dvou měsících loňského roku o cca 500kč/m3 a letos se nedostane na úroveň prvních devíti měsíců loňského roku (1.253 Kč/m3, letos je plánováno 918 korun – pozn. red.).
Podle Ekonoma a bývalého předsedy dozorčí rady státního podniku Lesy ČR Miroslava Zámečníka je za poklesem hospodářských výsledků hlavně změna smluv s těžebními společnostmi, kterou však umožnila předchozí vláda. Zámečník říká, že v kombinaci jeho ekonomického vzdělání a znalostí vnitřních procesů Lesů ČR tento drastický cenový propad očekával.
Generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád si nechal posvětit, že může změnit smlouvy se všemi dodavateli, což mu umožnila ještě předchozí vláda. Tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka poprvé o této možnosti mluvil loni na konci záři. Podle Szóráda byl kolaps na trhu se dřevem je tak zásadní, že by mohl vést až k likvidaci těžařských firem. Firmy „Cílem je maximalizovat zpracování nahodilé těžby,“ uvedl tehdy Szórád. Ten už v srpnu nechal zastavit plánovanou těžbu dřeva a soustředil všechny síly na zpracovávání kalamitních porostů, které jsou, zejména na severu Moravy, napadeny škůdci. Jenže těžební firmy měly problém sehnat pracovníky za podmínek se kterými vyhráli tendry.
Podle ekonoma Zámečníka byl hlavní problém v tom, že Lesy ČR uzavřely smlouvy s dodavateli v době, kdy byla cena práce nižší, než v současnosti a tím se změnily nákladové relace. „Dodavatelům se svíraly peněžní nůžky. Aby lidi udrželi, museli jim přidat. Ale je to jako by Škodovka v Boleslavi dodavatelům řekla, my víme, že rychle rostou mzdy, tak to vypovězte a my uděláme nové smlouvy, které budou pro vás výhodnější. To by soukromý sektor asi neudělal, ale státní podnik Lesy ČR to udělal. Stát tedy těžařům, kteří jsou napojeni na Lesy ČR, udělal vstřícný krok za tyhle peníze, což se projeví v hospodářském výsledku firmy,“ Ekonomickému deníku Miroslav Zámečník. Soukromý subjekt by podle Zámečníka takový krok neudělal a trval by na dodržení uzavřených smluv, případně by šel do obchodního sporu. „Zase na druhé straně nemá nikdo zájem „pokosit“ své dodavatele až do insolvenčního řízení, to by byl nesmysl. Ale takto na měkko a na hezko, to se Lesy ČR zachovaly jako státní podnik před volbami,“ dodal ekonom.
Zámečník míní, že původní zakázky měly počítat s možným růstem průměrných mezd, což ukazovala makroekonomická data. „V nových tendrech jsou zakalkulovány zcela jiné představy o budoucím nákladovém vývoji. Těžařina, zvlášť, když je to motomanuální těžba, tak je to hlavně o mzdách. Teď se může ukázat, jelikož je ten kontrakt dlouhý (pět let), že se změní podmínky opačným směrem. A to asi lesní firmy nepřistoupí na to, že by to mohly Lesy ČR vypovědět bez sankce, jako to vedení státního podniku umožnilo dodavatelům. Je tam zřejmá asymetrie. Druhá strana by nikdy nepřistoupila na to, co Lesy ČR,“ dodal Miroslav Zámečník, který označil postup státu za kvazikartelovou dohodu.
„Když počítáte s růstem mezd o 2 procenta a pak vám stát umožní si tam zakalkulovat růst větší, tak je to výhoda. Navíc, pokud to stát umožní všem dodavatelům, je to kvazi kartelová smlouva. Všichni to upraví jedním směrem a na váš účet. Proto to dávali na vládu. To bych se radši oběsil, než něco takového podepsat jako generální ředitel Lesů ČR. Kdyby to podepsal sám, určitě by šel do vězení. Proto si to nechal posvětit vládou, že lidumilství bude aktem politického rozhodnutí a že zakladatel a celá vláda berou na vědomí, co se stalo. Nevím, jestli vládě, když to předkládali, někdo říkal, jak pekelně to bude drahé, ale že to bude o miliardách, jsem už tehdy věděl. To jsem za tu dobu, co jsem v Lesích působil, pochopil,“ dodal Miroslav Zámečník.
Jiří Reichl
