Stíhačky a tanky se pořizují na dlouhá léta. Jenže některé technologie na bojišti zastarávají už za několik týdnů či měsíců. Armáda chce proto zrychlit experimentování, testování a zavádění nových řešení. Právě tuto schopnost má zohlednit nová koncepce výstavby armády do roku 2040.
Nová Koncepce výstavby Armády České republiky do roku 2040 (KVAČR 2040) zohlední zkušenosti z konfliktů na Ukrajině a Blízkém východě. Počítá také s novými technologiemi. Podle náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče ale nepůjde o zásadní změnu dosavadního směřování armády.
„Nemůžete očekávat nějakou revoluci. Prostě je to evoluce, je to aktualizace té předcházející koncepce,“ uvedl Hlaváč.
Dokument popíše cílový stav pozemních, vzdušných a speciálních sil. Zaměří se také na nově budované teritoriální síly. Stanoví směr jejich dalšího rozvoje a opatření potřebná k dosažení stanovených cílů.
KVAČR není operačním plánem pro řešení aktuálních hrozeb. Jde o strategický dokument, který pracuje s horizontem pěti, deseti a patnácti let. Nejde tedy o pouhý seznam plánovaných nákupů, ale o vymezení dlouhodobého rozvoje armádních schopností.
Vláda má novou koncepci schvalovat v pondělí 19. října. Předchozí KVAČR 2035 schválila vláda Petra Fialy (ODS) v prosinci 2023.
Ministr obrany Jaromír Zůna, který je ve funkci za SPD, si přípravu nové koncepce stanovil jako hlavní úkol po svém nástupu do funkce loni v prosinci.
Těžká a střední brigáda zůstávají prioritou
Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve uvedl, že nová koncepce se má vrátit k původním plánům budování armády z doby předchozí vlády ANO. Zaměřit se má především na plnění aliančních závazků, zejména na těžkou a střední brigádu.
Hlaváč označil modernizaci těchto brigád za jedny z nejaktuálnějších úkolů. Vedle toho zdůraznil potřebu doplňovat munici, zásoby a vybavení jednotlivých vojáků.
Nová KVAČR tedy nemá opustit dosavadní modernizační priority. Má určit, jak bude armáda rozvíjet své schopnosti v dalších letech. Současně má zohlednit rychlý vývoj technologií, který klade nové nároky na způsob jejich zavádění.
Důležitá bude také komunikace s obranným průmyslem. Armáda už jedná s ministerstvy, kterých se koncepce týká. Po jejím schválení chce dokument zveřejnit a představit jeho směřování také zástupcům obranného průmyslu, včetně Asociace obranného průmyslu.
Armáda plánuje koncepci vysvětlovat rovněž na konferencích a průmyslových dnech. Cílem je, aby výrobci a dodavatelé rozuměli tomu, jaké schopnosti chce armáda v budoucnu rozvíjet. Bez společného porozumění jejímu směřování totiž mohou vznikat nedorozumění mezi armádou a průmyslem.
Technologie zastarávají rychleji než zakázky
Jedním z problémů, na které chce armáda reagovat, je rozdíl mezi délkou pořizování vojenské techniky a rychlostí technologického vývoje. Hlavní zbraňové systémy se pořizují na desítky let. Některé technologie a taktické postupy se však mění v řádu týdnů či měsíců. Zkušenosti z války na Ukrajině ukazují, jak rychle se vyvíjejí například drony, protidronové prostředky, senzory, systémy elektronického boje a software.
Pokud armáda potřebuje několik let na stanovení požadavků, soutěž a pořízení techniky, může se stát, že vybrané řešení bude v době dodání už zastaralé. Právě proto chce zrychlit proces, v němž nové technologie zkouší a zavádí. „Některé technologie velice rychle zastarávají. Nicméně jsme si toho vědomi a budeme s tím pracovat. Je to i v našich cílech, aby armáda měla schopnost adaptability,“ řekl Hlaváč.
Podle něj bude nutné zabývat se také pravidly, podle kterých armáda nové technologie pořizuje. „Bude to samozřejmě vyžadovat se také podívat na náš legislativní rámec, protože my nemůžeme nakupovat F-35 stejně jako nějaký software,“ uvedl náčelník generálního štábu.
Pořízení bojového letounu a zavedení softwaru představují odlišné typy akvizic. Armáda proto chce hledat způsoby, jak u technologií s rychlým vývojovým cyklem pružněji ověřovat nová řešení a reagovat na jejich změny.
Nejde jen o drony
Drony jsou jednou z oblastí, v nichž se technologický vývoj na bojišti rychle mění. Armáda ale chce věnovat pozornost i dalším technologiím. Patří mezi ně umělá inteligence, kvantové technologie a 3D tisk. Umělá inteligence může pomáhat se zpracováním velkého množství dat a podporovat rozhodovací procesy. Kvantové technologie mohou najít uplatnění například v šifrování.
Armáda se zároveň zabývá digitalizací velení a řízení. Modernizace totiž nespočívá pouze v pořizování velkých zbraňových systémů, jako jsou letouny nebo tanky. Důležitou roli mohou hrát i menší projekty, které ovlivní fungování rozsáhlejších modernizačních programů.
„Jednotlivé technologie a systémy musejí společně fungovat, aby bylo možné zajistit požadované schopnosti,“ zdůraznil Hlaváč. Nestačí tedy pouze pořídit nové zařízení. Armáda musí také zajistit, aby zapadlo do širšího systému a pomohlo dosáhnout požadovaných schopností.
Armáda chce experimentovat a rychleji zavádět osvědčená řešení
Jednou z cest, jak reagovat na rychlý technologický vývoj, má být častější experimentování. U technologií, které se rychle mění, chce armáda pořizovat menší série, testovat je přímo u jednotek a úspěšná řešení následně rychleji zavádět do praxe.
Místo čekání na rozsáhlý nákupní projekt chce armáda získat větší prostor pro ověřování nových možností. Tento přístup má pomoci zkrátit dobu mezi vznikem nového řešení a jeho případným využitím u vojáků.
Generálská rada v pondělí schválila nový inovační systém, který má tento přístup podpořit. Jeho součástí bude experimentování za účasti obranného průmyslu. Armáda chce vytvořit experimentální prvek, do něhož se zapojí profesionální vojáci a příslušníci aktivní zálohy. Zároveň chce přilákat studenty civilních vysokých škol.
Nový systém tak má vytvořit prostor pro praktické zkoušení technologií a zapojení dalších lidí do hledání a ověřování nových řešení.
Koncepce se má aktualizovat zhruba za čtyři roky
KVAČR 2040 má stanovit dlouhodobý směr rozvoje armády a opatření, která povedou k požadovaným schopnostem. Vedle modernizace těžké a střední brigády a doplňování munice, zásob a vybavení má zohlednit také potřebu pružněji reagovat na nové technologie.
Armáda počítá s tím, že koncepci přibližně za čtyři roky znovu aktualizuje.
