Na pozadí dalších provokací v Baltském moři a sestřelení dronu nad Litvou navrhla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová razantní zpřísnění dohledu nad ruskými diplomaty. Při debatě v Evropském parlamentu upozornila, že Kreml využívá své zástupce k hybridním útokům a zjišťování slabin EU.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová navrhla přísnější dohled nad ruskými diplomaty, kteří podle ní zároveň působí jako špioni. Prohlásila to během úterní debaty o ruské hybridní válce v Evropském parlamentu. Ve stejný den přitom vypálila ruská válečná loď v Baltském moři světlice na dánský vojenský vrtulník. Alianční stíhačky pak musely sestřelit dron nad Litvou.
Není to náhoda
„Nejsou to náhody. Jsou to ze strany Ruska cílené pokusy oslabit naše odhodlání, otestovat naši jednotu a zahrávat si s obavami z eskalace,“ řekla zákonodárcům.
Samotné jednání se soustředilo na zprávu Evropského parlamentu, kterou vypracovala zpravodajka Rasa Juknevičienėová (EPP/Litva) z Výboru pro bezpečnost a obranu (SEDE). Zpráva je sice nezávazná, má však značnou politickou váhu.
Od odolnosti k odstrašování
Juknevičienėová, která stejně jako Kallasová pochází z Pobaltí, zastává nekompromisní postoj vůči Rusku. Nebrala si servítky. Evropa podle ní postupovala příliš pomalu, příliš reaktivně a příliš se uchylovala k eufemismům. „Strach z eskalace ruské eskalaci nezabránil. Naopak povzbudil Rusko k tomu, aby otestovalo další hranici,“ prohlásila před ostatními zákonodárci.
Její zpráva vyzývá k zásadnímu posunu k přímému vojenskému odstrašování. Kritickou evropskou infrastrukturu – kabely, potrubí, přístavy, letiště, satelity – považuje za strategicky rovnocennou k vojenským objektům.
Také požaduje rychlejší zavedení dohledu nad hranicemi na východním křídle a vyčlenění finančních prostředků pro zranitelné východní regiony. Odolnost společnosti, jak zpráva zdůrazňuje, není druhořadou záležitostí. Občané podle ní představují první linii obrany.
Pět oblastí zájmu
Kallasová nastínila pět konkrétních oblastí činnosti, kterými se Komise již zabývá. Za prvé to je systematické veřejné připisování odpovědnosti za útoky. Jako příklady uvedla postup Německa v případě plánovaného bombového útoku na letiště v Lipsku a červencové společné odhalení kybernetické agrese ze strany ruské FSB. Za druhé se jedná o cílené sankce.
Třetím opatřením je omezení ruských příjmů. Evropské sankce už podle ní připravily ruskou ekonomiku o jeden bilion eur a Komise právě dokončuje přípravu dosud nejrozsáhlejšího seznamu sankcionovaných subjektů.
Omezování ruských diplomatů
Dále Komise omezuje počet ruských diplomatů v EU. Počet zaměstnanců ruské mise při EU byl zastropován na 40 osob. Kallasová navíc vyzvala k přísnější kontrole pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru, k zákazu udělování víz bývalým příslušníkům ruských zpravodajských služeb a k přezkumu turistických víz.
Posledním opatřením je ochrana informačního prostoru prostřednictvím detekce zahraničních manipulací a vměšování (FIMI) s využitím umělé inteligence, školení personálu a rozbíjení ruských náborových sítí. „Děláme správné věci. Neděláme je však dostatečně rychle a dostatečně rychle si neuvědomujeme realitu,“ uvedla vysoká představitelka pro zahraniční politiku.
Poslanec Evropského parlamentu Sergey Lagodinsky (Zelení/Německo) prohlásil, že se Kreml připravuje na další útok. „Nazývejme útok útokem. Rusko se připravuje na možnou vojenskou agresi proti zemím EU a NATO,“ varoval.
Ostré výpady z okrajů politického spektra
Debata se neobešla bez ostrých sporů a vyvolala střet mezi španělskými poslanci. Europoslanec Nicolás Pascual de la Parte (EPP/Španělsko) přirovnal ruské hybridní útoky k tomu, co označil za marockou „invazi“ do Ceuty, při níž do města vstoupilo více než 80 tisíc lidí.
Jeho kolega José Cepeda (S&D/Španělsko) se proti tomu ohradil a obvinil de la Parteho, že řeší vnitrostátní záležitosti namísto toho, aby se věnoval hrozbě ze strany Kremlu.
