Navrhovaná změna definice závislé práce, která doprovází projednávaný zákon o platformách, by podle odborníků přispěla k masivnímu rozšíření švarcsystému. Zásah by pocítil celý trh práce i státní pokladna, které hrozí výpadek příjmů a vyšší výdaje na sociální dávky.
Nová úprava jde navíc přímo proti záměrům unijní směrnice o ochraně platformových pracovníků, ze které má vycházet. Vyplývá to z výsledků studie Akademie věd ČR, kterou dnes na jednání sněmovního sociálního výboru představila ekonomka trhu práce ze Sociologického ústavu Alžběta Mangarella.
Vládní předloha, jež míří do Sněmovny, reaguje na evropskou směrnici z roku 2023. Ta má platformovým pracovníkům zajistit minimální pracovní podmínky a chránit jejich osobní údaje. Členské státy musí nová pravidla zavést do 2. prosince, jinak jim hrozí sankce. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) opakovaně zdůraznil, že Česko zvolilo minimalistické převzetí předpisu, aby zbytečně nezatěžovalo zaměstnavatele.
Trojský kůň v českém zákoně
Odborníci však varují, že česká verze zákona přináší pravý opak. „Na jedné straně máme platformovou směrnici, jejímž cílem je ochránit pracující, kteří jsou ve slabém postavení… Na straně druhé máme tento přídavek k českému návrhu, který naopak poskytne platformám způsob, jak domněnku závislé práce vyvrátit snadněji,“ uvedla Mangarella.
Změnu definice závislé práce s dopady na celý trh práce i státní rozpočet označila za velmi kontroverzní krok a „trojského koně“. Z analýzy akademické obce navíc vyplývá, že žádná jiná země Evropské unie k podobnému kroku nepřistoupila. Juchelka však záměr hájí s tím, že jde pouze o reakci na judikaturu: „My pouze zpřesňujeme, my to nějakým způsobem neměníme.“
Přísnější kritéria jako návod pro firmy
Závislá práce je v současnosti definována výkonem činnosti jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů, osobně a ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti. Od příštího roku by nově musela platit všechna stanovená kritéria současně – tedy že zaměstnavatel práci organizuje, kontroluje, vydává pokyny a činnost probíhá v určené pracovní době. Podle odborů tak firmám postačí formálně obejít například určení pracovní doby a o zaměstnání již právně nepůjde.
Mangarella upozorňuje, že změna poslouží spíše jako signál a návod pro zaměstnavatele, jak se vyhnout postihům: „Může to být použito jako návod, jak připravit smlouvu pro ičaře a jak se připravit na případnou kontrolu tak, aby švarcsystém nebyl potvrzen.“
Při švarcsystému vykonávají živnostníci (OSVČ) fakticky běžnou zaměstnaneckou práci na fakturu bez klasické pracovní smlouvy. Zaměstnavatel za ně neodvádí pojistné a samotní pracovníci mají nižší odvody, přicházejí však o placenou dovolenou, nemocenskou a riskují nízký starobní důchod. V Česku v současnosti působí přes milion OSVČ. „Za tímto svého druhu rekordem nestojí podnikatelé a podnikatelé se zaměstnanci, ale takzvaní sólo zaměstnaní,“ podotkla ekonomka.
Hrozba stamiliardových ztrát
Podle analýzy výzkumné agentury PAQ Research by navrhovaná úprava legalizovala 70 až 90 procent současného švarcsystému, což by se dotklo 50 až 80 tisíc lidí. Odbory vyčíslily, že pokud by se ze zaměstnaneckého poměru přesunulo na živnost pouhých 10 tisíc lidí, stát by na odvodech a daních ztratil 2,4 miliardy korun. U půl milionu pracovníků by roční výpadek přesáhl 120 miliard korun. Ministr Juchelka tyto propočty opětovně označil za neopodstatněné strašení.
Bývalý ministr práce a předseda poslanců KDU-ČSL Marian Jurečka proto požaduje vypracování detailního průzkumu, kolik firem by po schválení změn reálně zvažovalo převod kmenových zaměstnanců na IČO. Upozornil, že švarcsystém se může rozšířit například mezi svářeče nebo obráběče. Těch by se podniky mohly v reakci na vysoké ceny energií zbavovat.
Předložené úpravy naopak opakovaně podpořil prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Podle něj by nucené převádění do zaměstnaneckého poměru naopak nežádoucím způsobem omezilo flexibilitu trhu práce.
