Nová pravidla mají od příštího roku zúžit okruh případů, které mohou úřady považovat za švarcsystém. Firmám tím ale riziko kontrol nezmizí. Nelegální zaměstnávání patří podle advokátky kanceláře Bříza & Trubač Markéty Tkadlecové k nejčastějším oblastem kontrol inspektorů práce. Novela podle ní může navíc spustit vlnu soudních sporů, varovala na konferenci Právo a trh práce, kterou pořádaly Ekonomický deník a Česká justice.
Švarcsystém vzniká ve chvíli, kdy člověk formálně pracuje jako OSVČ, ve skutečnosti ale jeho práce výrazně připomíná běžné zaměstnání. Úřady proto neřeší jen to, co stojí ve smlouvě. Sledují například, zda pracovník dostává pokyny, pracuje osobně a pravidelně nebo je na firmě ekonomicky závislý.
Tento systém zůstává jedním z hlavních témat, na která se inspekce práce při kontrolách zaměřuje. Firmám přitom při jeho prokázání hrozí milionové sankce a postihnout může úřad také samotné OSVČ. „Kontrolní orgány se na prvním místě zaměřují na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, hned v závěsu je švarcsystém,“ potvrzuje Markéta Tkadlecová.
Pravidla pro posuzování závislé práce se mají od příštího roku změnit. Zákon bude pracovat s méně znaky. V některých hraničních případech tak může být složitější prokázat, že jde skutečně o švarcsystém. Pokuty za výkon závislé práce na živnostenský list přitom nejsou malé a hrozí oběma stranám. Firmy mohou dostat pokuty v rozpětí 50 tisíc až 10 milionů korun a k tomu zákaz činnosti až na dva roky. Osoba samostatně výdělečně činná potom může odejít se sankcí až 100 tisíc korun.
Zaručený recept není
Znaky závislé práce zahrnují existenci nadřízenosti a podřízenosti, pokynů shora, nebo výkon práce jménem zaměstnavatele a osobní výkon práce. Příští rok z definice závislé práce zmizí jeden základní znak, a to práce podle pokynů zaměstnavatele, který se napříště stane jednou z podmínek vztahu nadřízenosti a podřízenosti. Soudy by už také neměly posuzovat to, zda je zaměstnanec na příjmech od jednoho zaměstnavatele ekonomicky závislý.
Na druhou stranu nadřízenost a podřízenost mají nově definovat čtyři podmínky. Všechny budou muset být splněny najednou.
- zaměstnavatel organizuje práci zaměstnance,
- zaměstnavatel dohlíží nad výkonem práce zaměstnance,
- zaměstnavatel dává zaměstnanci pokyny,
- zaměstnanec práci vykonává v pracovní době.
Zaručený recept, jak se postihům za nelegální formu závislé práce vyhnout, podle Tkadlecové neexistuje. „Nejvyšší správní soud v judikatuře razí směr, že švarcsystém se má posuzovat materiálně. Nepotřeboval proto zpřesnění definice závislé práce, ale zdůrazňoval důležitost individuálního posouzení v konkrétním případě a na základě zohlednění podmínek na daném pracovišti,“ říká.
Ani po novele se podle Tkadlecové švarcsystém postihům nevyhne. „Nejvyšší soud totiž říká, že i když nenaplníte všechny podmínky, za nichž má být závislá práce vykonávána, což je nyní vodítkem pro naplnění znaků závislé práce, pořád to být švarcsystém může,“ upozorňuje na rozhodovací praxi s důrazem na materiální posouzení. Ta je souladná i se zahraniční judikaturou a zřejmě se nezmění ani po účinnosti nové právní úpravy.
Připouští zároveň, že nová pravidla vytvoří rozsáhlý prostor pro soudní spory. „Zaměstnavatelé to budou zkoušet prorazit a prolomit judikaturu. Opřou se o nové znění a záměr zákonodárce,“ předpovídá další vývoj.
Švarcsystém křiví trh
Ačkoliv je švarcsystém oproti klasické formě zaměstnání finančně výhodnější pro obě strany, jeho rozšíření v některých sektorech vede k pokřivení trhu práce. Zejména odborníci s vysokým příjmem přestávají být slabší stranou a zaměstnavatel nemá jak je přimět standardní pracovní poměr uzavřít. „Firma nedokáže vytvořit tlak, aby je donutila nabídku uzavření pracovní smlouvy přijmout, pokud jim nezaplatí to samé v čistém, jako by dostali na živnostenský list,“ upozorňuje Tkadlecová.
Nejde podle ní ale jen o tuto odměnu, ale i o rozvazování pracovního poměru. Zrušit smlouvu s takto vysoko hodnoceným zaměstnancem není levné. Typicky jde o experty ze sektoru IT.
Řešení nabízí samostatná kategorie
Cestou z tohoto začarovaného kruhu pak může být podle vedoucího advokáta Aegis Law Petera Perniše vytvoření třetí kategorie vedle zaměstnanců a OSVČ. Inspiraci pro to nachází v Německu. „Můžeme jim dát částečně práva jako mají zaměstnanci, větší ochranu při rozvázání spolupráce. A na druhé straně jim můžeme ponechat flexibilitu,“ naznačuje možné zaměstnávání formou osob v obdobném postavení zaměstnanců.
U ministerstva práce a sociálních věcí takový nápad zatím naráží na odpor. „Chceme mít jednoznačně závislou práci a vedle toho samostatnou výdělečnou činnost a nedávat do toho varianty, které by tu úpravu dále znepřehledňovaly,“ potvrzuje šéf ministerského odboru podpory zaměstnanosti a inspekce práce Jeroným Dekan. Podle něj je současný cíl udržet koncepci, jak je nastavena nyní.
Do budoucna ale posun v tomto ohledu nevylučuje. „Ministerstvo plní zadání, jaké dostane,“ uzavírá.
Poděkování za podporu konference Právo a trh práce patří advokátním kancelářím Aegis Law a Bříza & Trubač a společnosti Benefit Plus, která poskytuje systém pro správu zaměstnaneckých benefitů.
