V hnutí Přísaha, které si v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny téměř sáhlo pro několik mandátů, to pěkně vře. Kvůli problémům se šéfem hnutí, bývalým velitelem Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Róbertem Šlachtou, odcházejí lidé, kteří mu pomáhali projekt budovat. Hlasitě zabouchnul dveře teď někdejší detektiv Karel Tichý, který v policii vyšetřoval případy mafiánů Františka Mrázka a Radovana Krejčíře. „Jediný, kdo jeho pravou tvář, zejména pak naprosto neukojitelnou ješitnost, včas odhalil a správně to uchopil jsou jeho PR lidé, kteří formovali celou následnou strategii ´hnutí´,“ sdělil o Šlachtovi Ekonomickému deníku Karel Tichý.
Vypadalo to jako téměř pohádková idyla, po letech našli společnou řeč dva detektivové protikorupční a protimafiánské policie, kteří byli odjakživa rivalové. Síly spojili bývalí mediálně známí detektivové Róbert Šlachta a Karel Tichý v hnutí Přísaha a objížděli republiku, aby uspěli ve volbách do Poslanecké sněmovny. Někdejší velitel ÚOOZ Róbert Šlachta mluvil až donedávna o svém spolupracovníkovi Karlovi Tichém, když se o něj začala zajímat podrobněji média, jako o „lovci mafiánů“ a nešetřil chválou. Dnes je všechno jinak.
„Tak nám to začíná. Novináři probírají naše kandidátky a snaží se najít cokoliv, jen aby poškodili Přísahu. Když se jim to nepovedlo u mě, hledají dál. Na naší pražské kandidátce je i Karel Tichý. A já vám o něm teď něco napíšu. Karel Tichý je lovec mafiánů. To jsem si nevymyslel já, tak ho skutečně nazývají ostatní. Dlouhé roky se specializoval na rozkrývání propojení zločinu a politiky. On a jeho lidé prokazatelně zachránili našemu státu miliardy korun. Například překazili plánovaný útok na strategickou společnost Čepro. Pracoval také na kauzách Mrázek či Krejčíř. Zatýkal někdejšího šéfa televize Nova Vladimíra Železného. Vyšetřoval i podivné financování politických stran, zejména ČSSD a s ní spojený pokus o vraždu věřitele strany. A spoustu dalšího,“ napsal Róbert Šlachta v srpnu na Facebooku.
Napsal, že Karel Tichý z policie odešel poté, co se ministrem vnitra za ODS stal Ivan Langer, údajně proto, že založil spis Krakatice, ve kterém se věnoval napojení kontroverzního podnikatele Františka Mrázka na některé politiky. Šlachta na sociální síti zdůraznil, že je hrdý na to, že může v Přísaze mít lidi jako je Karel Tichý.
Karel Tichý ale z hnutí Přísaha minulý týden odešel a notně naštvaný. Důvodem odchodu Tichého byl podle neoficiálních informací Ekonomického deníku názorový nesoulad a těžkotonážní ješitnost bývalého šéfa ÚOOZ.
Ekonomický deník proto Karla Tichého oslovil a chtěl znát důvody odchodu. Tichý neoficiální informace potvrdil.
„Moje angažmá v projektu plukovníka Roberta Šlachty, byl největší omyl mého života. Chyba byla, že jsem Šlachtu neznal z té jeho ´pravé stránky´ a že jsem neposlechl lidi, kteří mě před ním varovali. A tak jsem se, bohužel, angažoval. Stálo mě to hodně času, sil, peněz, a patrně i dobré jméno. Ano i na stará kolena se člověk chybami učí a ani já, na rozdíl od Šlachty, nejsem neomylný. Rád bych se omluvil všem, kteří o to stojí,“ začal svoji reakci pro Ekonomický deník Karel Tichý.
„Dostal jsem opravdu velkou porci dotazů, zvolené téma se však vůbec nehodí do tohoto předvánočního času. Původně jsem byl rozhodnut udělat za touto mou životní etapou tlustou čáru a začít to vytěsňovat i z podvědomí, ale ono to bohužel nejde,“ navázal Karel Tichý.
Fatální zlom ve vztazích s Róbertem Šlachtou prý nastal v úterý 13. prosince, kdy Šlachta proti Tichému v názorovém nesouladu podle jeho slov použil i jeho rodinu. Pro hnutí Přísaha totiž pracovala i Tichého dcera.
Svědci Šlachtovi
„A to udělal velikou chybu. Byl jsem u toho od prvopočátku, když se nejprve jednalo o startu politické kariéry Šlachty v Senátu, z čehož ´statečně´ vycouval. Teprve pak začal vznikat jeho hlavní projekt. A začal jsem Šlachtu poznávat, tak, jaký doopravdy je. Přesto jsem si ho pořád idealizoval. Měl bych asi odevzdat můj diplom ze studií sociální patologie. Já, ale i mnoho dalších slušných lidí, jsme uvěřili těm řečem o právu, spravedlnosti, četnosti, statečnosti, demokracii. Nic z toho v této sektě není myšleno vážně. Vše je postaveno na výlučné a nedílné velitelské pravomoci vůdce,“ vypráví Karel Tichý.
„Jediný, kdo jeho pravou tvář, zejména pak naprosto neukojitelnou ješitnost, včas odhalil a správně to uchopil jsou jeho PR lidé, kteří formovali celou následnou strategii ´hnutí´. Jsou to politolog Jan Kubáček a PR marketéři Zuzana Gedeonová a Martin Štěpanovský, kteří vybudovali tento projet šitý na míru ´jednoho muže´. Ano, na sjezdu hnutí jsem se stal i jeho členem a byl zvolen do Rozhodčí a smírčí komise. Stále jsem ještě doufal v možnost naplnění cílů, které hnutí navenek prezentovalo. Zároveň však i sílily mé obavy z toho, že to tak není. Na rozdíl od řady jiných, kteří své angažmá pojali ryze prakticky, jako výtah k moci, vlivu a penězům, tak já jsem od Šlachty nechtěl nic, ale jenom pomáhal, nosil a doufal a nebyl jsem sám. A tak jsem sledoval i to, jak dopadali všichni ti, kteří se odvážili v čemkoli, nesouhlasit s vůdcem. A nutně se začalo schylovat k tomu, že dříve či později dojde ke střetu. Ještě jednou jsem ale podlehl, to když jsem se nechal napsat na volební listinu hnutí. Útěchou mi bylo alespoň to, že 5. místo na kandidátce mi zaručovalo klid a i Šlachta se svými ´věrnými´ se snažil. Koho oslovil kandidát č. 5 Karel Tichý, 63 let, živnostník? Byly volby a Pán Bůh byl naštěstí doma. Zklamání jednotlivce není nic v porovnání s případným zklamáním mnoha,“ hodnotí dnes Karel Tichý.
„A došlo i k tomu střetu. Šlachta po mně požadoval, abychom se po prohraných volbách zbavili stávajícího vedení pražské krajské organizace Přísahy, jejího předsedy Davida Červenky a místopředsedkyně Martiny Vrublové a nařídil převolbu vedení ve všech krajských organizacích. Na venek, zejména pak prostřednictvím jeho zástupce, místopředsedy Jaroslava Pelce, bylo prezentováno, že se má jednat o naprosto demokratické volby, bez vlivu vedení. A tak se stalo, že volby v Praze opravdu proběhly naprosto demokraticky a bylo zvoleno naprostou většinou vedení nové. Šok pro mne nastal v noci, když mi Šlachta zavolal a oznámil, během opravdu výživného hovoru, že takhle to také nechce a že nás všechny vyrazí. A to bylo naposledy, kdy jsme spolu mluvili a doufám, že to tak i zůstane,“ popisuje děj v Přísaze bývalý detektiv.
„Chtěl jsem ze spolku vystoupit, jako i řada dalších, už na plánovaném volebním sjezdu v Hradci Králové, ale ten byl z důvodu covidu zrušen a proběhl pouze online a nikdo neměl prostor něco udělat. Rozhodl jsem se ještě absolvovat mé první a poslední jednání v rozhodčí a smírčí komisi, kde se projednávala stížnost vedení hnutí, totožného s vedením republikové rady na jednoho člena hnutí pro údajné ´porušení stanov´. Před tímto jednáním mi však ještě Šlachta vzkázal po pracovnici sekretariátu hnutí, ´jak si to s námi vyřídí, že ho neznáme, ale teprve teď, že ho poznáme, jaký ve skutečnosti je´. Na jednání rady mi pak Pelc, když viděl, že se jednání nevyvíjí tak, jak si vůdce přál, tlumočil, a to slovy, které zde není možno citovat, ´prosbu´, abych táhnul do… A jako jeden z argumentů použil, že je jim znám obsah mého údajného telefonátu s novinářkou Sabinou Slonkovou. Vystoupení Pelce, bylo tak nechutné, že i takový zkušený a čestný člověk jako je předseda komise MUDr. Jiří Štětina, byl nucen konstatovat, že něco takového ještě neviděl,“ popisuje Karel Tichý eskalaci problémů.
„Následně jsem tedy napsal svou rezignaci na člena Rozhodčí a smírčí komise a druhý den ze spolku vystoupil. Zároveň potvrzuji, že své členství v hnutí ukončila také nově zvolená předsedkyně a jeden z místopředsedů a také několik dalších členů pražské organizace. A jak jsem již řekl, myslel jsem, že tímto tato nechvályhodná část mého života skončila. Ale následovalo ještě několik varování, že na mě Šlachta sbírá ´kompro´. Takže uvidíme, jaká na mě zase bude složka. Jako za starých časů,“ popisuje do detailu rozchod s Róbertem Šlachtou Karel Tichý.
Celým projektem Róberta Šlachty se podle Karla Tichého jako červená nit táhne „pokrytecví, zbabělost, faleš a paranoia (viz akce ´červený leták´)“.
„Vše musí sloužit k ukájení jeho neukojitelné ješitnosti. Hnutí je, ale to je asi u všech podobných projektů stejné, bezedná černá díra. Šlachta, mimo jiné úžasnosti, začne ráno u toho, že ten malej pejsek je černej a večer končí tím, že to je velká bílá kočička. A běda tomu, kdo s tím nadšeně a hlasitě nesouhlasí. A pokud jde o jeho osobní statečnost, tak nejlépe to, zase mimo jiné, dokazuje to, jak výhružky vzkazuje přes jiné ale třeba i to, že celou dobu, volebního sjezdu pražské organizace, nebo jednání rady, kam poslal žvanila Pelce, sám vůdce zatím ležel ve svém apartmánu nad kancelářemi a v bezpečí vyčkával. A vrcholným důkazem jeho statečnosti určitě bude jeho obhajoba toho, jak celý rok tvrdí, že napsal knihu, ale nyní u soudu (s bývalým náměstkem vrchního státního zastupitelství v Praze Liborem Grygárkem – pozn. red.) s ní určitě nebude mít vůbec nic společného. Co na to asi řeknou všichni ti, co mu to uvěřili?“ klade řečnickou otázku Karel Tichý.
A dodává: „Ještě k té mé bláhové pohnutce se kterou sem do toho šel. Měl sem se Šlachtou dohodu, že se v případě volebního úspěchu, budu moci z pozice poradce, podílet na nastartování pokusu o přetváření vedení policie na opravdu odborný, nezávislý a nepolitický orgán. Bože já byl ale bláhový snílek.“
Ekonomický deník se vrací ještě k postavě politologa Jana Kubáčka. Ten podle Karla Tichého pracoval pro hnutí a přitom o něm vyprávěl jako nezávislý politolog například v Českém rozhlase.
„Přísaha oslovuje lidi napříč. Jako jednomu z mála se jim daří to, co se v minulosti dařilo například Pirátům: oslovovat nevoliče nebo velmi sváteční voliče. A fungují trochu jako kultivovaný protest,“ řekl v Českém rozhlase Jan Kubáček.
„Vyhmátne téma, která nás štvou, která se nám nelíbí, ale zároveň je řeší v mezích zákona a v mezích možností, jaké máme. Není to automaticky buřičství a zapalování budov. Je to spíš řešení věcné, průběžné, konkrétní. A taky to není mávání reformami.“
„Já to vidím na sobě. Slyším slovo reforma a už na mě padá děs běs, protože to jsou většinou akce pro akce. A na to některé jiné subjekty doplácejí. Že společně se setem chytrých řešení přicházejí s bombastickými aktivitami, automaticky novinkou, reformami na druhou. A to spoustu voličů děsí.“
Čím se Robertu Šlachtovi mu daří nejvíc oslovit? „Je to kombinace dvojího. Toho, že on i spousta jeho spolupracovníků v těch bezpečnostních složkách byl a na různých úrovních, že začínal v podstatě od píky. A vedle toho je tam jedna věc, kterou obrovsky podcenila konkurence. Jezdí zemí.“
„Vzal to fakt napříč. Nejezdí výhradně jen do velkých měst, ale jezdí i po těch spádových lokalitách. To je velký závdavek jeho úspěchu. Když to přeženu, tak naposledy tam byl Miloš Zeman a možná před ním Tomáš Garrigue Masaryk,“ uvedl dále Jan Kubáček.
Ekonomický deník proto poslal Janu Kubáčkovi e-mailem několik otázek, které se týkají jeho angažmá ve prospěch hnutí Přísaha.
Jan Kubáček ale na otázky Ekonomického deníku nijak nezareagoval.
Róbert Šlachta s Ekonomickým deníkem nekomunikuje.
Jan Hrbáček
