Dublin se chce zaměřit na radikální zvýšení efektivity při navracení neúspěšných žadatelů o azyl. Klíčem k tomu má být nová digitální architektura. Společná komunikační platforma propojí dosud roztříštěné národní systémy, odstraní zdlouhavou administrativu a umožní státům efektivně sdílet data o běžencích v reálném čase.
Irsko na začátku července přebralo šestiměsíční předsednictví v Radě EU. Jednou z priorit je efektivnější řízení migrace v Evropě. Je nutné, aby se dosavadní politické dohody změnily ve funkční systém. Prohlásil to Thomas Byrne, irský ministr pro evropské záležitosti, během slyšení ve Výboru pro občanské svobody (LIBE) Evropského parlamentu.
Zvýšení efektivity
Byrne vysvětlil, jak vytvořit integrovanější evropský systém řízení migrace. Mají ho tvořit orgány členských zemí, které se zaměří na navracení neúspěšných žadatelů o azyl. Ale také partnerství se třetími zeměmi, kde mají vzniknout takzvaná návratová centra pro uprchlíky.
Dublin chce dotáhnout do konce roku digitalizaci návratových řízení, posílit spolupráci se třetími zeměmi a urychlit provádění Paktu o migraci a azylu. Ten vláda Andreje Babiše odmítá.
Digitální nástroje
Komise potvrdila, že v září předloží právní rámec, který zavede společnou digitální architekturu pro návratová řízení v celé Unii. Návrh by ale nevytvořil novou evropskou databázi. Místo toho si klade za cíl propojit stávající národní systémy formou společné komunikační platformy. To by národním orgánům umožnilo si efektivněji vyměňovat informace o jednotlivých případech žadatelů o azyl.
Podle Henrika Nielsena z generálního ředitelství pro migraci a vnitřní věci trpí současný systém roztříštěností dat a omezeným sdílením informací. „Mnoho z těchto procesů stále probíhá ručně,“ přiznal Nielsen poslancům Evropského parlamentu.
Poukázal na opakující se administrativní práci, špatnou koordinaci mezi členskými státy a absenci komplexních statistik o řízeních o navracení. „Nové systémy fungují v již existujících národních systémech,“ zdůraznil zástupce Komise.
Irská agenda
Dublin se zavázal k dalším pokrokům v provádění Paktu o migraci a azylu. Irská agenda zahrnuje zlepšení účinnosti řízení o navracení, posílení spolupráce se zeměmi původu a tranzitu, boj proti pašování migrantů a posílení mimounijních partnerství v oblasti migrace. Legislativní balíček Komise bude pro tuto agendu téměř šitý na míru.
Irské předsednictví bude řídit jednání o návrzích, které pakt uvádějí do praxe. Cílem je vytvořit fungující evropské systémy.
Reforma Frontexu
V této souvislosti je zásadní reforma agentury Frontex, kterou má Komise zveřejnit koncem září. Její ředitel Hans Leijtens uvedl, že ambice agentury přesahují rámec technické podpory. „Hlavním problémem je mít evropský plán, který není technicky závislý na současných systémech,“ řekl.
Rámec systému pro správu případů navracení agentury Frontex, který se v současnosti používá jako referenční model, se má vyvinout v systém, který stanoví povinné požadavky pro členské státy a zároveň zaručí společné standardy a osvědčené postupy.
Jednou z otázek, na kterou musí připravovaná pravidla odpovědět, spočívá v tom, jak přesně se rozdělí odpovědnost mezi Komisi, Frontex a agenturu eu-LISA (Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva). Úředníci Komise opakovaně zákonodárce ujišťovali, že reformy respektují základní evropská práva.
