Evropská komise schválila státní podporu pro nové plynové elektrárny a jiné záložní zdroje energie v Německu. Podpora bude mít podobu kapacitního mechanismu s plánovaným startem od roku 2031. Výše podpory během 15letého období dosáhne 15,6 miliardy až 35,2 miliardy eur. Vyplývá to z oznámení Evropské komise.
Jedná se o prakticky stejné schéma podpory, jaké Evropská komise v polovině července schválila v případě České republiky. Během 15 let vyjde tato podpora na 3,1 do 6,2 miliardy eur (75 až 150 miliard korun). Podobně jako v německém případě tuto podporu zaplatí spotřebitelé v navýšené ceně elektřiny. Není zde moc na výběr; země se díky tomu vyhnou vynucenému omezování spotřeby v době, kdy by výkon elektráren nezvládal pokrýt celou poptávku.
Uhelné elektrárny podporu nezískají
Kapacitní mechanismy mají v obou případech pomoct se zajištěním bezpečné a spolehlivé dodávky elektřiny v době po odstavení uhelných elektráren. Zejména v zimním období a v ranní i večerní špičce země střední Evropy využijí spolehlivé zdroje, které ‚na povel‘ zahájí provoz a dodají do sítě chybějící výkon.
Investoři do záložních zdrojů energie budou o výši podpory soutěžit v aukci. Přístup do ní získají všechny technologie – vedle elektráren se jedná o úložiště energie a reakci na straně poptávky. Přihlásit nelze zdroje s produkcí více než 550 gramů oxidu uhličitého na vyrobenou kilowatthodinu, což jsou uhelné elektrárny a záložní zdroje na spalování topných olejů či nafty.
První aukce se odehraje zřejmě už letos, další pak v letech 2027 a 2029. Německý model podpory je v jednom bodě přísnější než ten český. Podpořené plynové elektrárny musejí nejpozději do roku 2045 srazit emise oxidu uhličitého k nule. Investoři tak budou muset použít plynové turbíny s možností spalování vodíku.
Loňské plány byly odvážnější
Podle programu schváleného německou vládou má Německo podpořil formou kapacitních mechanismů 11 gigawattů nového výkonu. Spolková vláda měla ještě v loňském roce ambicióznější plány. Ministryně hospodářství Katharina Reiche (CDU) loni na jaře hovořila o výstavbě nejméně 20 gigawattů výkonu nových plynových elektráren.
Flexibilní zdroje na zemní plyn mají posloužit pro udržení vysoké úrovně bezpečnosti a stability dodávek elektřiny v době, kdy Německo spoléhá hlavně na nejistý výkon větrných a solárních elektráren. Stále též platí dřívější závazek spolkové vlády odstavit nejpozději do roku 2038 zbývající uhelné elektrárny.
