Při kontrole zadávacích řízeních SŽDC kontroloři zjistili řadu nedostatků od nerovného zacházení s uchazeči přes nestandardní průběh zadávacího řízení až po neopodstatněné vyloučení uchazeče.
Nejvyšší kontrolní úřad prověřil poskytování, čerpání a použití peněz na opravy a údržbu celostátních a regionálních drah v letech 2010 až 2014. Kontrola nezjistila u Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) ani u jejích oblastních ředitelství zásadní pochybení. Ukázalo se ale, že SŽDC má ve vynakládání finančních prostředků rezervy.
Kontroloři poukázali na nedostatky v oceňování údržbových prací a ve výběru dodavatelů, vinou těchto chyb pak v některých případech nevyhrál zakázku dodavatel s nejvýhodnější nabídkou. Nedostatky se podle NKÚ týkají také plánování oprav drah. Ty se často kvůli nedostatku financí odkládají i několik let, což je v konečném důsledku prodražuje.
Nejhorší situace je u mostů, propustků a tunelů. V roce 2013 bylo bez závad nebo se závadami odstranitelnými v rámci běžné údržby jen 33 % mostů, 36 % propustků a 38 % tunelů. SŽDC v letech 2010 až 2013 vynaložila na opravy ročně v průměru 8,9 miliardy korun, v roce 2014 měly náklady dosáhnout téměř 12 miliard korun. Za opravy a údržbu jednoho kilometru drah SŽDC ročně zaplatila průměrně jeden milion korun.
Kontroloři zjistili, že SŽDC používala pro oceňování údržby a oprav katalog cen, který neobsahuje objektivní informace. Mezi cenami v katalogu a nabídkovými cenami dodavatelů jsou u stejných prací neúměrně velké – někdy i stoprocentní – rozdíly.
Při výběru dodavatelů omezuje SŽDC počet možných uchazečů příliš tvrdými kvalifikačními požadavky. Například pro zakázky v předpokládané hodnotě 2 až 5 milionů korun SŽDC požadovala, aby dodavatel prokázal objem zakázek provedených v předešlých třech letech v hodnotě 50 milionů korun. Zadávacích řízení se tak většinou zúčastnili jen 3 až 4 uchazeči. Například u stavebních prací na železničním svršku a spodku získala 3 procenta dodavatelů 56 procent zakázek (viz grafika).
SŽDC jako sektorový zadavatel nemusí u podlimitních veřejných zakázek postupovat podle zákona o veřejných zakázkách. Podle NKÚ není důvod, aby se na SŽDC tato výjimka ze zákona vztahovala. Při kontrole jednotlivých zadávacích řízení navíc kontroloři zjistili řadu nedostatků – od nerovného zacházení s uchazeči přes nestandardní průběh zadávacího řízení až po neopodstatněné vyloučení uchazeče. Většina těchto pochybení se týkala právě podlimitních veřejných zakázek.
Výklad zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury (SFDI) z pera Ministerstva dopravy neumožňuje SŽDC hradit nákupy movitého majetku. SŽDC tak využívala pro údržbu a opravy čtyřicet speciálních vozů získaných na leasing, což jejich cenu prodražilo o 87 milionů korun.
-of-
