Kauza exposlance Severy míří k soudu. Bývalý sekretář TOP 09 podal trestní oznámení na znalce

Exposlanec Pavel Severa Foto: archiv

Kauza někdejšího poslance a sekretáře TOP09 Pavla Severy zamířila k soudu. Severa je obžalován kvůli směnkám za víc jak 10 milionů, které vystavil svému dnes již zemřelému příteli. Pro kauzu je klíčový znalecký posudek, který popisuje závislost podnikatele Zdeňka Švece na alkoholu a tím jeho nepříčetnost při podpisu směnky. Severa podal na znalce, který v posudku vyloučil Švecovu příčetnost, trestní oznámení. Opírá se mimo jiné o odlišný posudek Psychiatrické léčebny v Bohnicích.

Někdejší lidovecký poslanec, a později sekretář TOP09, Pavel Severa je stíhaný pro skutek, který má spočívat v tom, že měl v roce 2013 zneužít závislosti na alkoholu svého dlouholetého známého podnikatele Zdeňka Švece z Litomyšle (dnes již zemřelého pozn. red.). Podle policie měl Severa Švece přimět ve stavu, kdy se z důvodu intoxikace alkoholem neovládal, vystavit podepsat čtyři směnky znějící celkem na 10 milionů 870 tisíc korun.

Případ iniciovala vdova po zemřelém Zdeňku Švecovi – lékařka Dagmar Švecová. Severa ale naopak tvrdí, že Švecová si ve snaze vyhnout se placení směnek vymyslela nepravdivou historku o tom, že směnky jsou falešné. A že k dosažení svých cílů zneužila policii. Švecová tvrdí, že byl její zesnulý manžel konstantně v podnapilém a nepříčetném stavu, a tedy nemohl žádné směnky vážně podepsat, a že on i jeho společnosti byly v dobré ekonomické kondici, a tedy si neměl potřebu peníze půjčovat.

Švecová svoje tvrzení dokládá znaleckým posudkem vypracovaným znalcem Petrem Ročkem, který měl její závěry o neuspokojivém zdravotním stavu manžela podpořil a s příběhem se obrátila na policii.

V rámci sporů o validitu směnek jsou posudky tohoto typu poměrně běžně využívány. Soudní spory o pravost směnek bývají velmi obtížné a zdlouhavé. Dlužníci přitom u soudů často argumentují tím, že věřitel je podvodník a zločinec.

Stíhání Pavla Severy trvá už skoro 6 let. Kauza Severu přinutila předloni k tomu, aby odešel z postu sekretáře TOP 09, který zastával od roku 2010. Žalobce Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové Jiří Viesner podal obžalobu v květnu, případ bude, až si jej nastuduje, řešit královéhradecký krajský soud.

„Policie bohužel v počátku smyšlenost celého příběhu neprohlédla a věc začala prověřovat a vyšetřovat. Katastrofou v celém případu ovšem je to, že ačkoli se postupně ukázalo, že všechny předpoklady, na nichž případ v počátku stál, jsou nesprávné, jednou rozběhnuté stíhání už nikdo nezastavil, jako kdyby důkazy o tom, že se věci mají přesně opačně, nežli tvrdila oznamovatelka MUDr. Švecová, vůbec neexistovaly. Každý samozřejmě chápe, že pokud policie má podezření, že se stal trestný čin, bude toto podezření prověřovat. Smyslem takového prověřování ovšem musí být právě zjištění podrobnějších poznatků o věci tak, aby bylo možno říci, zda na daném podezření ´něco je´. Stejně tak, pokud se shromážděných důkazů jasně vyplyne, že se věc nestala, není logicky možno v nesmyslném trestním stíhání pokračovat,“ říká ke své kauze Severa.

V tomto případě bylo podle něj postupně prokázáno, že na rozdíl od původního tvrzení, že směnky jsou falešné, na nich prý nic falešného není. Znalci pak podle Severy potvrdili, že podpis na směnkách je pravý a že s listinami, na nichž jsou sepsány, nebylo nijak technicky manipulováno.

„Potvrdilo se, že společnosti Zdeňka Švece zdaleka nebyly ve skvělé ekonomické kondici, ale že naopak k přežití potřebovaly masivní externí financování, jehož zdroje se nepodařilo dohledat. Tento závěr učinil znalec přibraný policií a jasně dokazuje, že Ing. Švec měl důvod půjčovat si peníze. Řada svědků pak potvrdila, že si skutečně půjčoval,“ tvrdí Severa.

Z výpisu z obchodního rejstříku vyplývá, že společnost Tramon, v níž byl Švec společníkem, byla v letech 2011 a 2012 před zdaněním ve ztrátě, společnost Alteron Litomyšl byla v drobném zisku, společnost Invekta v roce 2012 ve ztrátě, 2013 pak v drobném zisku, podobně hospodařila i firma Digistyl.

Znalcův údaj se jeví nemožným

Tvrdý spor se pak v rámci vyšetřování Severy vede o zdravotní posudek Petra Ročka, o který se opírá vdova po Zdeňku Švecovi Dagmar Švecová. Severa tvrdí, že je lživý. „Jeho závěry označila za hrubě nesprávné a ničím nepodložené Psychiatrická nemocnice Bohnice ve svém revizním posudku, v němž rovněž vyslovila, že se znalec MUDr. Švecové zcela nepřípustně odchýlil od své odbornosti a vyjadřoval se k otázkám, kterým zcela nerozumí,“ konstatuje Severa.

Znalec označil Švecovu spotřebu alkoholu jako enormní Foto: archiv

Dva jiní znalci než Roček totiž došli k tomu, že Zdeněk Švec nebyl zdaleka neustále opilý a nepříčetný. „Celá řada svědků uvedla, že i na sklonku života často jednal naprosto rozumně a racionálně, že u něj nedošlo k žádnému rapidnímu poklesu intelektu a že až do úplného konce vyřizoval i složité obchodní věci. Ke stejnému závěru nakonec jednoznačně dospěla též Psychiatrická nemocnice Bohnice ve svém revizním posudku. Psychiatrická nemocnice Bohnice ve svém revizním posudku zřetelně uvádí, že žádnou demencí netrpěl,“ pokračuje Severa.

Ve znaleckém posudku z Bohnic mimo jiné stojí: „MUDr. Roček kvantifikuje spotřebu alkoholu Ing. Švece naprosto neexaktně tak, že ´musela být enormní´; z čehož dovozuje neodvratitelný finální exitus, přičemž nikterak nenaznačuje, jaké etiopatogenetické řetězce k němu vedly… …MUDr. Roček paušalizuje nepříznivý duševní stav Ing. Švece, z čehož dovozuje jeho plošnou neschopnost právně konat, a vůbec se nezaobírá kolísáním duševního stavu v čase, popř. důvody tohoto kolísání… …MUDr. Roček přijal údaj o ´stovkách epileptických záchvatů´ Ing. Švece, pro něž není ani torzo zmapováno ve zdravotní dokumentaci. Jakkoli by se zde měl vyjadřovat spíše znalce neurolog, z biologického hlediska se podobný údaj jeví nemožným… …MUDr. Roček se vyjadřuje k otázkám, které znalci oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie nepřísluší, konkrétně otázky podpisů Ing. Švece popř. dovozování duševního stavu dle písma.“ Pavel Severa podal na znalce Ročka trestní oznámení kvůli podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu (podání) nepravdivého znaleckého posudku.

Severa také požádal královéhradecký soud soud o předběžné projednání obžaloby. „Trestní řízení trvá již pět let a jeho jakékoli prodlužování, které není zcela nezbytně nutné, nelze rozumně akceptovat. Obžalovaný je domnělou poškozenou pravidelně skandalizován v místě bydliště i masmédiích a jej jeho oprávněným zájmem žádat, aby bylo jeho trestní stíhání ukončeno co nejdříve. S ohledem na rozsah navrženého dokazování lze předpokládat, že řízení před soudem nebude probíhat rychle, a vyhovění tomuto návrhu proto představuje pro obžalovaného významný rozdíl v míře ochrany jeho práv. Ostatně, obžalovaný je přesvědčen, že sám státní zástupce vážně pochybil, když jeho trestní stíhání nezastavil,“ žádá soud advokát Dan Dvořáček.

Severa mimo jiné tvrdí, že Zdeněk Švec přes svou závislost na alkoholu, o vystavených směnkách věděl a za života proti nim nic nepodnikl „Nikdy si na ně nikomu nestěžoval, nikdy nikomu nesdělil, že bych ho k jejich podpisu přinutil, nikdy se o možné obraně s nikým neporadil, ani se svým vlastním advokátem. Naopak, největší ze směnek na 5 565 960 korun sám aktivně s odstupem času výslovně uznal u notáře, kde ji použil k zápočtu,“ uvádí Severa pro Českou justici.

Pavel Severa je přesvědčen, že celá původní konstrukce příběhu se naprosto zřítila, protože bylo prokázáno, že „věci proběhly prakticky úplně opačně, než bylo zpočátku tvrzeno“. „Přesto státní zástupce namísto zastavení trestního stíhání ve věci podal zcela nedůvodnou obžalobu. Skutečnosti prokázané ve vyšetřování úplně ignoroval a nijak se s nimi nevypořádal. Namísto toho svou obžalobu nadále opírá o vyvrácený znalecký posudek MUDr. Ročka a ojedinělé výpovědi svědků, kteří zpravidla o věci vůbec nic nevědí. Nezbývá nežli se ptát, k čemu je pět let policejní práce, pokud pak státní zástupce veškeré výsledky pomine,“ klade si otázku Severa.

V případu hraje roli závislost na alkoholu Foto: PXhere

A jedním dechem dodává: „Důvodem pro tento nezákonný postup je pohodlnost a alibismus. Z konstrukce trestního řádu plyne, že podat obžalobu na straně jedné a zastavit trestní stíhání na straně druhé nejsou pro státního zástupce dvě srovnatelně náročné varianty. Zastavení trestního stíhání je neskonale obtížnější. Zatímco pro podání obžaloby v zásadě postačuje opsat (dnes okopírovat) návrh na podání obžaloby zpracovaný policií, zastavení trestního stíhání vyžaduje vlastní invenci a tvorbu vlastní argumentace a odůvodnění. Zatímco o podané obžalobě rozhodne soud, zastavení trestního stíhání je vlastním rozhodnutím státního zástupce, za něž nese osobní odpovědnost. Zatímco z nesmyslně podané obžaloby pro státního zástupce neplynou žádné negativní důsledky, každé zastavení trestního stíhání je přezkoumáváno Nejvyšším státním zástupcem. Pro státního zástupce je tedy mnohem pohodlnější a jednodušší podat i úplně nesmyslnou obžalobu, kterou za něj již vlastně napsala policie a za niž nenese žádnou zodpovědnost, než doslova ´jít s kůží na trh´ s vlastním rozhodnutím a vlastní argumentací, která bude automaticky přezkoumávána Nejvyšším státním zástupcem,“ uzavírá svou kauzu Severa. Jeho trestní spis čítá přes 4 600 stránek.

Vdova po podnikateli Zdeňku Švecovi Dagmar Švecová se se svou verzí příběhu svěřila v roce 2015 Reportérům ČT. „Když bylo zahájeno dědické řízení, přišel za mnou právník a upozornil mě, že se objevily tři směnky, které se mu nezdají, a ať se na ně jdu podívat… …Na mém účtu, na účtech mých dětí, a doma, se žádné peníze také neobjevily… …Věděl, že můj muž má nějaké majetky a že je v takovém stavu, že se v podstatě nemůže bránit… …Nechal ho podepsat prázdné papíry a pak je doplnil,“ tvrdí v reportáži vdova po Zdeňku Švecovi Dagmar Švecová.

V reportáži ČT také zaznělo, že v době, kdy měl Severa podnikateli půjčovat miliony korun, byl sám zadlužený. Z majetkových přiznání, které v letech 2008 až 2010 odevzdal v Poslanecké sněmovně, vyplývá, že dlužil více než tři miliony korun. „Severa tvrdí, že peníze půjčil ze zdrojů, které měl k dispozici. Podrobněji k jejich původu se s odkazem na vyšetřování vyjádřit odmítl,“ odvysílali Reportéři ČT.

„První půjčku dostal Zdeněk už v roce 2001, peníze jsem mu dával postupně, šlo o naše rodinné úspory, případně o peníze, které pocházely od širší rodiny. Například rodiče manželky prodali byt v Praze. Všechno příjmy, potvrzené finančním úřadem, jsem policii doložil. Hypotéku, na kterou poukazovali Reportéři ČT jsme si s manželkou vzali, protože Zdeněk neměl v tu dobu půjčky z čeho splácet,“ říká dnes Pavel Severa. Návrh na předběžné projednání této kauzy by soud mohl řešit po prostudování spisu, pravděpodobně po prázdninách.

Jan Hrbáček

Text je převzat z portálu Česká justice, který je, stejně jako Ekonomický deník, součástí vydavatelství Media Network.