Neděle, 17. října, 2021

Kárný senát: Soustava státního zastupitelství není založena na absolutní nezávislosti. Žalobkyně přijde na rok o 20 procent platu

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Soustava státního zastupitelství není založena na absolutní svobodě státního zástupce, protože vedoucí státní zástupci mají významná oprávnění řídit činnost jednotlivých státních zástupců. A pokud státní zástupce neinformuje své nadřízené a nenechá si jimi svůj postup v konkrétní věci schválit, přestože postupoval podle nejlepšího vědomí a svědomí, může se dopustit kárného provinění. K takovému závěru dospěl včera kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS), když uložil státní zástupkyni Krajského státního zastupitelství (KSZ) v Plzni Věře Brázdové relativně přísný trest snížení platu o 20 procent na dobu jednoho roku.

Brázdovou, zkušenou státní zástupkyni, která začínala v roce 1980 jako prokurátorka a posléze do roku 2015 byla dokonce ve vedoucí funkci na KSZ v Plzni, pohnala před kárný senát její nadřízená, vedoucí KSZ v Plzni Anna Maříková.

Brázdová podala minulý rok obžalobu proti třinácti osobám, podezřelých ze zločinů nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy, aniž by ovšem obžaloba byla schválena v souladu s aprobačním řádem jejími nadřízenými. V tomto případě konkrétně vedoucím odboru, prvním náměstkem a vedoucí státní zástupkyní. Obžaloba také neměla splňovat všechny náležitosti dle vnitřních předpisů státního zastupitelství.

Navíc v průběhu řízení před soudem Brázdová uzavřela se sedmi obžalovanými dohodu o vině a trestu, taktéž bez schválení nadřízenými. U tří obžalovaných sjednala podle Maříkové výši trestu, která byla podle ní zcela nepřiměřená, v rozporu se zákonnými požadavky, jež jsou pro mimořádné snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranici zákonné trestní sazby stanoveny.

Dohoda o vině a trestu

Brázdovou sjednaná dohoda snížila tresty na trest 3 let podmíněně odloženého na 5 let, přičemž původně byly navrhovány u těchto obžalovaných pachatelů nepodmíněné tresty ve výměře 10 let. Tyto dohody byly následně schváleny soudem a Brázdová se na místě vzdala práva opravného prostředku. Tím podle Maříkové zmařila, aby mohli její nadřízení ještě do věci vstoupit a případně iniciovat opravné prostředky.

Před kárným senátem včera Maříková uvedla, že o celé věci se dozvěděla až ex post, na základě svého zájmu o to, jak její podřízení aplikují nový institut rozšířené možnosti uzavřít dohodu o vině a trestu. Nová úprava, která rozšířila tuto možnost i na nejzávažnější trestné činy, vstoupila v platnost v říjnu minulého roku. Tedy v době, která se kryje se začátkem hlavního líčení ve věci, v níž došlo k vytýkanému postupu Brázdové.

Brázdová přitom nijak nerozporovala, že aprobační řád KSZ v Plzni porušila a jednala bez souhlasu svých nadřízených.

Vysvětlila to časovou tísní, kdy se blížilo uplynutí maximální doby vazby u několika obviněných, a tak se snažila rychle dovést věc k obžalobě. „Obžaloba není vymazlená, není tam vše, co tam být má. Obžalobu jsem podávala hodinu před koncem pracovní doby. Přiznávám, že jsem obžalobu doručila i se spisovým materiálem na soud sama,“ uvedla před kárným senátem Brázdová.

Pocit únavy

„Po podání obžaloby u mne převládl vnitřní pocit únavy, byla jsem ráda, že jsem stihla podat žalobu, aniž by bylo nutné propustit některé obžalované z vazby. Navíc v případu bylo podáno trestní oznámení hlavním podezřelým na vyšetřovatele, což jsem také dostala na starost. Dala jsem to stranou, pracovala jsem na jiné obžalobě. Byl už tam trošku odpor. Proto jsem nezpracovala návrhy na trest, ani jsem to nepředložila k aprobaci,“ vysvětlovala kárnému senátu svůj postup Brázdová.

Odmítla ovšem, že by sjednané tresty byly mimo trestní sazbu a byly nezákonné. „Hlavní líčení bylo nařízeno na začátek října, tehdy vstoupila v platnost novela rozšiřující možnost dohody o vině a trestu. Byl to první případ u KSZ, který se konal již při platnosti této nové úpravy. U části obžalovaných jsem považovala za vhodné, aby byli za svůj postoj odměněni. Bez jejich výpovědí bych nemohla podat tu obžalobu tak, jak jsem ji podala. Uznala jsem za vhodné ocenit jejich přístup k trestní věci a hledala jsem možnost, jak to udělat,“ vypověděla Brázdová.

„Dostali zaplaceno za to, že se vzdali svého práva nevypovídat a neobviňovat se. Díky jejich výpovědi proces pokračuje a já mám důkazy pro to, abych mohla dosáhnout odsouzení dalších osob. Já si nemyslím, že bych tímto postupem znevážila státní zastupitelství v očích veřejnosti. Pokud bych jim nenavrhla žádný trest, tak pak ano,“ vysvětlovala Brázdová, podle níž není zvolené řešení dohody ve formě podmíněného trestu špatné.

„Nemohu se smířit s tvrzením, že jsem poškodila dobré jméno státního zastupitelství v očích veřejnosti,“ řekla Brázdová Foto: Jiří Novotný

Nejednotná soustava

Brázdová neviděla problém ani v tom, že se posléze vzdala práva na odvolání. „Jsem státní zástupce, předložila jsem dohodu, soud jí schválil. Byl to můj návrh, nebyl důvod proti rozhodnutí soudu brojit,“ uvedla.

Při své výpovědi poukázala na nejednotu uvnitř soustavy státního zastupitelství v názoru, zda je nutné, aby si státní zástupce nechal návrh dohody o vině a trestu schvalovat svými nadřízenými.

Kárnému senátu pak na doplňující dotazy vysvětlovala, k čemu při koncipování dohody o výši trestu přihlížela, tedy zda dostatečně zohlednila trestní minulost jednotlivých pachatelů a jejich roli při páchání trestné činnosti. „Když tu kauzu známe, jdeme tam s něčím, měli bychom umět prezentovat svůj názor. Přece bych nemohla říci před soudem, že si musím jít postup odsouhlasit,“ uzavřela Brázdová.

Kárný senát se však přiklonil na stranu kárné žalobkyně, přičemž jen mírně korigoval navržené kárné opatření.

Podle kárného senátu se totiž Brázdová dopustila kárného provinění, když nerespektovala pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce, aprobační řád plzeňského státního zastupitelství a také zákon o státním zastupitelství, který ukládá státním zástupcům řídit se pokyny svých nadřízených.

Státní zástupce nemá postavení soudce

Svým postupem podle kárného senátu „zcela znemožnila svým nadřízeným konat dohled nad činností podřízených státních zástupců“, k čemuž slouží právě zmíněné řády a pokyny.

„Soustava státního zastupitelství není založena na absolutní svobodě státního zástupce. Vedoucí státní zástupci mají významné oprávnění činnost svých podřízených řídit,“ zaznělo při zdůvodnění rozhodnutí. Podle kárného senátu jsou to totiž právě vedoucí státní zástupci, kteří mají klíčovou roli při nastavování politiky navrhovaných trestů. „Státní zástupce nemá postavení soudce,“ připomněl kárný senát.

Petr Dimun

Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník náleží do mediální skupiny Media Network.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter