Kam zamíří „tygr“ Šlachta s luxusní výsluhou? Koketuje s politikou

Po Robertu Šlachtovi zůstane výrazná vzpomínka i v Kriminalistickém muzeu. A to v podobě tygří kůže a lahví s pančovaným alkoholem z lihové aféry. Za ni mimochodem Roberta Šlachtu tvrdě pokáral expremiér Petr Nečas. Kdyby Šlachtou vedený ÚOOZ zasáhl dříve, a o pančovaném alkoholu věděl, nemusela zemřít skoro padesátka pijáků levného alkoholu. Repro: Muzeum Policie ČR

Po necelých třiceti letech ve službě v českých ozbrojených složkách končí asi nekontroverznější osoba poslední doby. Bývalý kombajnér, příslušník policie, který se až se spalujícím zájmem věnoval organizovanému zločinu, drogám a nakonec vedl Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Robert Šlachta. Sám nechce komentovat, kam po ukončení služebního poměru zamíří. Ekonomický deník zjistil, že Šlachtu čeká plnotučná doživotní renta a že vážně koketuje s politikou.

Zásah na Úřadu vlády v roce 2013, následující kauzy Vidkun a Beretta, i nepřímá, byť účinná, pomoc při změně politického obsazení České republiky. Tyto všechny kontroverzní události si za sebou táhne někdejší kombajnér z Pohořelic – bývalý policejní plukovník a dnes šéf odboru pátrání a náměstek Celní správy Robert Šlachta. Jak dnes informovaly Lidové noviny, Šlachta k prosinci v Celní správě skončí.

Pro zainteresované to nicméně není nikterak překvapivá informace. Šlachta svůj odchod do civilu v okruhu svých blízkých řešil od jara. A zdroje rozhodně nebyly skoupé na okolnosti jeho připravovaného konce ve státní službě. „Sondoval i, jestli by ho nezaměstnal jako bezpečnostního šéfa někdo z miliardářů, ale úplně to nevyšlo,“ řekl Ekonomickému deníku jeden z oslovených zdrojů.

Mnohem, více zdrojů se ale soustředilo na Šlachtovo koketování s politikou. A zdá se, že to „lovec mafiánů“ a „husita“ ze zbraslavské policejní ubytovny Barbora myslí skutečně vážně. Podle zjištění Ekonomického Šlachta řeší založení vlastní politické strany, se kterou by chtěl prorazit v krajských volbách – a cílí do své domoviny na hejtmanství Jihomoravského kraje. Delší čas se spekuluje o možné spolupráci s podnikatelem se žlutými vlaky a autobusy Radimem Jančurou (shodou okolností taktéž Brňákem – pozn. red.). Ostatně oba mají blízko k premiérovi Andreji Babišovi a jeho stylu politiky.

Ale Šlachta to zkouší i po své linii. Poslední krajské volby proběhly v roce 2016. „Řešil to s bývalým místopředsedou ČSSD Michalem Haškem. Byli v Brně několikrát zahlédnuti v různých restauračních zařízeních. Není vyloučeno, že by se pak mohl pokusit i o stranu celostátního charakteru,“ sdělil Ekonomickému deníku další ze zdrojů.

Ekonomický deník se kvůli tomu pokusil Haška kontaktovat, ale marně. „Hašek s ním opravdu jednal zjara a začátkem léta o vstupu do politiky. Primárně šlo o volby do jihomoravského kraje příští rok na podzim. Aktuálně však jejich vztahy ochladly a Robert Šlachta už jede bez něj. Chce, aby se ta strana v názvu co nejvíce blížila zkratce ÚOOZ,“ prozradil další ze zdrojů Ekonomického deníku. Podle dalšího by mohl ve Šlachtově subjektu nalézt místo i další kontroverzní „úoozeťák“ Jiří Komárek z Toveře u Olomouce.

Několik zdrojů Ekonomický deník také informovalo o tom, že Šlachta už na jaře, ještě v pozici náměstka Celní správy – což by mohlo být pro příslušníka ozbrojené složky poměrně dosti problematické, začal oslovovat možné dárce do kampaně. „Šlo hlavně o vinaře a další známé z Brna a okolí,“ sdělil jeden z dobře informovaných zdrojů. Ekonomický deník proto některé z potenciálně oslovených požádal o vyjádření.

„Nerozumím tomu z jakého titulu se mě dovolujete oslovit s takovým dotazem. Přesto vám odpovím. S panem Šlachtou se známe dlouhou dobu a nikdy se na mě s takovou nebo podobnou žádostí neobrátil. Do budoucna si již nepřeji být v této záležitosti vámi kontaktován. S pozdravem,“ odpověděl na otázky Ekonomického deníku jednatel společnosti Vinofol Richard Foltýn. „Dobrý den, nikdo nás v podobné souvislosti nekontaktoval,“ zareagovala Jarmila Kalivodová ze sekretariátu společnosti Vinselekt Michlovský. „Nevím, kde jste na mne vzal kontakt. V každém případě se s panem Šlachtou velmi letmo znám, ale o žádný příspěvek ani mne, ani žádnou z mých firem neoslovil ve věci, kterou popisujete,“ zareagoval takřka ihned po odeslání emailu s otázkami Martin Pešek, majitel společnosti Hypodům. Jak následně Ekonomický deník zjistil, letmá známost se po zájmu novinářů o Roberta Šlachtu proměnila v promptně předanou informaci hrdinovi dnešního příběhu.

Sám Robert Šlachta je na konkrétnější vyjádření ke svému odchodu skoupý. „Mám k tomu své důvody, ale sdělím je, až skončím služební poměr, což bude po 1. prosinci. V současné době to nelze komentovat, protože jsem stále příslušníkem ozbrojeného sboru. Nesouvisí to ani to s financemi, mým zařazením na Celní správě, ani s kauzami. Slyšel jsem už nějaké nesmysly, že je to kvůli vojákům, ale to tak v žádném případě není. Dospěl jsem k tomu spolu s svým náměstkem,“ řekl Lidovým novinám Robert Šlachta. Ve vyjádření narážel na kauzu, kterou na přelomu roku přinesl Ekonomický deník. Jde v ní o nezákonné nasazení vojáků prostějovské „šestsetjedničky“. Poslední materiál, popisující zneužití elitních armádních specialistů si lze přečíst zde. Šlachta má i další problém, a to ten, že do vyšetřování krádeží ve společnosti Čepro zahrnul osobu, která s případem nemá absolutně nic společného.

„Cílem sledování zájmových osob a objektu je zjistit informace, které povedou k ustanovení osob, jenž se na trestné činnosti ve formě organizátorství podílí, či přímo trestnou činnost řídí,“ stálo v žádosti adresované Generálnímu štábu, která byla sepsána z rozkazu zástupce generálního ředitele Celní správy a ředitele sekce pátrání Roberta Šlachty. Repro: Celní správa

Po razii na Úřadu vlády vejde do dějin české kriminalistiky i Šlachtova tygří razie, kdy si celníci vyšlápli na takzvaná tygří jatka a pašování produktů z šelem do zahraničí.

U celníků Šlachta aktuálně končí i se svým věrným nohsledem – náměstkem Tomášem Sochrem, taktéž bývalým detektivem ÚOOZ. Šlachta se také nechal slyšet, že by po odchodu do civilu pracoval pro soukromou sféru. Místo v ní už podle zjištění Ekonomického deníku minimálně sondoval.

Plukovník s tučnou výsluhou

Robert Šlachta dlouho snil o generálských „frčkách“, sen se mu ale ani po razantním ovlivnění vývoje české politické scény nesplnil. I šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který mu musel být jistě vděčný za hladký průnik hnutí do Poslanecké sněmovny pochopil, že Šlachta pro něj může být se svým „husitským“ viděním světa nebezpečný.

Šlachta v rozmezí let 2008 až 2016 velel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), sídlícím na pražské Zbraslavi. ÚOOZ vedl až do jeho zániku, který zapříčinily překotné a sporné kauzy Vidkun a Beretta, když Šlachta začal na základě iniciativy vrchních státních zastupitelství v Olomouci a Praze suplovat práci Generální inspekce bezpečnostních sborů. Je nutno říci, že s řadou velkolepě prezentovaných kriminálních případů „Šlachtovci“ u soudu dopadli doslova jak „sedláci u Chlumce“.

Každý má jistě v živé paměti zásah vedený Šlachtou vrchním žalobcem z Olomouce Ivo Ištvanem z června 2013, když pozatýkal a státní zástupci nechali „uvazbit“ politiky ODS a vysoké důstojníky Vojenského zpravodajství, včetně spolupracovnice expremiéra Petra Nečase Jany Nagyové, dnes jeho manželky. Zásah zapříčinil pád vlády a překreslení politické mapy, které Robert Šlachta na poradách ÚOOZ s oblibou zmiňoval před svými kolegy. Šlachta se také rád stýkal s vybranými novináři, zadokumentován byl například mimo jiné kontakt s moderátorem Václavem Moravcem.

Robert Šlachta ve Ferrari za úniky informací od policie stíhaného kontroverzního brněnského podnikatele Albina Arifoviče na parkovišti jednoho z tamních hypermarketů. Repro: ED

Policejní placku věčný generál-čekatel Šlachta odevzdal v červnu 2016 na protest proti už zmíněné plánované reorganizaci policejních útvarů a vzniku Národní centrály proti organizovanému zločinu. A přestoupil k celníkům, kde začal budovat buňku ne nepodobnou ÚOOZ. Na konci října 2016 finance oznámily, že se od listopadu stane náměstkem generálního ředitele Celní správy pro oblast pátrání. Funkcí byl pověřen od 1. září. Zdůvodnění bylo pitoreskní: „Šlachta uspěl ve výběrovém řízení, podle dřívějšího vyjádření Celní správy byl jediným uchazečem o funkci.“ Laso k celníkům prý dostal od náměstkyně ministra financí Aleny Schillerové, podle které se spolupráce se zkušeným policistou nabízela kvůli rozšíření kompetencí Celní správy ČR při prošetřování trestných činů. Podrobně jsme o tom psali v textu Šlachtovi nabídli místo, teď mu organizují výběrové řízení. Ale policista, který s oblibou poslouchá husitskou píseň Ktož sú boží bojovníci, narazil. Celníci mají totiž výrazně okleštěnější vyšetřovací pravomoci, než policie.

Ministryně financí Alena Schillerová přesto Šlachtu zásobovala vrchem dolem – technikou i penězi. Celníci za Šlachtovy éry nakoupili technické prostředky, o jakých se jim do té doby ani nesnilo. A spokojeni byli i při pohledu na výplatnice. Robert Šlachta dostane po odchodu do civilu takzvanou výsluhu – v podstatě celoživotní rentu. A to v takové výši, že by už nemusel ani pracovat. Podstatnou roli při stanovování hrají poslední roky služby a hlavně výše příjmů. A tu měl Šlachta od ministerstva financí narýsovanou více, než luxusně.

Když Ekonomický deník zjistil validní informaci, že jsou Šlachtovi vypláceny za jeho činnost v Celní správě mimořádné a vysoké odměny, poslal celníkům žádost podle zákona o poskytování informací. „Má dostávat měsíční odměny až sedmdesát tisíc korun,“ prozradil jeden ze zdrojů Ekonomickému deníku. Požádali jsme i o informace k protizákonné akci sledovací akci s vojáky.

Celní správa ale odmítla požadované informace poskytnout. „Generální ředitelství cel má za to, že obecná tvrzení žadatele o splnění kritérií platového testu jsou nedostatečná, když žadatel konkrétně nevyložil, zda a jak jsou splněny kritéria platového testu, a proto žádost v tomto bodě posoudil podle všech jemu dostupných informací a podle všech okolností dané žádosti a došel k závěru, že žádost je v tomto bodě potřeba odmítnout s odkazem na ustanovení § 8a informačního zákona. GŘC hodnotilo jak osobu žadatele, tak účel požadovaných informací, jejich využitelnost a nezbytnost z hlediska veřejného zájmu a související veřejné diskuzi, přičemž vycházelo zejména z obsahu žádosti a z jemu dostupných informací (články žadatele jako redaktora Ekonomického deníku), kdy je nepochybné, že žadatel se mimo jiné zabývá kauzou nasazení Armády České republiky na žádost Celní správy České republiky a v této souvislosti požadované informace žádá,“ stojí v odmítnutí žádosti reportéra Ekonomického deníku.

„Snažíte se hezky, ale prostě nemáte nárok,“ vzkázala mezi řádky k žádosti o poskytnutí informací Celní správa. Repro: ED

Ekonomický deník se po odmítnutí vydání požadovaných informací obrátil na odvolací orgán ministerstvo financí. Ale i to odmítlo informace vydat.

Ekonomický deník neuspěl ani u odvolacího orgánu – ministerstva financí. Repro: ED

A vyjádření pokračovalo následovně. „Z informace, že konkrétní zaměstnanec obdrží odměnu 1 000 Kč nebo 100 000 Kč ještě nelze dovozovat, že je s veřejnými prostředky nakládáno řádně či nehospodárně, stejně jako z poskytnutí této částky nelze automaticky dovozovat informaci, že dotyčný zaměstnanec podává dostatečné či nedostatečné pracovní výkony. Co však lze ze sdělení konkrétní částky u konkrétního zaměstnance dovozovat, že by se mohlo jednat o intenzivní zásah soukromí. Pokud tato dotčená osoba uvede, že s poskytnutím takové informace nesouhlasí, je to postaveno na jistotu. Za takové situace je nutno pouze zkoumat, zda tento zásah nemá příliš invazivní charakter a zda je účelný. V daném případě účelnost shledána nebyla,“ uzavřelo pokus o získání informací o odměnách vedoucích představitelů Celní správy ministerstvo financí. S ohledem na informace zevnitř Celní správy není vyloučeno, že se Šlachta zařadí mezi příjemce výsluhy přesahující nejen 50, ale pravděpodobně spíše 60 tisíc korun. Třeba tyto informace sdělí potenciálním voličům sám Robert Šlachta, pokud se skutečně vrhne do politiky, k čemuž jisté kroky rozhodně činí.

Jan Hrbáček