Ekonomický růst v zemích eurozóny byl v letošním prvním čtvrtletí prakticky nulový. Oproti předchozímu čtvrtletí klesl o 0,2 procenta, meziročně byl vyšší o slabých 0,3 procenta. Tedy mohlo to dopadnout lépe, jenže to by nesmělo Irsko v meziročním srovnání spadnout o 16,8 procenta.
Meziroční snížení hrubého domácího produktu (HDP) o skoro 17 procent je naprosto extrémní hodnota. Tak výrazně evropské země nepadaly ani v roce 2020, kdy naplno udeřila koronavirová pandemie a slovem roku se stal lockdown. Celkový výsledek pokazily také slabé výsledky tří největších ekonomik eurozóny. Podle Eurostatu nepřevýšil meziroční růst německé, francouzské ani italské ekonomiky hranici jednoho procenta.
Není to žádná tragédie
Podivný výsledek Irska nepovažuje tamní centrální banka za žádnou tragédii. Pokles prý odrážel pouze vývoj „malého počtu nadnárodních firem ve farmaceutickém sektoru.“ Nadnárodní koncerny celkem logicky předpokládaly, že prezident Donald Trump naplní své hrozby a uvalí vysoká cla na dovoz. Proto se loni předzásobily a letos objem vývozu klesl. Domácí poptávka dál roste, v prvním kvartálu se meziročně zvýšila o 2,6 procenta.
Jak před měsícem napsal web euronews.com, kvůli obavám z Trumpových cel firmy předsunuly export v hodnotě 25,4 miliardy eur. Ze stejného důvodu loni HDP Irska vzrostl o 12,3 procenta. V prostředí pomalu rostoucí Evropy se jednalo o extrémní růst. Díky uměle vyhnanému výkonu ekonomiky se Irsko loni stalo třetí nejbohatší zemí světa. Objem HDP na obyvatele zde dosáhl 130 652 dolarů. Vyšší hodnotu podle Mezinárodního měnového fondu vykazují jen Lichtenštejnsko a Lucembursko.
Anomálie týkající se irské ekonomiky v minulosti popsal Paul Krugman, ale i další ekonomové. Irsko funguje jako daňový ráj a přitahuje nadnárodní koncerny, které zde umisťují své evropské centrály. Platí to jak pro technologické giganty typu Apple, Meta a Microsoft, tak pro velké výrobce léčiv – Eli Lilly, Pfizer, AbbVie či Bristol Myers Squibb. Vysoké tržby a zisky vykazují v Irsku a jeho HDP pak roste jak na steroidech.
Nejrychleji rostlo Dánsko
„Nadnárodní společnosti, zejména ve farmaceutickém a technologickém průmyslu, využívají Irsko jako účetní a výrobní centrum, což uměle nafukuje národní statistiku. Převody duševního vlastnictví, leasing letadel a smluvní výroba prováděná v zahraničí, to vše nakonec bývá zaznamenáno jako irská ekonomická aktivita. A to i v případě, že skutečná přidaná hodnota pro zemi je omezená,“ uvádí se v článku webu Euronews.
Poměrně výrazným růstem HDP – meziročně o 5,9 procenta – se v prvním čtvrtletí zviditelnilo Dánsko. Také zde táhne růst farmaceutický sektor. Tedy hlavně koncern Novo Nordisk a jeho oblíbené (a drahé) léky na hubnutí. Komplexnější je růst Polska, jehož ekonomika v prvním kvartálu rostla o 3,5 procenta. Česká ekonomika vykázala růst o 2,2 procenta, což byl zhruba trojnásobek oproti průměru celé Evropské unie.
