Nová studie amerických a kanadských ekonomů zjistila, že vytváření technologických center a shlukování inovací na jednom místě vede k prohlubování ekonomických rozdílů mezi obyvateli měst.
Obrození měst v posledních dvou dekádách vede k pozoruhodným rozporům. S tím, jak se v nich koncentrují technologické společnosti, vzdělaná a talentovaná pracovní síla, nezaměstnanost oproti zbytku jednotlivých států klesá. Jenže druhá, odvrácená, strana mince tohoto úspěchu se projevuje v narůstající ekonomické nerovnosti městského obyvatelstva.
Vyplývá to z nové studie ekonomů Enrika Berkese ze Severozápadní univerzity v Chicagu a Rubena Gaetaniho z Univerzity v Torontu. Vědci sesbírali potřebná data a na základě ekonometrického modelu zjistili, že existuje úzká souvislost mezi množstvím inovací a ekonomickou segregací. Jejich výzkum vychází z více než dvou milionů patentů, které za posledních čtyřicet let vznikly na území amerických velkých měst.
Nerovnost z inovací
K těmto údajům pak přiřadili širokou škálu charakteristik obyvatelstva jako úroveň příjmů, strukturu zaměstnanosti ve městech, vzdělanostní strukturu a podobně. Výsledky jejich modelu jsou překvapivé a možná až zneklidňující. Množství patentů, respektive „inovační intenzita“, jak to nazývají sami zmínění ekonomové, může až za 56 procent ekonomické segregace ve městech v celém sledovaném období. V posledních dvou dekádách jde ekonomická segregace na vrub inovační intenzity ze dvaceti procent.
Zatímco v dřívějších dobách vznikala příjmová nerovnost mezi městy a venkovem, za posledních dvacet let se ukazuje, že daleko častější a větší nerovnováha vzniká uvnitř měst. Dokonce i když se zaměříme na příjmovou nerovnost v celých Spojených státech, je vidět, že jde na vrub v drtivé většině právě nerovnosti ve městech. „Technologické inovace jsou hlavní, ne-li jedinou, příčinou této nerovnosti,“ píší ekonomové ve své studii.
Vědci také zjistili, že patentovou aktivitu nelze s ekonomickou segregací spojovat obecně, respektive ve všech oborech. Naopak, největší část segregace připadá z drtivé většiny na několik málo oblastí, které jsou spojené s high-tech průmyslem. Jde zejména o informační technologie, elektroniku, farmaceutický průmysl a chemický průmysl. Tedy odvětví, kde se nejvíce uplatní vysoce specializovaná a vzdělaná pracovní síla.
Na druhé straně inovace v nejméně znalostně náročných odvětvích jako je textilní průmysl, jsou s ekonomickou segregací korelovány negativně. To znamená, že nové patenty zde přispívají ke snižování příjmových rozdílů. Výše uvedené závěry se tím jen potvrzují – k ekonomické segregaci vede koncentrace high-tech společností na jednom místě, tedy ve městech.
Doprava, bydlení a vzdělání jako „recept na rovnost“
Pojítko mezi inovacemi a ekonomickou segregací není důsledkem nerovnosti jako takové, nýbrž toho, jakým způsobem se lidé koncentrují v různých místech podle svého vzdělání, znalostí, zaměstnání a příjmů. Lidé s podobným zaměřením a velikostí svých příjmů se přirozeně sdružují, vyhledávají atraktivnější lokality k bydlení, posílají své děti do lepších škol, častěji navštěvují muzea, galerie nebo restaurace a podobně. To vede k růstu cen bydlení na určitých místech, čímž se ještě více ekonomická segregace zesiluje.
Studie rovněž ukázala stinnou stránku systému takzvaného „městského znalostního kapitalismu“. Stejné síly, které v minulosti vedly k hospodářskému rozmachu po první průmyslové revoluci, také způsobily vyloučení lidí, kteří se na něm nepodíleli. Na přelomu 18. a 19. století se to týkalo pracovní síly, která zůstala v zemědělství a nepřešla do průmyslu a později do sektoru služeb.
Dnes ekonomická segregace ve městech vede k anti-městským, anti-inovačním a anti-imigračním náladám z pravicové části voličského spektra, a odporu vůči technologickým společnostem od levicových voličů. Obě skupiny se pak ve větší či menší míře obávají toho, že jim technologie vezmou práci.
„Nalezení způsobů, jak ekonomickou segregaci způsobenou inovacemi snížit, je klíčová výzva této doby,“ píší také vědci a zároveň předkládají několik nápadů. V první řadě zmiňují zlepšení veřejné dopravy, zvýšení dostupnosti bydlení nebo dostupnosti kvalitnějšího vzdělávání.
-usi-
