Rusko vstupuje do dalšího období masivních útoků s rozsáhlými zásobami raket a bezpilotních letounů. Ukrajinská vojenská rozvědka HUR popsala nejen to, kolik zbraní má ruská armáda k dispozici, ale také jak rychle dokáže svůj arzenál doplňovat. Zvláštní pozornost přitom věnuje prostředkům, které mají ukrajinskou protivzdušnou obranu zaměstnat natolik, aby postupně ztrácela účinnost. Rusko podle těchto informací navyšuje výrobu proudových dronů na 4 000 měsíčně.
Podle odhadů ukrajinské vojenské rozvědky má Rusko v říjnu 2026 v rezervě až 700 balistických raket a několik tisíc střel s plochou dráhou letu různých typů. Ruský obranný průmysl navíc dokáže každý měsíc vyrobit více než 200 podobných zbraní určených k leteckým útokům. Z tohoto počtu připadá podle HUR přibližně 110 kusů na balistické střely.
Rozvědka tyto údaje poskytla na dotaz ukrajinského portálu NV. Současně přiblížila zásoby jednotlivých typů raket, jejich výrobní tempo i některé problémy, se kterými se ruská výroba potýká.
Jednou z klíčových zbraní zůstává balistická střela Iskander-M. HUR odhaduje její současné zásoby na přibližně 115 kusů. Rusko přitom dokáže podle rozvědky vyrobit až 65 těchto raket měsíčně.
Moskva zároveň pokračuje ve vývoji modernizovaného komplexu Iskander-M s předpokládaným dosahem 550 až 700 kilometrů. Současná uváděná maximální vzdálenost činí až 500 kilometrů.
Ch-101: továrny vyrábějí více, než počítá plán
Významnou součást ruských masivních útoků představují také střely s plochou dráhou letu Ch-101, které Rusko odpalují strategické bombardéry Tu-160 a Tu-95.
Podle odhadů HUR počítá měsíční výrobní plán s více než 80 střelami. Ruské továrny však tyto ukazatele překračují. Výrobu přesto provázejí technické problémy. Rozvědka zaznamenala například závady při oddělování střel od leteckých nosičů. Kvůli nim musejí výrobci část vyrobených sérií vracet do závodů.
Právě střely Ch-101 přitom patří mezi důležité prostředky, které Rusko používá při rozsáhlých vzdušných útocích proti Ukrajině.
Kalibry, Oniksy a Zircony doplňují další část arzenálu
Ruské zásoby zahrnují také střely odpalované z námořních nosičů, zbraně upravené pro útoky na pozemní cíle i hypersonické střely.
Stav jednotlivých typů podle odhadů HUR:
- Kalibr: Rusko má více než 450 těchto střel. Měsíčně jich vyrobí přibližně 29. HUR uvádí, že vysoká účinnost ukrajinské protivzdušné obrany nutí ruské velení směřovat většinu nově vyrobených Kalibrů do strategických rezerv a k vyzbrojování flotil.
- RM-48U: Zásoby těchto raket, upravených pro útoky na pozemní cíle, dosahují podle odhadů až 400 kusů. Rusko jich každý měsíc vyrobí přibližně 40. Jde o střely určené pro systémy protivzdušné obrany S-300PM a S-400, které lze použít také k pozemním útokům.
- Oniks: Rusko nahromadilo více než 600 těchto původně protilodních střel. Prošly modernizací, která zahrnovala zvýšení dosahu i výkonu bojové hlavice, aby byly účinnější také při útocích na pozemní cíle. Za prvních sedm měsíců roku 2026 Rusko vyrobilo více než 55 střel Oniks.
- Zirkon: Celkové zásoby hypersonických střel podle HUR přesahují 120 kusů. Jejich výroba zůstává poměrně nízká. Za prvních sedm měsíců letošního roku Rusko vyrobilo něco přes 30 těchto střel.
U některých typů tak Rusko udržuje značné zásoby, zatímco jejich současná výroba se pohybuje v řádu desítek kusů měsíčně. Uvedené hodnoty se však liší podle konkrétního typu zbraně.
Kinžaly se potýkají s přesností
Odlišná situace panuje u hypersonických střel Kinžal. Podle ukrajinské rozvědky Rusko jejich výrobu dočasně pozastavilo kvůli nízké přesnosti. Dostupné výrobní kapacity nyní přesouvá k výrobě klasických balistických zbraní.
Tento údaj je důležitý také při srovnání s červencem 2026, kdy měla Moskva podle informací HUR poskytnutých portálu NV přibližně 100 Kinžalů.
NV na základě nových údajů rozvědky uvádí, že navzdory začátku podzimních masivních útoků zůstávají ruské zásoby raket přibližně na úrovni z letošního července.
Tehdy Rusko podle HUR disponovalo více než 100 střelami Iskander-M, více než 60 střelami Iskander-K s plochou dráhou letu, přibližně 100 Kinžaly, více než 450 Kalibry, přes 600 Oniksy a více než 120 Zircony. U střel Ch-101 pro bombardéry Tu-160 a Tu-95 rozvědka v červenci uváděla až 100 kusů, tedy o něco více než nyní.
Srovnání tak podle NV ukazuje, že celkové zásoby některých významných typů raket zůstávají navzdory pokračujícím útokům relativně stabilní. U jednotlivých kategorií se ovšem údaje liší a nelze z nich automaticky vyvozovat, že Rusko má stejné množství každého typu zbraně jako v létě.
Rusko sází na vyčerpání ukrajinské protivzdušné obrany
Raketový arzenál představuje pouze jednu část ruských možností. Podle HUR Moskva v roce 2026 výrazně rozšířila výrobu dálkových útočných bezpilotních letounů typu kamikadze a soustředila jejich produkci do vlastních průmyslových kapacit.
Hlavní výrobní centrum se nachází ve zvláštní ekonomické zóně Alabuga v Tatarstánu. Rusko tam rozšířilo montážní linky, výrobu trupů i integraci palubních systémů bezpilotních letounů.
Podle dostupných údajů ukrajinské rozvědky přesáhla letošní státní objednávka na drony typu Geran a související průzkumné či klamné prostředky, například Gerberu, 100 tisíc kusů ročně.
HUR v tomto vývoji vidí systematickou snahu ruského velení vyčerpat ukrajinskou protivzdušnou obranu. Útoky totiž nemusejí spoléhat pouze na samotné ničivé prostředky. Významnou roli hrají také drony, které mají obránce zaměstnat, odvést jejich pozornost nebo pomoci odhalit rozmístění protivzdušných systémů.
V ruských zásobách je přibližně 6 200 dronů Geran
K podzimu Rusko podle ukrajinské rozvědky nahromadilo operační rezervu přibližně 6 200 dronů Geran různých modifikací, včetně proudových variant. Taková zásoba umožňuje ruským silám provádět kombinované masivní útoky v několika vlnách.
Celková výroba bezpilotních prostředků se podle HUR dostala na plánovanou úroveň přibližně 10 tisíc kusů měsíčně. Do tohoto počtu patří bojové útočné drony s vrtulovým i proudovým pohonem, klamné cíle i průzkumné varianty.
Od léta 2026 přitom Rusko výrazně přesouvá důraz na výrobu proudových bezpilotních letounů. Podle rozvědky tento posun souvisí s tím, že tradiční pomalejší vrtulové platformy ztrácejí část své účinnosti. „Důvodem je nasycení ukrajinského letectva mobilními palebnými skupinami, které ve velkém sestřelují pomalé cíle,“ uvedla HUR.
Proudové Gerany létají rychlostí až 500 kilometrů za hodinu
Rusko nyní podle odhadů ukrajinské rozvědky vyrábí přibližně 4 000 proudových dronů měsíčně. Výrobní linky zároveň upravilo tak, aby mohlo produkci rychle navyšovat.
Hlavními typy jsou proudové modely Geran-4 a Geran-5. Dosahují rychlosti 400 až 500 kilometrů za hodinu, což je výrazně více než u jejich pístových protějšků. Vyšší rychlost podle HUR snižuje podíl těchto strojů, které dokážou sestřelit mobilní palebné skupiny.
Rusko však neopouští ani masovou výrobu levnějších vrtulových dronů. Ty mají ukrajinskou protivzdušnou obranu dále vyčerpávat a pomáhat odhalovat pozice protiletadlových raketových systémů.
Takzvanou Geran-2 Rusko podle rozvědky vyrábí v množství přibližně 2 000 kusů měsíčně. Tento útočný bezpilotní letoun je pomalejší, zachovává si však velký dolet a nízké výrobní náklady.
Do této rodiny patří také varianty určené k oklamání protivníka, prostředky označované jako „seeker“ a kamikadze verze. Některé vznikají z levných materiálů, například překližky a pěnových plastů, bez nákladné optiky či motorů.
Právě kombinace levnějších pomalých strojů, rychlejších proudových dronů a klamných cílů má podle hodnocení HUR umožnit Rusku udržovat vysoké tempo útoků a nutit Ukrajinu vynakládat prostředky na jejich odrážení.
