Širší ekonomické dopady letošního extrémního sucha mohou v Česku dosáhnout až 50 miliard korun. Odhad zahrnuje nejen přímé škody v zemědělství a lesnictví, ale i dopady na dodavatelské řetězce, investice, produktivitu a životní prostředí. Vyplývá to z analýzy České asociace pojišťoven.
Při odhadu letošních škod se dokument odvolává na extrémně suchý rok 2018. Tehdy se po započtení všech uvedených dopadů mohly širší společenské náklady pohybovat přibližně mezi 30 až 50 miliardami korun. „Obdobná výše škody, ovšem v cenách roku 2026, může v čase způsobit i letošní extrémně suchý rok,“ uvádí analýza.
Přímé škody způsobené suchem před osmi lety odhadlo ministerstvo zemědělství přibližně na 24 miliard korun. Tento údaj ale podle analýzy zachycuje hlavně ztrátu produkce a poškození v zemědělství a lesnictví. Neobsahuje však celý přenos výpadku do navazujících odvětví, omezení investic ani dlouhodobé důsledky pro půdu, vodu, lesy a biodiverzitu.
Skryté ztráty nese celá společnost
„Na přímé škody se totiž nabalují další ekonomické ztráty, které nevnímáme, ale platíme je všichni. Pokud by sucho v roce 2018 vygenerovalo ekonomickou ztrátu mezi 30 až 50 miliardami Kč v cenách roku 2018, můžeme s přihlédnutím k letošnímu suchému roku poměrně bezpečně konstatovat, že ekonomická ztráta sucha byla opět v desítkách miliard Kč,“ uvedl k analýze ekonomický poradce asociace Aleš Rod.
Pojistné plnění podle asociace zachycuje jen pojištěnou a uznanou část škody, kompenzace zase politicky stanovenou část náhrad. „Skutečný účet však zahrnuje i ztracenou produkci, omezené investice, dopady na dodavatele a dlouhodobé poškození krajiny. Právě s tímto celkovým účtem musíme porovnávat náklady prevence,“ doplnil výkonný ředitel asociace Jan Matoušek.
Sucho přichází pomalu a jeho následky přetrvávají
Sucho se podle Matouška od většiny přírodních katastrof liší tím, že přichází pomalu a jeho následky přetrvávají dlouho. Pozdější srážky mohou zlepšit aktuální hydrologickou situaci, ale už nevrátí úrodu ztracenou v klíčové fázi růstu, neobnoví uschlé výsadby ani automaticky nenahradí investice odložené kvůli výpadku příjmů. Ekonomické dopady sucha tak často pokračují ještě dlouho poté, co se samotný nedostatek vody začne zmírňovat.
Při rozhodování o opatřeních proti suchu je proto podle Matouška nutné porovnávat náklady prevence s celkovou škodou, které má zabránit, nikoli pouze s pojistnými plněními nebo přímými kompenzacemi. Opatření na zadržování vody v krajině, propojování vodohospodářských soustav, závlahy, obnovu půdy a zvýšení odolnosti lesů nejsou jen environmentálními výdaji, dodal Matoušek.
Třetí nejsušší rok od roku 1961
Podle Českého hydrometeorologického ústavu je letošní rok zatím třetí nejsušší od roku 1961. Méně srážek od ledna do konce září spadlo v Česku jen v letech 2003 a 2015.
Podle předběžných údajů spadlo letos od 1. ledna do 30. září jen 395 milimetrů srážek. Odpovídá to 73 procentům normálu z let 1991 až 2020. Srážkový deficit evidují meteorologové na celém území ČR.
