Výzkumná služba Evropského parlamentu varuje před novou vlnou uprchlíků, kterou by mohla spustit destabilizace devadesátimilionového Íránu a válka v Súdánu. Ačkoli je Unie díky novému migračnímu paktu a osminásobnému navýšení rozpočtu agentury Frontex připravena lépe než před deseti lety, národní systémy jsou již nyní vyčerpané. Zpráva upozorňuje, že největším rizikem zůstává neochota členských států – včetně Česka – podílet se na povinné solidaritě a přerozdělování migrantů.
Deset let poté, co migrační krize změnila evropskou politiku, se Brusel opět ptá, jak je kontinent připraven na možný rozsáhlý příliv uprchlíků. Válka v Súdánu a Íránu obnovila obavy z potenciálních pohybů uprchlíků směrem do Evropy.
Zpráva Výzkumné služby Evropského parlamentu (EPRS) uvedla, že je Unie po reformách azylové politiky výrazně lépe připravena než v roce 2015. Zároveň ale varuje, že kontinent může mít problémy, pokud by došlo k další rozsáhlé migrační vlně. Rizikem je zejména situace v Íránu. Agentura EU pro otázky azylu (EUAA) upozornila, že i částečná destabilizace země by mohla vyvolat pohyby uprchlíků „bezprecedentního rozsahu“.
Poučení z roku 2015
S populací přibližně 90 milionů a dalšími miliony afghánských uprchlíků představuje Írán potenciální problém, na který Evropa není připravena. „Konflikt v Íránu a občanská válka v Súdánu vyvolávají obavy, že by Unie mohla čelit opakování ‚migrační krize‘ z roku 2015,“ uvádí se ve zprávě.
Krize z roku 2015 se považuje za jeden ze zásadních momentů moderní evropské politiky. Do Evropy přišlo více než milion žadatelů o azyl. Vlna uprchlíků odhalila hluboké politické rozpory mezi členskými státy a urychlila vzestup protiimigračních politických stran v celé Evropě. Kontinent musel přehodnotit svou migrační a azylovou politiku.
Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž Frontex se dramaticky rozrostla. Její roční rozpočet se osminásobně zvýšil na více než jednu miliardu eur.
Po letech jednání Unie také přijala nový Pakt o migraci a azylu, členské státy posílily hraniční kontroly, rozšířily přijímací kapacity a rozvíjejí partnerství se zeměmi mimo blok. Zpráva ale varuje, že větší připravenost automaticky neznamená větší odolnost.
Tlak se zvyšuje
Jedním z hlavních zjištění zprávy evropského think-tanku je to, že mnoho národních azylových systémů funguje na hranici svých možností. Počet nevyřízených žádostí o azyl v celé EU do konce roku 2025 překročil 1,2 milionu žadatelů. A přijímací zařízení byla do poloviny roku 2025 obsazena v průměru z 81 procent. Nejvíce ohrožené jsou země ležící podél vnějších hranic Unie, jako je Itálie a Španělsko. Ale také Německo a Francie přijímají stále větší počet žadatelů.
Zpráva naznačuje, že by se stávající kapacity pro přijímání migrantů mohly rychle dostat pod tlak, pokud se zvýší počet příchozích uprchlíků. Současná strategie Unie se zaměřuje na prevenci nelegální migrace. Zejména se jedná o partnerství se zeměmi, jako je Turecko a Tunisko.
Limity spolupráce členských zemí
Úředníci EU tvrdí, že tyto dohody pomohly snížit počet nelegálních přechodů hranic a zlepšit řízení migrace na klíčových trasách. Kritici ale zpochybňují jejich účinnost i možné obavy z porušování lidských práv. Podle EPRS je posouzení úspěšnosti takových partnerství obtížné, protože migrační toky ovlivňuje řada faktorů.
Zpráva varovala, že největším rizikem pro Unii zůstává politická spolupráce. Nové nařízení Paktu o migraci a azylu, které platí od 12. června, je navrženo tak, aby evropským vládám poskytlo větší flexibilitu pro zvládání migračních tlaků. Základním prvkem je posílení mechanismů solidarity. Přerozdělování uprchlíků ale řada členských zemí odmítá, včetně české vlády.
