Evropa už nějaký čas nežije v bezpečných časech. Staré obranné postupy selhávají a hybridní hrozby se mění v plné útoky. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen dnes předstoupila před Evropský parlament se zprávou o stavu Unie a představila bezpečnostní vizi, která má EU znovu postavit na nohy. Část české politické scény na její plán reagovala okamžitě.
Jednotlivé teze vyvolávají naději na posílení obranyschopnosti, ale také obavy z nových struktur a prázdných slibů.
Ruské útoky na unijním území a české nadšení z přechodu k činům
Ursula Von der Leyen upozornila, že Evropa čelí hrozbám, které už nelze brát na lehkou váhu. Incidenty v Polsku, Litvě a Lipsku označila za přímé útoky materiálem vojenského typu provedené ruskými zpravodajci přímo na unijním území. Podle ní šlo o útok na celou unii, nikoliv na jeden stát. K tomu se přidávají kybernetické údery, sabotáže a požáry, které ohrožují stabilitu Evropy a vyžadují okamžitou společnou reakci.
Místopředseda hnutí STAN a europoslanec Jan Farský tento pohled přivítal. Podle něj se evropská debata konečně posouvá od úvah o tom, zda má unie převzít odpovědnost za vlastní bezpečnost, k tomu, jak to konkrétně udělat.
Návrh nového evropského bezpečnostního protokolu, Evropské bezpečnostní rady a společných strategických vojenských schopností označil za krok správným směrem.
„Za nejdůležitější považuji změnu důrazu. Evropa dnes řeší především bezpečnost, konkurenceschopnost a energetickou nezávislost. Pro Česko je podstatné, že von der Leyen naprosto otevřeně řekla, že evropský průmysl nemůže být konkurenceschopný s trvale vysokými cenami energií, a současně postavila jadernou energetiku vedle obnovitelných zdrojů jako součást řešení. Druhá zásadní věc je obrana. Návrh evropského bezpečnostního protokolu, Evropské bezpečnostní rady a společných strategických vojenských schopností ukazuje, že debata se posouvá od toho, zda má Evropa převzít větší odpovědnost za svou bezpečnost, k tomu, jak konkrétně to udělat,“ uvedl Farský.
Jasný důraz na posílení evropské obrany
„V projevu byla i řada věcí, které podporujeme. Jasnější přístup k migraci, pokračující podpora Ukrajiny nebo důraz na zjednodušování evropské legislativy jsou správným směrem. Naopak opatrní musíme být u dalších evropských struktur v oblasti bezpečnosti. Obrana Evropy musí stát především na NATO, Evropská unie má NATO pomáhat, nikoli mu konkurovat,“ říká předseda sněmovního Výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS).
Podle předsedy TOP09 Matěje Ondřeje Havla v projevu zaznělo několik silných věcí. Především jasný důraz na posílení evropské obrany a schopnost Evropy převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. „Za důležitý považuji také plán na lepší ochranu dětí na sociálních sítích a strategický návrh na výrazné prohloubení vztahů s Kanadou. To je směr, který Evropa potřebuje. Být bezpečnější, silnější a méně závislá na ostatních. Teď bude rozhodující, aby za těmito slovy rychle následovaly konkrétní kroky.“
Nová bezpečnostní architektura, článek 4 a varování před oslabením NATO
Komise navrhuje vytvoření jasné knihy návodů pro reakce na incidenty ohrožující národní bezpečnost. Součástí má být i mechanismus pro lepší využití článku 4 NATO, aby členské státy dokázaly rychle a koordinovaně reagovat v krizových chvílích.
Ursula von der Leyen zároveň zdůraznila, že unie musí garantovat obranu každého centimetru svého území.
Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová vidí evropskou obdobu článku 4 jako přínosnou. Zároveň ale varuje, že tato spolupráce musí NATO doplňovat, nikoliv nahrazovat. Podle ní nesmí vzniknout prostor pro to, aby spojenci oslabovali své závazky vůči společné obraně.
„Zajímavým návrhem je také evropská obdoba článku 4 NATO, která by umožnila členským státům koordinovat reakci například na hybridní útoky. Taková spolupráce může být přínosná, musí ale NATO doplňovat, nikoliv nahrazovat. Nesmí se stát záminkou pro naše spojence, aby oslabovali své závazky vůči evropské bezpečnosti,“ prohlásila Gregorová.
Transatlantické vazby, nabídka pro Kanadu a obavy o čekající země
Součástí bezpečnostní vize je i prohlubování partnerství s externími státy. Von der Leyen zmínila Kanadu, Velkou Británii a Norsko. Nabídka užšího propojení s Kanadou vyvolala reakci poslankyně Kateriny Demetrashvili, která ji označila za historický milník. Podle ní jde o důkaz, že unie dokáže být aktivním globálním aktérem.
Markéta Gregorová však upozornila na riziko. Podle ní nesmí asociované členství sloužit jako náhražka skutečného vstupu pro Ukrajinu, Moldavsko nebo země západního Balkánu, které na členství čekají dlouhé roky. Varuje, že by šlo o nespravedlivé oslabení jejich pozice.
Průmyslové kapacity, drony, Ukrajina a kritika evropských konstrukcí
Evropa masivně navyšuje obranné výdaje. Von der Leyen zdůraznila potřebu strategických multiplikátorů, jako jsou dronové technologie, zásobovací systémy a kybernetika. Unie proto zakládá nový evropský systém pro komponenty. Vedle nákupu amerických střel chce s Ukrajinou vyvíjet vlastní modulární protiraketový systém. Ten má vzniknout díky programu Safe a společným projektům s ukrajinskými podniky. Součástí plánu je i tlak na přísnější sankce proti Rusku.
Europoslankyně ODS Veronika Vrecionová však vidí situaci jinak. Projev označila za evropský vánoční stromeček, který nabízí od všeho trochu, ale skutečné priority se v něm hledají těžko. Podle ní Evropa potřebuje konkrétní schopnosti a hmatatelné výsledky, nikoliv další nadbytečné konstrukce. Vrecionová varuje, že bez jasného zaměření se unie v bezpečnosti neposune.
„Na projevu Ursuly von der Leyenové oceňuji důraz na obranu, podporu Ukrajiny, rozšíření EU, jadernou energetiku a spolupráci s Kanadou. Celkově ale letošní SOTEU působil jako evropský vánoční stromeček. Od všeho trochu, ale skutečné priority se v tom hledají jen těžko. Evropa potřebuje soustředit síly především na konkurenceschopnost, energetiku a bezpečnost. Místo toho Komise znovu nabízí množství nových iniciativ a struktur. U bezpečnosti přitom potřebujeme hlavně konkrétní schopnosti a výsledky, ne další evropské konstrukce. A pokud jde o bydlení, není odpovědí na každý problém další pravomoc Bruselu,“ řekla Vrecionová.
Její kolega Alexandr Vondra míní, že zpráva o stavu Unie znovu ukázala velký rozdíl mezi ambiciózními sliby a realitou. Politik zabrousil k problematice kritických surovin, které jsou zapotřebí k vybudování efektivní obrany starého kontinentu. „Von der Leyen mluvila o konkurenceschopnosti, strategické autonomii a kritických surovinách, ale Evropa zůstává pomalá a často neschopná jednat tam, kde ostatní dávno jednají. Alexandr Vondra to zažil přímo v Africe. Číňané skupují doly a zajišťují si přístup ke kritickým surovinám, zatímco Evropané řeší především environmentální dopady. Tady se ukazuje jedna z velkých slabin současné evropské politiky: uhlíková transformace nesmí znamenat, že si Evropa podřízne větev, na které sedí, a zároveň bude závislá na Číně,“ dodal Vondra.
