Hospodářská komora chce zrušení tendru na mýto

Zítra se na ministerstvu dopravy poprvé sejde pracovní skupina, která bude analyzovat tvrzení ministerstva v přípravě výběrového řízení na dodavatele mýtného systému. Jak vyplývá z prohlášení Hospodářské komory, která vznik skupiny iniciovala, její zástupce se bude snažit, aby byl tendr zrušen a vypsán znovu za jiných podmínek.

Nekoncepčnost v přípravě velkého tendru a údajné přehlížení záměru rozšířit zpoplatněné silnice o 910 kilometrů silnic vyčítají zástupci Hospodářské komory vedení Ministerstva dopravy ČR v přípravách velkého zadávacího řízení na provozovatele mýtného systému po roce 2020 a proto budou požadovat jeho zrušení a vypsání nového výběrového řízení.

„Vážíme si toho, že Hospodářská komora byla přizvána do pracovního jednání o budoucnosti zadávacího řízení na správce mýtného systému na další desetileté období, nicméně už od roku 2014 jsme ministerstvo opakovaně upozorňovali na zpoždění prací při přípravě systému mýta související s nečinností projektového týmu i pracovních skupin a žádali, aby resort k rozvoji mýtného systému vypracoval koncepční materiál. Pokládáme za nepřijatelné, aby státní koncepci mýta určoval vítěz zadávacího řízení,“ uvedl předseda Dopravní sekce Hospodářské komory Emanuel Šíp s tím, že se tak současným problémům s mýtným tendrem, kterými se zabývá už i Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, dalo předejít.

POKUD BUDOU NOVÉ ZPOPLATNĚNÉ ÚSEKY DO 700 KILOMETRŮ, NENÍ VÝHODNÉ STÁVAJÍCÍ SYSTÉM MĚNIT, NAD 700 KM UŽ BY STÁLO UVAŽOVAT O SATELITNÍM ČI HYBRIDNÍM SYSTÉMU

Ministr dopravy se rovněž nechal v médiích slyšet, že na prosincové schůzce této skupiny zdůraznil, že tendr běží a není proto možné v jeho průběhu měnit základní parametry, jako je například rozsah zpoplatnění na silnici I. třídy. S rozšířením zpoplatnění silnic I. třídy po roce 2019 o dalších 910 km ale Hospodářská komora nesouhlasí dlouhodobě, protože takové rozhodnutí, které nebylo nijak projednáno s podnikatelským sektorem a veřejností, negativně dopadne na dopravní podnikatele. Ministerstvo ale názor odborné veřejnosti přehlíželo.

V reakci na požadavek ministra dopravy, aby kritici ministerstvu sdělili, jak má postupovat v případě zrušení tendru, Šíp dnes dodal, že je na pováženou, pokud ministerstvo už před vypsáním tendru postup případného jeho zrušení nepromyslelo.

Mohlo by vás zajímat

Bankám se zdvojnásobí povinné rezervy. Důvody ekonomové nechápou

„Rozšíření mýta o 900 km dalších úseků silnic I. třídy je zbytečným krokem, který také může vést k zesílení kamionové dopravy v centrech měst a obcí,“ doplnil Šíp jeden z důvodů, proč je nezbytné takové rozšíření mýta odmítnout.

Právě uvažovaná kilometráž nově zpoplatněných úseků hraje rozhodující roli. Jak jsme uvedli již v létě 2016 Ministerstvo dopravy navrhuje mýto jen na některé „jedničky“, odborníci najmutí samotným ministerstvem uvedli, že pokud budou nové zpoplatněné úseky do 700 kilometrů, není výhodné stávající systém měnit, nad 700 km už by stálo uvažovat o satelitním či hybridním systému.

Ostatně také posudek odborného poradce ministerstvu mimo jiné jednoznačně doporučoval, aby se mýto optimálně rozšířilo pouze o 474,1 km na silnicích první třídy s tím, že by to měly být výhradně úseky, které nahrazují chybějící úseky dálnic. „Existují-li cesty, jak zrušit rozšíření mýta na další silnice I. třídy, případně omezit je pouze na rozsah 474,1 km silnic nahrazujících chybějící dálnice, aniž by bylo nutné zrušit mýtný tendr, je čas, aby ministerstvo dopravy tyto cesty navrhlo. Potom by bylo možné hledat konsensus o dalším postupu,“ uzavřel Šíp.

Jenže právě toto doporučení spolu s výsledky analýz dalších odborníků nahrávají tomu, aby byla zachována současná mikrovlnná technologie.

Zakázka pod pečlivou kontrolou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Tato veřejná zakázka samozřejmě nemůže uniknout pozornosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který ji prošetřuje z několika stran (jednak své vlastní šetření, dostal však i podněty jak od stávajícího provozovatele, tak pravděpodobně i soutěžitelů – pozn. red.). Již na konci listopadu vydal předběžné opatření, v němž zakazuje ministerstvu dopravy uzavřít smlouvu s případným vítězem. Tím si ÚOHS zajistil čas pro svá další šetření, zejména chce zjistit, zda všichni uchazeči dostali stejnou zadávací dokumentaci. To se však nelíbilo vedení ministerstva dopravy, které reagovalo velice ostrou tiskovou zprávou, v níž označilo postup ÚOHS za nestandardní. Nelíbily se mu zejména požadavky na informace o tom, kde v zadávací dokumentaci jsou precizována obchodní tajemství.

Na to reagoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který odmítl nařčení, že by postupoval v případě prověřování tohoto tendru nestandardně. Odmítl také, že by si úředníci antimonopolního úřadu vyžadovali dokumenty zásadně v pátek a v krátké dodací lhůtě.

Týden poté se opět ozvalo ministerstvo s tím, že v tendru pokračuje a podivuje se nad tím, co všechno ÚOHS zajímá. „Podle odůvodnění se antimonopolní úřad rozhodl ustanovit znalce s cílem získat znalecký posudek, jehož předmětem bude zodpovězení otázek týkajících se zpětné zjistitelnosti případných změn obsahu datového nosiče v souvislosti s prověřováním postupu ministerstva při poskytování části zadávací dokumentace předmětné veřejné zakázky dodavatelům,“ uvedlo tehdy ministerstvo ve své tiskové zprávě.

Posledním krokem proti antimonopolnímu úřadu měla být tisková konference avizovaná den po jmenování vlády, tedy 14. prosince, která však byla pár minut před začátkem zrušena. Podle informací Ekonomického deníku na ní chtěl ministr Ťok vyrukovat s některými argumenty, které právníci ministerstva označují ze strany ÚOHS jako protizákonné. Dokonce se v dopravních kuloárech hovořilo o oznámení podání trestního oznámení na předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petra Rafaje. Ten by přitom mohl být jedním z „ohrožených“ úředníků, které chce vláda Andreje Babiše vyměnit. Ťokova tisková konference měla být „dělostřeleckou“ přípravou v tomto snažení. Bude tedy zajímavé v roce 2018 sledovat, jak se situace okolo předsedy exponovaného úřadu vyvine.

Prozatím tedy ministerstvo dopravy „jede“ podle stanoveného harmonogramu, který vypadá následovně:

30 miliardová zakázka láká velké hráče včetně Kellnera

O zakázku v odhadované hodnotě 30 miliard korun se bude ucházet nová právní entita patřící společnosti PPF Petra Kellnera – CzechToll, která sdružuje slovenského provozovatele mýta a nejhlasitějšího kritika stávající situace, společnost SkyToll a další firmy, které se podílely na budování mýtného na Slovensku. Dalším hráčem je maďarská státní společnost HU-GO, která jde do výběrového řízení s významnou českou firmou Eltodo. To je zajímavé spojení, jelikož Eltodo se podílelo na projektování a přípravě mýtného před jeho spuštěním v roce 2007 a má tedy „historickou“ zkušenost s českými podmínkami ve výběru mýtného. Další firmou je původně česká společnost T-Systems, která je však součástí skupiny T-mobile a tedy Deutsche Telekom. Německá centrála se o tendr uchází na přímo, bez spolupráce s lokálním telekomunikačním operátorem. Posledním uchazečem je stávající provozovatel systému konsorcium společností vedené firmou Kapsch.

Jisté je, že v roce 2018 bude kolem tendru na mýtný systém ještě pořádně rušno a lze se i spolehnout na to, že se neúspěšní uchazeči budou obracet na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a možná i na soudy, aby celý tendr prověřili. To je totiž, bohužel, kolorit českého soutěžního práva.

Jiří Reichl