Na Heřmanické haldě u Ostravy leží vedle důlních odpadů také skládka chemických odpadů, uzavřená v roce 2005. Podzemní hoření se podle dostupných podkladů šíří směrem k ní, stát proto buduje oddělovací bariéry. První je hotová, další dvě chybějí. Stát se nyní po zvažovaném sarkofágu k bariérám vrací, jejich dokončení ale komplikují pozemky.

Chemická skládka (SCHO) je jednou ze starých ekologických zátěží na území Heřmanické haldy. Její význam v současném příběhu ale nespočívá v tom, co v ní bylo uloženo. Podstatné je, že se nachází v prostoru, ke kterému se přibližuje podzemní hoření v haldě. Zabránit tomu mají oddělovací vzdušné stěny.

Právě proto je dokončení bariér důležité i přesto, že samotná SCHO je od roku 2005 uzavřená a podléhá následné péči. Stát dnes řeší současně dvě propojené věci: dlouhodobý stav samotné skládky a postup sanace hořící haldy v jejím okolí.

Co je na skládce a proč se stále řeší

Historie SCHO sahá do 90. let, kdy na ni firmy ukládaly odpady obsahující nebezpečné látky. Podle dostupných podkladů navezly na skládku v letech 1991 až 1998 celkem 3 045 metrů krychlových odpadu. Jednalo se především o zeminu a kamení obsahující nebezpečné látky, kyselé dehty a kaly z lapáku nečistot. Jako průmyslovou skládku chemických odpadů ji evidují také městské dokumenty.

Otázka zabezpečení skládky se začala řešit na přelomu tisíciletí. V listopadu 2003 vypracovali odborníci technickou zprávu, která se týkala jejího uzavření. Následně uzavřely v březnu 2004 společnosti OKD, OKK a ECOCOAL smlouvu na stavbu. Kolaudaci skládky schválily Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje, ostravský magistrát a státní podnik DIAMO, který od roku 2002 spravuje heřmanický odval, kde se skládka nachází.

„Skládka chemického odpadu byla starou ekologickou zátěží, která zbyla po Ostravsko-karvinských dolech (OKD). Odbor životního prostředí magistrátu Ostravy v rámci odborné, nikoli tedy politické, diskuse v době mého působení v pozici náměstka primátora upozorňoval, že je potřeba zvážit vymístění skládky. Nakonec ale další zúčastnění rozhodli, že levnější a rychlejší bude tuto skládku zapouzdřit. Zapouzdřena byla tedy celá a takto je uzavřená dodnes,“ řekl Ekonomickému deníku Mirko Jašurek, náměstek primátora Ostravy pro životní prostředí v letech 2002 až 2006.

Uzavřením skládky v roce 2005 ale její příběh neskončil. Skládka přešla do režimu následné péče a její stav se dál monitoruje. Monitoring má podle platného provozního řádu pokračovat až do roku 2036. Podle stejného dokumentu by po skončení životnosti skládky měla následovat její likvidace. Náklady na odstranění uložených jedovatých kalů jsou podle městského materiálu v současnosti odhadovány až na 500 milionů korun.

Mohlo by vás zajímat

Proč jsou důležité oddělovací stěny

V heřmanickém odvalu probíhá od 90. let podzemní hoření. Termická aktivita postupuje haldou směrem ke skládce. Stát proto v roce 2014 zahájil mezi termicky aktivní částí odvalu a skládkou výstavbu takzvaných oddělovacích vzdušných stěn. Jejich smyslem je oddělit hořící část odvalu od skládky a zabránit tomu, aby se termická aktivita dostala až k ní.

První část, označovaná jako stěna A, má délku zhruba 200 metrů a budovala se do poloviny roku 2022. Plány počítaly také se stěnami B a C o celkové délce 700 metrů. Ty dosud nedokončili. „Oddělovací stěna byla a je dobrým řešením. Roky funguje, proto si myslím, že by nikdo neměl bránit pokračování tohoto typu sanace,“ říká Josef Havelka, bývalý ředitel závodu Odra státního podniku Diamo.

Heřmanická halda u Ostravy patří k největším ekologickým zátěžím v Česku. Foto: Eva Paseková

S tím souhlasí i Jašurek. „Vlastní zapouzdření SCHO je dnes funkční. Vymístění skládky by bylo ekonomicky velmi náročné. V této chvíli bych považoval za mnohem efektivnější dokončit tzv. oddělovací vzdušnou stěnu A, protože v této chvíli není dokončená, a dodělat stěny B a C tak, jak to chce státní podnik DIAMO.“

V březnu letošního roku se na potřebě co nejrychlejšího dokončení stěn A, B i C shodli na společném jednání také zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, města Ostravy, OKK Koksovny a společnosti DIAMO.

Stát se vrátil k bariérám

Význam oddělovacích stěn znovu vzrostl letos, kdy stát opustil připravovanou variantu několikamiliardového sarkofágu a vrátil se k původnímu řešení založenému na bariérách. Pro SCHO to znamená, že její dlouhodobé zabezpečení zůstává propojeno s tím, zda se podaří systém stěn dokončit.

Současně se uzavřela jedna z dílčích kapitol spojených s výstavbou bariéry. Ministerstvo životního prostředí případ kolem materiálu použitého v oddělovací stěně prověřilo a řízení nakonec zastavilo. Původní podezření se podle ministerstva nepodařilo prokázat. Toto rozhodnutí se týká konkrétního správního řízení, nevztahuje se na celý problém Heřmanické haldy. Pro SCHO zůstává rozhodující otázkou, zda bude možné pokračovat ve výstavbě bariér a oddělit podzemní hoření v haldě od prostoru skládky.

Technické řešení samo o sobě ale podle expertů nestačí. Dokončení stěn B a C komplikuje vlastnictví pozemků. Ačkoliv je státní podnik DIAMO správcem odvalu a má za úkol jeho sanaci, vlastní pouze zhruba polovinu pozemků. Část potřebných pozemků patří společnosti OKK Koksovny, která vlastní také SCHO.

Právě vlastnický spor je přitom podle státního podniku DIAMO i představitelů vlády v čele s premiérem Andrejem Babišem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem důvodem, proč sanace haldy již 4 roky stojí. Stát pro dokončení bezpečnostních stěn B a C potřebuje část pozemků vlastněných právě společností OKK Koksovny. Jednání o ceně však zatím nebyla úspěšná. Navíc jak se nedávno ukázalo, vlastník pozemků zvyšuje tlak na stát a začíná do odvalu sám zasahovat. Jak potvrdil Český báňský úřad, aktivitami spojenými s OKK Koksovny se aktuálně zabývá kvůli možnému spáchání přestupku. Nedávnými zásahy se zabývá i státní podnik DIAMO, který zkoumá, zda provedené zásahy nepoškodily současnou oddělovací vzdušnou stěnu A.

Podle DIAMO nabídlo za potřebné pozemky téměř 260 milionů korun, k dohodě ale nedošlo. Jednání navíc komplikovala otázka třídicí linky, kterou nový vlastník pozemků získal společně s nimi, zatímco DIAMO ji pro současný způsob sanace nepovažuje za potřebnou.

Pro skládku to znamená, že její dlouhodobý stav nelze oddělit od dalšího vývoje celé haldy. SCHO je sice uzavřená a monitorovaná, ale v jejím okolí dál probíhá termická aktivita. Pokud mají oddělovací stěny plnit svůj účel v plánovaném rozsahu, musí být podle odborníků dokončeny.