Stíhačky páté generace, nové tanky a bojová vozidla, bezpilotní systémy, umělá inteligence i digitalizace velení. Česká armáda chce v příštích letech projít zásadní proměnou. Náčelník Generálního štábu Miroslav Hlaváč představil plán, který má z vojska postupně vybudovat moderní, technologicky vyspělou sílu připravenou také na dlouhodobý konflikt.
Jenže ambiciózní cíle narážejí na zásadní otázku: Bude mít armáda na jejich uskutečnění dost peněz?
Hlaváč chce moderní armádu připravenou na dlouhodobý konflikt
Vláda v pondělí schválila Koncepci výstavby Armády České republiky do roku 2040 – KVAČR 2040. Dokument určuje, jaké schopnosti chce vojsko v následujících letech budovat a jak má reagovat na proměny bezpečnostního prostředí i rychlý technologický vývoj.
Náčelník Generálního štábu Miroslav Hlaváč zdůraznil, že koncepce nepředstavuje pouhý seznam plánovaných nákupů. Hlavním cílem je vytvořit moderní, technologicky vyspělou armádu, která bude připravená také na dlouhodobý konflikt. „Koncepce není nákupním košíkem, nýbrž soupisem schopností, které chceme budovat s cílem vytvoření moderního, technologicky vyspělého vojska připraveného na dlouhodobý konflikt,“ uvedl Hlaváč po jednání vlády.
Nový plán podle něj vychází ze změn bezpečnostního prostředí a vývoje technologií. Armáda proto nechce pouze obměňovat dosavadní výzbroj. Potřebuje také rozvíjet schopnosti, které jí umožní lépe reagovat na podobu budoucího bojiště.
Hlaváč očekává, že už v roce 2030 bude české vojsko z hlediska vybavení a schopností výrazně dál než dnes. Právě naplnění této ambice však závisí také na tom, jaké finanční prostředky bude mít armáda k dispozici.
KVAČR 2040 dnes kritizoval i prezident Petr Pavel.
F-35, tanky, děla i umělá inteligence
Proměna armády se má dotknout prakticky všech hlavních oblastí jejího působení. Hlaváč mezi důležité projekty zařadil pořízení amerických stíhaček F-35, pásových bojových vozidel pěchoty, tanků a dělostřeleckých systémů.
Nová technika ale představuje jen jednu část plánovaného rozvoje. Armáda chce výrazně modernizovat také systém velení a řízení a postupně ho digitalizovat. „Například tím, že se nám podaří zavést některé schopnosti, jako je (nákup stíhaček) F-35, pásových bojových vozidel pěchoty, tanků, děl. Zdigitalizujeme systém velení a řízení. Takto se budou postupně odstraňovat nedostatky, které máme,“ popsal Hlaváč.
Důležitou součástí budoucí armády mají být také bezpilotní prostředky, umělá inteligence a kvantové technologie. Generální štáb chce podporovat rychlejší zavádění nových technologií do vojenské praxe. Armáda tak počítá nejen s modernizací výzbroje, ale také se změnou způsobu, jakým získává informace, řídí jednotky a využívá nové technologické prostředky.
Tak rozsáhlý rozvoj ovšem vyžaduje dlouhodobé investice. A právě jejich rozsah se stal jedním z hlavních témat spojených se schválením koncepce.
Vláda počítá se 2 procenty HDP. Stačí to?
Kabinet Andreje Babiše (ANO) v nejbližších letech počítá s výdaji na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu. Hlaváč uvedl, že armáda toto rozhodnutí respektuje. Zároveň ale připustil, že dostupné peníze mohou ovlivnit rychlost, s jakou se podaří plánované schopnosti vybudovat.
Na omezení současného finančního rámce upozornil také prezident Petr Pavel, který se jednání vlády zúčastnil. Podle něj navržená koncepce nezajistí plnění spojeneckých závazků ani připravenost na konflikt vyšší intenzity. Financování na úrovni dvou procent HDP do roku 2030 podle prezidenta umožní pouze omezený rozvoj vybraných schopností.
Hlaváč na jeho hodnocení reagoval tím, že prezident podle něj kriticky posuzuje především přidělené zdroje. Spor se tak netýká samotného cíle vybudovat moderní armádu, ale především toho, zda plánované financování umožní uskutečnit všechny zamýšlené kroky v potřebném rozsahu a čase.
Náčelník Generálního štábu současně upozornil, že následky dlouhodobého podfinancování nelze odstranit okamžitě. Vyřešení největších problémů podle něj potrvá tři až pět let.
Výstavba střední brigády může nabrat zpoždění
Rozpočtové omezení se může projevit už v první etapě koncepce. Hlaváč připustil, že armáda může kvůli plánovanému financování zpomalit výstavbu střední brigády. Generální štáb proto chce vládě navrhnout opatření, která by takovému zpoždění zabránila.
Konkrétní podobu těchto opatření zatím Hlaváč nepředstavil. „V krátkodobé etapě může dojít k tomu zpomalení, zejména u výstavby střední brigády. Tak tam určitě budeme přijímat a doporučovat vládě nějaké opatření, aby k tomu zpomalení u střední brigády nedošlo,“ uvedl.
Modernizace brigády už přitom začala. Armáda připravuje některé projekty společně pro střední i těžkou brigádu. Patří mezi ně dělostřelecká podpora, systémy velení a řízení a jejich digitalizace.
Za zásadní projekt pro střední brigádu Hlaváč označil přezbrojení na kolová bojová vozidla pěchoty. V příštím roce chce armáda dokončit specifikaci požadavků na tato vozidla a zahájit akviziční proces.
Střední brigáda představuje lehčí a mobilnější formaci než těžká brigáda. V české armádě tuto roli plní 4. brigáda rychlého nasazení. Její jednotky využívají především obrněné transportéry Pandur, lehčí obrněnou techniku a výsadkové a motorizované jednotky.
Rozvoj střední i těžké brigády patří mezi schopnosti, které armáda potřebuje k plnění spojeneckých závazků, tedy cílů výstavby stanovených v rámci NATO.
Střední brigáda může stát až 140 miliard korun
Koncepce rozděluje modernizaci armády do tří etap. První potrvá do roku 2030 a zaměří se na zvýšení připravenosti, posílení protivzdušné a protidronové obrany a první fázi výstavby těžké a střední brigády.
Tato etapa vychází z plánovaného financování obrany na rok 2027 a střednědobého rozpočtového výhledu na roky 2028 a 2029. Právě v tomto období se má ukázat, jak velký rozsah plánovaných schopností dokáže armáda při dostupných prostředcích skutečně rozvíjet.
Příloha koncepce vyčísluje předpokládané investiční náklady na výstavbu schopností střední brigády na 100 až 140 miliard korun. Částka nezahrnuje související běžné a další nezbytné výdaje. Jde o odhad investičních nákladů, nikoli o už schválenou částku konkrétního rozpočtového výdaje.
Ve druhé etapě, která pokrývá roky 2031 až 2035, chce armáda pokračovat v modernizaci. Počítá se zaváděním letounů páté generace, dokončením těžké brigády a masovým rozšiřováním bezosádkových systémů. U střední brigády má pokračovat přezbrojení na kolová bojová vozidla pěchoty. Po roce 2035 pak koncepce počítá s výstavbou jejího čtvrtého manévrového praporu.
Třetí etapa směřuje k roku 2040. V tomto období chce armáda budovat protiraketovou obranu a zahájit náhradu transportních vrtulníků.
Protivzdušná a protidronová obrana prioritami
Vedle modernizace brigád a letectva se koncepce zaměřuje také na ochranu před vzdušnými hrozbami. Posílení protivzdušné a protidronové obrany patří mezi hlavní úkoly první etapy.
Premiér Andrej Babiš označil tyto oblasti za nejvyšší prioritu. Zároveň uvedl, že armáda musí navyšovat počet vojáků a že se jí to v letošním roce daří.
Nové technologie mají postupně pronikat také do dalších oblastí vojenské činnosti. Vedle bezpilotních prostředků chce armáda rozvíjet využití umělé inteligence a kvantových technologií. Součástí proměny bude rovněž digitalizace velení a řízení.
Armáda chce získat studenty do aktivních záloh
Vedle techniky a modernizace jednotek se koncepce věnuje také personálnímu rozvoji. Do roku 2030 chce armáda dosáhnout nejméně 32 tisíc vojáků z povolání a 10 tisíc příslušníků aktivní zálohy. V dalších letech plánuje počet záložníků zvýšit až na 15 tisíc.
Na začátku letošního června měla armáda přes 25 700 profesionálních vojáků a více než 5 tisíc příslušníků aktivní zálohy. Aby zvládla plánovaný růst, chce vytvořit kapacity pro každoroční přijetí nejméně 3 tisíc profesionálních vojáků a tisíce příslušníků aktivní zálohy.
Hlaváč oznámil, že armáda připravuje cílenou mediální kampaň zaměřenou především na studenty středních a civilních vysokých škol. Zájem mladých lidí chce podpořit také prostřednictvím nových technologií a připravovaného systému inovací a experimentování. „V nejbližší době se chystáme zejména přitáhnout studenty civilních vysokých škol a zároveň studenty středních škol do aktivní zálohy,“ řekl náčelník Generálního štábu.
Aktivní záloha umožňuje občanům zapojit se do vojenské služby při zachování civilního zaměstnání nebo studia. Její příslušníci absolvují vojenský výcvik a armáda je může povolat k plnění úkolů ozbrojených sil.
