Datová centra nezbytná pro fungování umělé inteligence budou do roku 2030 spotřebovávat dvakrát více elektřiny než dnes. Generální tajemník OSN António Guterres vyzval technologické firmy, aby přestaly skrývat skutečné environmentální náklady na provoz umělé inteligence. Ta je podle něj extrémně hladová nejen po energii, ale také po vodě a půdě.

Datová centra nezbytná pro rozvoj umělé inteligence budou do roku 2030 spotřebovávat dvakrát více elektřiny než dnes. Alespoň taková data má k dispozici generální tajemník OSN António Guterres. Proto vyzval velké technologické společnosti, aby přestaly skrývat skutečné environmentální náklady na své systémy. Účet za vysokou spotřebu energií pak nepřímo platí lidé, kteří si to nemohou dovolit, varoval. Myslel tím dopady změn klimatu.

Převezměte odpovědnost

Ve svém projevu na Londýnském týdnu klimatických akcí Guterres naléhavě vyzval společnosti zabývající se umělou inteligencí, aby převzaly odpovědnost za environmentální náklady svých datových center. Evropa je v současné době v sevření intenzivní vlny veder spojené se změnou klimatu. Právě tato situace zdůraznila naléhavost jeho poselství.

„Pokud má umělá inteligence pomoci vybudovat lepší budoucnost, musí být upřímná ohledně toho, kolik nás nyní stojí. Vzhledem k tomu, že poptávka po energii neustále roste, musíme se postavit jednomu z jejích nejrychleji rostoucích zdrojů – datovým centrům s umělou inteligencí,“ řekl.

„Umělá inteligence je také hladová po půdě, vodě a energii. Datová centra, která za ní stojí, již spotřebovávají více elektřiny než většina jednotlivých zemí,“ varoval šéf OSN. Nedávná studie OSN zjistila, že do roku 2030 by datová centra mohla spotřebovat téměř trojnásobek kombinované roční spotřeby elektřiny Pákistánu, Bangladéše a Nigérie. V těchto třech zemích žije více než 650 milionů lidí.

Nová iniciativa

Guterres navrhl novou Iniciativu pro transparentnost v oblasti životního prostředí s umělou inteligencí. Vyzval vývojáře umělé inteligence, aby veřejně zveřejnili uhlíkovou, vodní a půdní stopu svých systémů.

„Vyzývám každou velkou společnost zabývající se umělou inteligencí, aby změřila a veřejně zveřejnila plný dopad svých systémů na životní prostředí, a aby se zavázala k tomu, že do roku 2030 bude každé datové centrum zásobovat energií z obnovitelných zdrojů. Už žádné skryté náklady. Už žádné přesouvání zátěže na ty, kteří ji nejméně unesou. Je čas se přiznat,“ zdůraznil.

Zdvojnásobení poptávky

Jeho intervence přichází v době, kdy se vlády po celém světě potýkají s energetickými důsledky umělé inteligence. Mezinárodní agentura pro energii odhadla, že poptávka po elektřině z datových center by se do konce desetiletí mohla více než zdvojnásobit. Tento nárůst do značné míry způsobují stále výkonnější modely umělé inteligence.

Datová centra v EU v současnosti představují přibližně 2,5 procenta spotřeby elektřiny. Poptávka se má více než zdvojnásobit. V loňském roce spotřebovala centra ekvivalent výkonu elektráren za 12 gigawattů, do roku 2030 to má být 28 gigawattů.

Evropský komisař pro energetiku Dan Jørgensen dříve v Bruselu uvedl, že poptávka po elektřině dramaticky roste. „Budeme potřebovat a vítáme datová centra, která by poháněla evropskou digitální ekonomiku. Ale musíme si uvědomit, že také absorbují stále větší podíl naší energie v době, kdy potřebujeme elektrifikovat celou naši ekonomiku,“ řekl.

AI může zvýšit efektivitu energetické infrastruktury

Evropské instituce ale umělou inteligenci nepovažují jen za zdroj zvýšené poptávky po elektřině. Mohla by také sloužit jako nástroj ke zvýšení efektivity energetických systémů. Ve svém strategickém plánu pro digitalizaci a umělou inteligenci v energetickém sektoru Evropská komise nastínila plány na urychlení zavádění umělé inteligence v celém evropském energetickém systému. Strategie si klade za cíl využít umělou inteligenci ke zlepšení řízení elektrické sítě a ke snížení nákladů pro spotřebitele.

Podle Komise by digitální technologie mohly pomoci uvolnit větší flexibilitu v energetickém systému v době, kdy Evropa rychle rozšiřuje výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Nástroje založené na umělé inteligenci dokážou lépe předpovídat produkci solární a větrné energie. Inteligentní sítě mohou automaticky vyvažovat nabídku a poptávku, čímž se sníží plýtvání a náklady na systém.

„Umělá inteligence může urychlit klimatická řešení. Může pomoci léčit nemoci, transformovat vzdělávání a umožnit lidstvu řešit výzvy, které byly dříve považovány za nedosažitelné. Musíme tento potenciál využít,“ vyzval Guterres.