Evropské zpravodajské služby varují před rostoucím nebezpečím pro vedoucí pracovníky obranného průmyslu. Podle jejich informací ruská vojenská rozvědka GRU zintenzivnila snahy o přípravu atentátů a rozšiřuje sabotážní i další hybridní operace v Evropě. Terčem se mají stávat také manažeři menších firem vyrábějících drony a jejich součásti.
Cílem přitom nemusí být jen fyzická likvidace konkrétního člověka. Už samotný pocit ohrožení může ovlivnit rozhodování společností, které dodávají vojenské vybavení Ukrajině.
Evropské zpravodajské služby bijí na poplach
Evropské zpravodajské agentury varovaly vedoucí pracovníky obranného průmyslu, že ruská vojenská rozvědka GRU zesílila úsilí o přípravu atentátů na představitele těchto společností. Podle deníku Financial Times firmy v reakci na varování zpřísnily bezpečnostní opatření pro své nejvyšší manažery.
Rusko podle informací, které list získal od představitelů pěti evropských zpravodajských služeb, nařídilo rozšířit sabotážní a hybridní operace napříč Evropou. Jejich cílem má být výrazné oslabení podpory Ukrajiny v následujících měsících.
Znepokojivý je především údajný posun v tom, na koho se tyto operace zaměřují. Podle citovaných zpravodajských představitelů získávají stále větší význam také útoky proti civilistům v Evropě. Takové jednání přitom dříve považovali za nepřijatelné i v případě ruských zpravodajských služeb.
Zdroje Financial Times upozorňují, že ruské služby se nezaměřují pouze na velké zbrojařské společnosti. Mezi potenciální cíle patří také vedoucí pracovníci menších firem, zejména těch, které vyrábějí drony nebo jejich součásti.
Právě tato část obranného průmyslu je podle popsaných informací rovněž vystavena zvýšenému riziku.
Manažeři zpřísňují osobní ochranu
Zvýšené obavy se už promítají do bezpečnostních opatření firem. Několik vedoucích pracovníků obranného průmyslu sdělilo Financial Times pod podmínkou anonymity, že během posledních šesti měsíců posílili vlastní ochranu. Reagovali tak na doporučení zpravodajských služeb.
Jeden z vysoce postavených evropských zpravodajských představitelů uvedl, že úroveň hrozby v Evropě vzrostla. Riziko se podle něj týká jak majetku, tak lidí.
Z poskytnutých informací nevyplývá, že by všechny společnosti čelily bezprostřednímu konkrétnímu útoku. Varování se týkají širšího vývoje a vedou firmy k preventivním krokům. Jejich vedení musí při zabezpečení zohledňovat nejen ochranu provozů, ale také osobní bezpečnost lidí, kteří rozhodují o obchodních vztazích a dodávkách pro Ukrajinu.
GRU má spolupracovat s organizovaným zločinem
Podle zdrojů ze západních zpravodajských služeb stojí za plánováním atentátů na vedoucí pracovníky obranného průmyslu ruská vojenská rozvědka GRU. Její postup se měl změnit: místo spoléhání na jednotlivé, snadno nahraditelné vykonavatele má využívat propracovanější síť kontaktů a rozdělovat úkoly mezi více lidí.
Ruská vojenská rozvědka podle těchto zdrojů úzce spolupracuje se skupinami organizovaného zločinu a využívá sítě agentů působících v několika zemích.
Jednotlivé buňky nebo samostatní operativci mají přebírat různé úkoly. Jedni sledují vytipované osoby, další zajišťují logistiku a plánování, jiní mají na starosti samotné provedení operace.
Tento model se podle citovaných zpravodajských představitelů liší od dřívějšího spoléhání na izolované a snadno postradatelné agenty, které někdo získal přes internet výměnou za peníze.
Z dostupného materiálu ovšem nelze určit, zda všechny popsané operace používají stejnou strukturu nebo zda se takový postup uplatnil v každém konkrétním případu. Jde o charakteristiku ruských metod, kterou zdrojům přisuzuje Financial Times.
Cílem může být strach, nikoli jen samotný atentát
Zpravodajští představitelé upozorňují na důležitý rys údajné ruské strategie: k dosažení zamýšleného účinku nemusí atentát vůbec proběhnout.
Jeden z představitelů zpravodajských služeb vysvětlil, že z ruského pohledu může být hlavním cílem psychologický tlak. Pokud se manažeři začnou považovat za možné terče, mohou si rozmyslet, zda budou s Ukrajinou obchodovat nebo jí dodávat potřebné vybavení.
Takový účinek by se mohl projevit i bez fyzického útoku. Už samotné podezření, že někdo sleduje vedení firmy nebo připravuje násilnou akci, může vést k nákladnějším bezpečnostním opatřením a ovlivnit obchodní rozhodování.
Podle popsaného hodnocení tedy nejde jen o možnost fyzického ohrožení jednotlivců. Varování se týká také tlaku na firmy, jejichž výrobky a technologie směřují na Ukrajinu.
V Německu odhalili údajnou přípravu atentátu na šéfa Donaustahl
Konkrétním případem, který materiál uvádí, je údajně připravovaný atentát na vysokého představitele společnosti Donaustahl. Německo na začátku srpna plánovanou akci zmařilo.
Podle dostupných informací se ruská strana zaměřila na tohoto manažera kvůli tomu, že jeho společnost dodávala Ukrajině průzkumné drony a drony MAUS FPV.
Přípravy měly začít už v prosinci 2025. Tehdy měl získaný agent zahájit sledování okolí soukromého bydliště podnikatele v bavorské obci Straßkirchen. Podle podkladu ruská rozvědka získávala operativce prostřednictvím internetu, aby připravila pokus o atentát.
Popsaný případ tak obsahuje několik prvků, na které upozorňují i zdroje citované Financial Times: sledování vytipované osoby, nábor lidí na dálku a údajnou snahu zasáhnout vedoucího pracovníka firmy dodávající vojenské prostředky Ukrajině.
Podklad však neuvádí přesný den, kdy německé úřady plánovanou akci odhalily, ani podrobnosti o tom, jak konkrétně ji zmařily.
Podezřelí Sergei N. a Alla S. čelí obviněním
Podle informací z vyšetřování začal Sergei N. sledovat Stefana Tumanna. Poté, co Sergei uprchl do zahraničí, pokračovala ve shromažďování informací rumunská občanka Alla S.
Orgány činné v trestním řízení oba podezřelé zatkly ve Španělsku a v německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko.
Varování evropských zpravodajských služeb tak vykresluje hrozbu, která může mít několik podob: od sledování konkrétních lidí přes údajné plánování násilných útoků až po psychologický tlak na společnosti podporující Ukrajinu. Podle citovaných zpravodajských představitelů může být pro Rusko důležitý nejen samotný útok, ale i to, zda se jeho potenciální oběti začnou bát pokračovat ve své práci.
