Komentátoři zahraničních médií se shodují, že na bedrech šéfa ECB Maria Draghiho leží nezáviděníhodné břímě a nepatřičná politická zodpovědnost.
“Ať už se to panu Draghimu líbí nebo nelíbí, je to v tuto chvíli jen on, kdo má v rukou další osud Řecka,” míní Paul Gordon z agentury Bloomberg. Podle Gordona se Mario Draghi dostal do situace, o které jeho předchůdci v křesle prezidenta ECB mohli jen snít. Politici čekají na jeho výrok a přizpůsobí mu své další kroky. “Draghi se do této situace paradoxně dostal v době, kdy není o co stát. Na jedné straně je rozhodnutí bankéře a to nepřipouští pochybnost – lít další peníze do bezedné řecké jímky je z ryze finančního hlediska neospravedlnitelné. Na druhé straně musí pan Draghi vážit na lékárnických vahách svou politickou zodpovědnost a ta je obrovská. V sázce je osud evropského spojenectví. Cena za ústupek ze strany ECB by ale byl nesmírně riskantní a nešlo by v něm o nic menšího než o důvěryhodnost eura.”
Podle Paula Gordona je především na pováženou, že na finančním profesionálovi Draghim leží tak rozsáhlá politická zodpovědnost.
Ian Traynor ve své analýze, kterou vydal deník Guardian, zmiňuje jinou politickou nerovnováhu. Podle Traynora se společná evropská měna dostala do vážných obtíží, které hrozí roztrháním švů držících eurozónu pohromadě proto, že hlasy francouzského prezidenta Hollanda a německé kancléřky Merkelové zní příliš silně.
“Byla to spojená vůle Hollanda a Merkelové, co Řecko uvrhlo do záhrobní temnoty bez naděje na lepší budoucnost,” míní Traynor. Traynor ve svém textu naznačuje, že vina za současnou situaci leží zejména na šéfovi ECB Draghim, který od roku 2012 ujišťoval, že udělá všechno proto, aby Řecko udržel v eurozóně – a teď Řecko pod tlakem ze strany Francie a Německa hází přes palubu.
Guardian zmiňuje také skutečnost, že odchod Řecka z eurozóny bude znamenat ohrožení společné měny. “Euro se vydá do nezmapovaných vod,” myslí si třeba irský ministr financí Michael Noonan.
Traynor také konstatuje, že by se Draghi neměl nechat ovlivnit názory “jestřábů” mezi ministry financí jako je německý Wolfgang Schäuble nebo nizozemský Jeroen Dijsselbloem. Ti oba řekli, že si Řecko svým jednostranným odchodem z jednání a vyhlášením referenda zavřeli dveře k dalšímu vyjednávání.
Že ministři financí vidí za Řeky zavřené dveře neznamená, že by je měl vidět i Draghi, míní Traynor.
Brian Blackstone ve Wall Street Journalu zdůrazňuje klíčovou roli ECB v následujících dnech. I on konstatuje, že se Mario Draghi dostal do nezáviděníhodné situace, ve které bude jakékoliv jeho rozhodnutí ve věci další podpory pro Řecko předmětem dalekosáhlé kritiky. “Z průzkumů vyplývá, že si tři ze čtyř Řeků přejí zůstat v eurozóně. Referendum nám ukáže, zda jsou schopni pro setrvání také něco obětovat,” soudí Blackstone.
Tony Barber se ve Financial Times jednoznačně staví za záchranu Řecka nejen v eurozóně, ale i za záchranu Řecka jako takového. “Od okamžiku, kdy řecká krize vypukla, se jak Řekové, tak jejich věřitelé dopustili celé řady chyb, na jejichž konci je pro Řeky dvojí rozhodnutí: mezi extrémně špatným a ještě horším,” soudí Barber.
Podle Barbera je referendum vyhlášené extrémně levicovou vládou premiéra Tsiprase na pátý červenec stane pro Řeky trpce významným dnem. “Do dómu jejich historického utrpení se přidá den, kdy budou muset rozhodovat o řešení problému, do kterého je uvrhli nezodpovědní a nedostatečně upřímní a prozíraví politici, aby jim nakonec řekli: Vyřešte si to sami.”
-of-
