Není otázka jestli, ale kdy budou běžně v ulicích auta s radary a lasery, která budou člověka potřebovat jen k určení cílecesty. Technicky to zvládnou už teď. Rozjetý business budoucnosti zatím ale brzdí zákony.
Když v dubnu letošního roku začala společnost Tesla přijímat objednávky na nový Model 3, který se už bez řidiče do velké míry obejde, během jednoho týdne obdržela přes 325 tisíc rezervací (tj. za zhruba 14 miliard dolarů). Právě automobilka ze Silicon Valley to se zaváděním autonomních systémů do sériové výroby zatím dotáhla zřejmě nejdál. Její vozy už po běžných silnicích najely miliony kilometrů. Model S nabízí i funkci Autopilot. Ten se dokáže samostatně pohybovat v provozu na dálnici, není ale určen k tomu, aby se na něj člověk zcela spolehnul (jak se nedávno tragicky přesvědčil první řidič). Přístup, pro který se rozhodla nejen Tesla (nově to umí třeba i Mercedes-Benz třídy E) prostě nezbytně vyžaduje pozornost člověka hlavně v krizových nebo neočekávaných situacích. Systém je nastaven tak, aby řidiči pomáhal, zatím ho ale neumí zcela nahradit.
Ve sterilních podmínkách polygonu si jízdu, při které si volantem otáčí auto samo, vyzkoušel i motoristický novinář Vojtěch Formánek: „Přibližně dvoukilometrová zkušební jízda v modelu S od Tesly, do kterého byl vestavěn vlastní autonomní systém od Bosche, napověděla, že autonomní řízení funguje v ideálních podmínkách velmi dobře.“ Skutečný zátěžový test ale samozřejmě přichází až v běžném provozu. „Všechna autonomní vozidla dneška jsou naprogramována na defenzivní jízdu, u které je předpoklad vzniku co možná nejmenšího počtu nepředvídatelných situací. Přesto se jim ale samozřejmě nelze zcela vyvarovat,“ dodává Formánek.
Ze statistického hlediska je ale právě řidič nejrizikovější součástí vozu. Podle společnosti Google ročně zemře na silnicích celého světa zhruba 1,2 milionu lidí. Na většině nehod (v Americe je to podle stejného zdroje 94%) se přitom podílí právě lidská chyba. Asistenční systémy včetně autopilota mají bezpečnost na silnicích z velké části zvýšit. Při testech v roce 2013 ale společnost Google narazila na potíž – čím víc toho dělá auto samo, tím méně se řidič (navzdory opakovanému upozorňování) věnuje řízení. „Můj oblíbený příklad – řidič si všimnul, že má vybitý telefon. A tak se prostě otočil a začal za sebou hledat v baťohu počítač, ke kterému pak na vedlejším sedadle telefon připojil. A pořád přitom jel 100km/h!“ vzpomíná na výsledky testů Chris Urmson, ředitel programu autonomních aut Google (celá přednáška je v angličtině ke zhlédnutí zde). Systém Google se tak snaží obejít bez řidiče. V právě zmíněném videu je taky názorná ukázka nestandardních situací přímo z provozu, které zkušební auto řešilo (třeba vozíčkářku, která po silnici honila svého psa).
První plně autonomní vozidla by měla na trh vstoupit někdy v letech 2020 až 2025. Technologicky přitom řadu prvků mají už dnešní sériově vyráběná auta (například sama brzdí před překážkou, brzdí a rozjíždějí se v kolonách, parkují a udržují odstup od auta vozidla před sebou). „Těžké je však auto naprogramovat tak, aby správně reagovalo v nestandardních, krizových situacích,“ upozorňuje Formánek. „Pro vývojáře bude ještě velký technický i morální oříšek, jak vyřešit například to, když sám software bude muset ve zlomku vteřiny volit, jestli se srazit s autem jedoucím v protisměru, nebo uhnout z cesty a třeba se zřítit ze srázu.“ Jenže kdo si koupí auto, o kterém bude dopředu vědět, že si v případě nouze vybere druhou možnost? A zatímco Google testuje svoje vozy zatím jen v jediném státě na světě, Tesla už řeší sériovou výrobu. V takovém případě ale musí nechat odpovědnost na řidiči.
Další brzdou rychlejšího rozvoje je totiž legislativa. Kdo má být za auto zodpovědný: výrobce, programátor, majitel? Podobná otázka se už roky řeší s autopiloty v letadlech. A podobně jako i v tomhle případě se i u autonomních aut zřejmě vyvine spíš živelně, jako reakce na reálně vzniklé situace a nehody.
Tesla a Google samozřejmě nejsou jediné firmy, které investují do vývoje budoucnosti automobilismu miliony dolarů. Plně autonomní auta testuje i Audi, Volvo, Mercedes nebo BMW. Podílejí se na tom i další firmy jako Bosh, Delphi nebo Valeo. „Hodně se čeká na to, s čím přijde Apple; přebral hodně odborníků na autonomii a elektrifikaci z tradičních automobilek, ale zatím o „apple caru“ není známo nic konkrétního,“ uzavírá Formánek.
Vanda Kofroňová
