Ruské síly podle ukrajinských pozorovatelů nasazují novou verzi proudového dronu Geran-5. Stroj má mít upravený trup a systém, který dokáže pracovat s obrazem zemského povrchu. Pokud se informace potvrdí, dron by mohl pokračovat v letu i v situaci, kdy ztratí spojení s operátorem a zároveň nemá k dispozici satelitní navigaci.

Zajímavý detail se ale skrývá jinde: označení nové verze i použití systému typu DSMAC zatím ukrajinské zdroje dosud oficiálně nepotvrdily.

Nová verze Geranu má mít i upravený trup

Ukrajinský monitorovací kanál Colonel GSh na portálu Telegram upozornil na případy nasazení nové verze proudového bezpilotního letounu Geran-5. Novou modifikaci označuje jako Geran-5 K5.

Podle zveřejněných informací dostal stroj nový trup a elektro-optický korekční systém, který mu má umožnit navigaci podle obrazů zemského povrchu. Princip má být podobný systémům OEKС, respektive DSMAC, které využívají porovnávání obrazu terénu pro navigaci a korekci letové dráhy.

Právě tato schopnost představuje jeden z nejzajímavějších prvků popisované úpravy. Navigace založená na obrazu povrchu totiž podle předložených podkladů umožňuje upravovat letovou dráhu bez využití satelitní navigace.

Označení Geran-5 K5 ani instalace systému třídy DSMAC však nejsou ukrajinskými zdroji zatím potvrzeny oficiálně.

proudový dron
Trosky proudového dronu Geran-5. Ilustrační foto: Ukrajinská vojenská rozvědka HUR

Ve vzduchu může připomínat raketu

Nová verze má podle ukrajinského monitorovacího kanálu dosahovat vyšší rychlosti než standardní Geran-5. Právě proto může být během letu zaměněna za jiné proudové úderné prostředky, například typu Dan-T. Dan-T je ruský proudový, ze vzduchu vypouštěný útočný dron s doletem 450 kilometrů. Tento systém je navržen pro vedení tzv. zahlcovací války (saturation warfare) na velkou vzdálenost. Navádění funguje v režimu „vystřel a zapomeň“ s využitím satelitní navigace odolné proti rušení. Dron využívá malý proudový motor, který mu umožňuje rychlý přelet na vzdálenost stovek kilometrů. Navíc ho lze odpalovat přímo z křídel letadel nebo vrtulníků.

Zpět ale ke Geranu-5. Ukrajinské zdroje uvádějí, že zmíněná modifikace má také nový trup. U standardního stroje už Rusko podle dostupných informací konstrukci změnilo dříve. Proudový motor přesunulo z vnější gondoly dovnitř trupu, čímž se snížil aerodynamický odpor a potenciálně se zvýšila rychlost i dolet bezpilotního letounu.

Podívejte se: Takto vypadá zásah interceptoru – lovce dronů – proti Geranu-5.

Ruský korespondent mluví o systému Susanin

Nepřímý náznak, že se na dronech řady Geran skutečně objevila autonomní optická navigace, přineslo podle materiálů vyjádření ruského vojenského korespondenta Andreje Filatova.

Ten uvedl, že ruské síly začaly používat úderné bezpilotní letouny vybavené autonomním optickým navigačním systémem Susanin. „Díky přítomnosti tohoto systému mohou drony plnit letový úkol i při ztrátě spojení s operátorem a při absenci signálu satelitů,“ popsal Filatov.

Systém Susanin podle něj pomáhá proudovým bezpilotním letounům Geran orientovat se podle obrazu zemského povrchu. „To umožňuje bezpilotnímu letounu zachovat trasu bez použití rádiových majáků a satelitní navigace,“ podotýká.

Informace o Susaninu proto představuje pouze nepřímou indicii k existenci autonomní optické navigace u některých dronů řady Geran. Sama o sobě nepotvrzuje, že právě nově popisovaný Geran-5 K5 používá DSMAC.

proudový dron
Podle dostupných informací Rusko pracuje na možnostech využití dronů Geran-5 z letadlových lodí a zejména z letadel Su-25, aby zvýšil dolet a snížil náklady na použití. Ilustrační foto: Ukrajinská vojenská rozvědka HUR

Jak funguje navigace podle obrazu terénu

Princip popisované technologie spočívá v tom, že se bezpilotní letoun nepotřebuje při navigaci spoléhat pouze na satelitní signál. Systémy typu OEKС, respektive DSMAC, využívají porovnávání obrazu terénu. Letoun tak může svou letovou dráhu korigovat podle toho, co odpovídá předem známému obrazu povrchu.

Právě proto se tato technologie uvádí jako způsob navigace, který může fungovat bez satelitní navigace. U systému Susanin ruský vojenský korespondent navíc tvrdí, že dron může pokračovat v plnění letového úkolu i po ztrátě spojení s operátorem.

Co už Ukrajina o novém dronu oficiálně zjistila?

Vedle informací o nové verzi existují také oficiální údaje ukrajinské vojenské rozvědky o základním Geranu-5.

Podle nich měří dron na délku 6,5 metru, jeho rozpětí činí 3,2 metru a maximální vzletová hmotnost dosahuje až 850 kilogramů.

Geran-5 má nést bojovou hlavici o hmotnosti přibližně 90 kilogramů. Jeho cestovní rychlost se podle uvedených údajů pohybuje mezi 450 a 600 kilometry za hodinu, dolet činí přibližně 950 kilometrů a stroj může vystoupat do výšky až 6 kilometrů.

Jde o údaje vztahující se k základnímu modelu Geran-5. Nelze je automaticky považovat za parametry nové verze K5, protože nové informace u ní uvádějí především nový trup, vyšší rychlost a popisovanou navigační schopnost, nikoli kompletní soubor nových technických parametrů.

proudové drony
Ruské proudové drony. Ilustrační foto: Ukrajinská vojenská rozvědka HUR

Jiná navigace uvnitř Geranu-5. Úpravy pokračují

Ukrajinská vojenská rozvědka při zkoumání Geranu-5 údajně zjistila přítomnost několika systémů.

Stroj měl být vybaven satelitním navigačním systémem Kometa-M12 odolným proti rušení, inerciálním navigačním systémem, sledovacím zařízením s mobilními modemy a mesh modemem. Pohon zajišťoval čínský proudový motor TELEFLY TF-TJ2000A.

Nově popisovaná verze má být podle ukrajinského monitorovacího kanálu ještě rychlejší než standardní Geran-5. Právě rychlost je i jedním z důvodů, proč může být podle tohoto zdroje ve vzduchu zaměněna za jiné proudové úderné prostředky.