Středa, 25. května, 2022

Evropskou plynovou krizi zavinilo Rusko. Důkazem jsou nižší dodávky i prázdné zásobníky

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Rusko je jednoznačným viníkem současných vysokých cen zemního plynu na evropském trhu, uvedl v minulém týdnu ředitel Mezinárodní energetické agentury Fatih Birol. Rozpoutal tím mediální přestřelku, v níž padají další argumenty v neprospěch Rusů a i na jejich obhajobu. Pojďme si je shrnout v následujícím textu.

Fatih Birol upozornil například na fakt, že ruský plynárenský koncern Gazprom v posledním čtvrtletí loňského roku snížil meziročně objem dodávek do evropských zemí a Turecka o 25 procent. Zatímco poměrně nové plynovody Nord Stream 1 a Turkish Stream jsou vytíženy, export tradičními cestami přes území Ukrajiny a Běloruska se prakticky zastavil. Podle Birola je podivné, proč Rusové snižují objem exportu v době rekordních cen plynu.

Výsledkem je panika na evropském trhu s plynem. Jeho cena na nizozemské burze TTF vzrostla během loňského roku z 18 eur za megawatthodinu až na rekordních 180 eur za MWh v úterý 21. prosince. Od té doby sice cena klesla, ale stále se pohybuje nepříjemně vysoko na úrovních mezi 75 až 85 eury za MWh. Jak Birol dále zmínil, objem dodávek plynu do Evropy z Norska, Alžírska či Ázerbájdžánu rostl. Zvýšil se také objem dovozu zkapalněného plynu ze Spojených států i dalších zemí.

Skoro prázdné zásobníky

Další důkazy svědčící v neprospěch Ruska následně na Twitteru zveřejnil Marco Giuli, vědecký pracovník na Brussels School of Governance. Upozornil na nápadně nízké využití podzemních zásobníků plynu pod kontrolou Gazpromu v Německu a Rakousku. V minulých letech v nich bývalo před zimní sezonou uloženo okolo 8 miliard metrů krychlových plynu, avšak loni na podzim to byla jen čtvrtina – 2 miliardy m3. Ostatní provozovatelé přitom postupovali podobně jako v minulých letech.

Na nízký stav zásob poukazuje přehled na webu asociace evropských provozovatelů plynárenských soustav GIE. V neděli 16. ledna byly evropské plynové zásobníky zaplněny jen na 46,8 procenta dostupné kapacity (v Česku to bylo 48,5 procenta, ale třeba v Rakousku jen 29,4 procenta). V minulých letech bývaly v polovině ledna zásobníky plynu v EU naplněné zhruba z 60 procent.

Nízké využití zásobníků Gazpromu v EU

Graf upozorňující na podezřele nízké naplnění zásobníků plynu v majetku Gazpromu v roce 2021 a v lednu 2022. Zdroj: GIE / Bruegel / Marco Giuli

Podle názoru Marca Giuliho jsou za ruským přístupem politické, ekonomické i technické důvody. Jedná se o nátlak s cílem prosadit co možná nejrychlejší spuštění nedávno dokončeného plynovodu Nord Stream 2; podmínky jeho provozu musí schválit německý regulátor a Evropská komise. Rusové též zřejmě chtějí zdiskreditovat určování ceny zemního plynu na burzách a vyvíjejí tlak, aby se evropské země vrátily k dlouhodobým smlouvám s vazbou cenu ropy.

Marco Giuli dále upozornil na prudce padající objem produkce z ložisek v jižní části Jamalo-Něneckého autonomního okruhu, mezi něž patří Urengojskoje, Jamburg, Jubilejnoje či Zapolarnoje. Ruské společnosti v posledních letech investují hlavně do ložisek v severní části Jamalo-Něneckého autonomního okruhu, avšak tamní produkce nestačí na vykrytí úbytek těžby ze starších vrtů.

Rusové házejí vinu na Evropskou unii

Na obvinění reagoval ruský vicepremiér Aleksandr Novak. Podle jeho vyjádření, které citovala agentura Interfax, je vše jinak a Gazprom prý dodal „výrazně víc plynu“ do Německa a Turecka. Ze zmatku na evropském trhu s plynem viní „krátkozrakou politiku Evropské unie a Evropské komise, která se odpoutala od dlouhodobých kontraktů a usiluje o snižování energetické závislosti na Rusku.“

Rusko podle Novaka potřebuje dlouhodobé kontrakty s předvídatelnou cenou, aby mohlo investovat do zvýšení produkce a exportu zemního plynu. Jenže jen málo evropských zemí je ochotno takovou smlouvu znovu podepsat. Mezi výjimky patří Maďarsko, které loni v září podepsalo smlouvu na 15 let s objemem dodávek 4,5 miliardy m3 ročně (zhruba polovina maďarské spotřeby).

David Tramba

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter