Radikální reforma unijního rozpočtu má nahradit desítky stávajících programů. Státy mají nově předkládat jediný národní plán pro soudržnost, zemědělství, bezpečnost i klima. Financování už ale nepoteče automaticky. Výplata peněz bude záležet na plnění konkrétních reforem. Druhým pilířem reformy je vznik fondu pro konkurenceschopnost. Sloučí 14 programů s cílem napumpovat soukromý i veřejný kapitál do čistého průmyslu, obrany a technologií.
Jádrem změn je nový model, jakým se peníze ze společné unijní kasy dostanou ke členským zemím. Navrhované plány národního a regionálního partnerství (NRPP) mají nahradit širokou škálu stávajících programů. Místo správy samostatných fondů by každá země předložila jeden plán zahrnující politiku soudržnosti, zemědělství, rybolov, migraci, bezpečnost a výdaje související s klimatem.
Efektivnější cílení peněz
Cílem je zjednodušení rozpočtu. Každý plán by kombinoval investice přizpůsobené národním a regionálním potřebám. Země by musely prokázat, jak hodlají podporovat hospodářský rozvoj, snižovat regionální nerovnosti, posilovat zemědělství, zlepšovat bezpečnost a investovat do sociálních priorit.
„Sloučením základních priorit EU do jednoho fondu můžeme dosahovat efektivnějších výsledků a rychleji reagovat na známé i budoucí výzvy, a to jak na regionální, tak na národní úrovni,“ vysvětlila náměstkyně kyperského ministra pro evropské záležitosti Marilena Raounaová.
Bez reforem žádné platby
Financování by ale neplynulo k členským zemím automaticky. Platby by závisely na dohodnutých reformách. Bruselská exekutiva by uvolňovala peníze postupně, jakmile evropské vlády své cíle splní. Systém by měl zefektivnit výdaje a zároveň dát vládám větší flexibilitu soustředit se na priority, které jsou pro ně nejrelevantnější.
Návrh se rovněž snaží zachovat silnou roli regionů a místních samospráv. Národní plány musí být připraveny ve spolupráci s regionálními samosprávami a dalšími zúčastněnými stranami. Vlády tvrdí, že to pomůže zjednodušit financování, aniž odsunou na vedlejší kolej orgány, které zodpovídají za realizaci projektů v terénu.
Fond pro konkurenceschopnost
Druhým pilířem, kterým se Rada v úterý zabývala, byla podpora ekonomické síly Evropy. Ministři podpořili plány na nový Evropský fond pro konkurenceschopnost (ECF). Fond by sloučil až 14 stávajících programů do jedné struktury. Jeho cílem je podpořit inovace, průmysl a strategické technologie.
Podle kyperského ministra energetiky, obchodu a průmyslu Michaela Damianose je fond „jedinečnou příležitostí k navýšení investic“ a uvolnění potenciálu konkurenceschopnosti Evropy. Zaměří se na čtyři oblasti: čistý průmysl, digitalizaci, zdravotnictví a biotechnologie a bezpečnost, obranu a vesmír.
Má to vést k tomu, aby Evropa nezaostávala za globálními konkurenty, zejména za Spojenými státy a Čínou. Nový fond také počítá s větším zapojením soukromého kapitálu, aby pomohl financovat více evropských nápadů, technologií a firem.
Globální Evropa
Třetí dohoda se týká vnějších výdajů Unie. Nový nástroj Globální Evropa spojuje nástroje rozvoje, sousedství, rozšiřování a zahraniční politiky. Jeho hlavním úkolem je zrychlení a zefektivnění vnější činnosti bloku.
Posiluje podporu kandidátských zemí a potenciálních kandidátů na jejich cestě k integraci do EU. Reforma se zaměřuje především na vztahy se zeměmi v sousedství sedmadvacítky, zejména ve východní Evropě.
