Migrační politika evropského bloku musí přinést konkrétní výsledky, které skutečně zasáhnou do životů Evropanů. Uvádí to 19 členských států včetně Česka v dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi a šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové. Premiéři a prezidenti zemí, které zastávají podobné postoje ke zpřísnění migrační politiky EU, se setkali ještě před unijním summitem na takzvané migrační snídani.
„O tom, kdo může vstoupit do našich zemí a zůstat v nich, se musí vždy rozhodovat demokraticky,“ uvádí dopis. Podle jeho autorů nelze tolerovat, aby převaděči vydělávali obrovské částky a migrace se zneužívala jako nástroj politického tlaku. Dokument podepsali vrcholní představitelé Dánska, Itálie, Rakouska, Belgie, Bulharska, Kypru, Estonska, Řecka, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Malty, Nizozemska, Polska, Rumunska, Slovenska, Slovinska a Švédska. Za Česko připojil svůj podpis premiér Andrej Babiš (ANO).
Země ocenily, že EU v posledních dnech schválila klíčové návratové nařízení, které má zajistit rychlejší a efektivnější navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli. Norma má rovněž usnadnit vznik návratových center pro migranty v zemích mimo Evropskou unii.
Kritika neziskového sektoru
Zástupci nevládní organizací hájící lidská práva se ale bouří. Například Gianfranco Schiavone z italské nevládní organizace Associazione Studi Giuridici sull’Immigrazione (ASGI) tvrdí, že nová pravidla posilují staré nerovnosti. „Systém je odsouzen k selhání,“ uvedl.
Jeden z nejkontroverznějších aspektů nové úpravy se týká zadržení nezletilých. To odmítají také třeba evropští poslanci z frakcí socialisté a demokraté (S&D), Levice a Zelených. Zadržení nezletilých osob bez doprovodu a rodin s dětmi budou moci úřady nařídit pouze jako krajní možnost. A také na co nejkratší možnou dobu s přihlédnutím k nejlepšímu zájmu dítěte. Nezletilí bez doprovodu budou vyňati z pravidel umožňujících vyslání migrantů mimo země Unie.
Důslednost a spravedlivost
„Většina členských států se zapojila do práce na nových a inovativních řešeních, která mohou přispět ke snížení nelegálních migračních toků do Evropy a zvýšit počet návratů osob, které nemají právo na pobyt,“ stojí v textu dopisu 19 evropských lídrů. „Společně jsme proměnili evropskou debatu o migraci a dospěli k široké shodě, že Evropa potřebuje migrační politiku, která bude zároveň důsledná i spravedlivá. Migrační politiku, která chrání soudržnost našich společností a zároveň poskytuje ochranu těm nejzranitelnějším,“ dodávají.
Státy teď mají přinést konkrétní výsledky, které skutečně dopadnou na životy občanů EU. Zároveň mají co nejdříve pokročit v zavádění řešení založených na spolupráci se třetími zeměmi.
Peníze v hlavní roli
Evropská rada dopoledne jednala také o příštím dlouhodobém rozpočtu. Vyzvala nadcházející irské předsednictví, aby se zaměřilo na hledání možností vlastních zdrojů, které by mohlo předložit na příštím unijním summitu v říjnu. Novinářům to řekl v Bruselu nejmenovaný unijní zdroj. Celková výše unijního rozpočtu pro roky 2028–2034 se podle zdroje stále projednává. Panuje ale shoda na tom, že bude muset naplnit ambiciózní cíle Unie. Právě proto se klíčovou otázkou stává hledání vlastních zdrojů, které by poskytly dodatečné příjmy.
Podle serveru Politico by irské předsednictví mohlo navrhnout, že se dodatečné zdroje získají zdaněním kryptoměn, digitálních gigantů nebo online hazardu. V současnosti jsou, kromě příspěvků členských zemí rozpočítaných podle jejich ekonomického výkonu, vlastními zdroji příjmů rozpočtu cla na dovozy ze třetích zemí nebo příspěvky na základě daně z přidané hodnoty. Od roku 2021 navíc přibyly také příspěvky založené na množství nerecyklovaných plastových obalů.
Co nejvíc pro Česko
Premiér Babiš v Bruselu prohlásil, že mu je ve finále jedno, odkud finance pro nový dlouhodobý rozpočet EU přijdou, chce ale zajistit peníze pro Česko. Babiš uvedl, že by chtěl změny v systému emisních povolenek ETS kvůli vysokým cenám energií, které oslabují evropský průmysl.
„Čistý dopad povolenek na náš průmysl je negativní, je to mínus 55 miliard korun ročně. Vidíme, co se děje v Německu, kde se automobilový průmysl potýká s problémy. Jsme rádi, že se nám podařilo dosáhnout dílčích úspěchů a Komise přistoupí k revizi systému ETS,“ popsal Babiš.
Evropská komise navrhuje pět nových zdrojů, které by podle ní mohly v příštích sedmi letech přinést do rozpočtu až 400 miliard eur. Některé z členských zemí se ale k tomuto návrhu staví negativně. Evropská komise zveřejnila první návrh nového sedmiletého rozpočtu od roku 2028 v objemu 1,76 bilionu eur (42,6 bilionu korun) loni v červenci.
Komise v něm představila několik zásadních změn s tím, že chce, aby se rozpočet stal mnohem pružnějším. Sedmiletý rámec zahrnuje všechny základní výdaje EU, od dotací zemědělcům přes kohezní fondy na podporu méně rozvinutých regionů až po budování dopravní infrastruktury nebo pomoc rozvojovým zemím.
