Neděle, 19. září, 2021

Evropa a USA se zbavují závislosti na uhlí, východní a jižní Asie ji naopak dál navyšuje

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Evropa i Severní Amerika se rychle zbavují závislosti na nejméně ekologickém palivu – na uhlí. Avšak jiné země mezitím těžbu a spotřebu tohoto fosilního paliva vesele navyšují. Konkrétně se to týká hlavně Číny, ale také Indie, Indonésie, Austrálie a Ruska. Tito „energetičtí kontrarevolucionáři“ tak v současné době nejvíc maří úsilí o odvrácení fatální klimatické změny.

Podle dat, která uvádí nedávno vydaná Statistická ročenka ropného koncernu BP, dosáhla globální produkce uhlí vrcholu v roce 2013. Tehdy se vyprodukovalo 8,26 miliardy tun, ale v roce 2019 to nebylo o mnoho méně. Loňský pokles těžby o 4,8 procenta na 7,74 miliardy tun vypadá na první pohled dobře, ale dlužno dodat, že více než úsilí o záchranu klimatu jej táhl globální útlum ekonomiky vinou koronavirové epidemie.

Na jedné straně lze najít řadu snaživců, kteří svou závislost na uhlí během posledních deseti let prudce srazili. Například Řecko během let 2010 až 2020 snížilo produkci uhlí o 75 procent, Rumunsko o 52, Spojené státy o 51, Česká republika o 43, Německo o 41 procent a tak dále. Opačný extrém představuje Indonésie, kde těžba uhlí během deseti let narostla dvojnásobně na 562,5 milionu tun.

Uhelným závislákem číslo jedna ovšem zůstává Čína. Loni se zde vytěžilo přes 3,9 miliardy tun uhlí, což je mimochodem 50,4 procenta celosvětové produkce. Teď přijde kontrolní otázka: myslíte, že tak ohromné množství paliva pokrylo čínskou spotřebu? Odpověď zní: nestačilo to. Čína musela loni dovézt dalších 304 milionů tun uhlí, hlavně z Austrálie, Indonésie, Ruska a Mongolska.

Největší producenti uhlí (údaje v mil. t)

Největší producenti uhlí ve světě (v mil. tun). Autor: ED na základě dat statistické ročenky BP

Současné oživení ekonomiky je dobrou zprávou pro těžaře uhlí, nikoliv pro ekologicky uvědomělé jedince. Mezinárodní energetická agentura (IEA) v polovině července zveřejnila odhad, podle kterého letos vzrostle výroba elektrické energie z uhlí o pět procent a v příštím roce o další tři procenta, což pravděpodobně povede k pokoření historicky nejvyšší těžby uhlí z roku 2013.

Další vývoj lze těžko odhadnout, ale jedno je jisté. Po cestě k nulovým emisím skleníkových plynů do roku 2050 se svět zatím nevydal. Podle IEA by totiž v musel celkový objem spáleného uhlí klesat o více než šest procent ročně. I když se čínská vláda zavázala k uhlíkové neutralitě k roku 2060, zatím vše zůstává jen v rovině politických proklamací. IEA odhaduje, že minimálně do roku 2025 instalovaný výkon uhelných bloků v Číně poroste.

David Tramba

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter