INZERCE

Sílící euro dělá evropským centrálním bankéřům vrásky.

Euro sílí, Evropská centrální banka řeší dilema

Evropská centrální banka zvažuje omezení kvantitativního uvolňování, jednoho z nástrojů ekonomického oživení eurozóny.

Evropští turisté, kteří se chystají na dovolené do teplých krajin mimo území eurozóny, mají důvod k úsměvu na tváři. Euro totiž za poslední rok vůči americkému dolaru posílilo o šest procent. A nejde jen o dolar. Společná evropská měna je totiž silnější také vůči koši měn hlavních obchodních partnerů. O pět procent, a to pouze za poslední tři měsíce.

Sílící euro začíná na vedení Evropské centrální banky působit jako bolehlav. Navíc v nejnevhodnější dobu. Silnější měna neznamená pouze to, že si turisté budou moci na dovolené více vyhazovat z kopýtka, ale za zboží a služby zaplatí méně i po svém návratu domů. Dovozní ceny totiž budou v eurozóně klesat. Eurozóna se tak rázem může dostat pod deflační tlak, kterému ještě donedávna čelila.

A má to pochopitelně dopady i na objem vývozu. Pokud euro bude ve zhodnocování pokračovat, poptávka po zboží z eurozóny poklesne, což zpomalí její hospodářský růst. Jistým znamením může být poslední vývoj v Německu, jehož vývoz v červnu neočekávaně propadl. Meziměsíčně o necelá tři procenta. „Náš vývoz se stává stále dražším, tlak na vyšší konkurenceschopnost našich firem roste,“ řekl listu Financial Times Ilja Nothnagel z německého Svazu průmyslu a obchodu.

Draghi mezi mlýnskými kameny

Podobné obavy přicházejí v době, kdy šéfové Evropské centrální banky uvažují o omezení kvantitativního uvolňování, které je považováno za klíčový nástroj a faktor hospodářského oživení v eurozóně. Prezident ECB Mario Draghi zároveň stojí před nelehkým úkolem přesvědčit „jestřáby“ o tom, že jakýkoli neuvážený krok centrální banky by mohl být kontraproduktivní. Draghi již musel v minulosti vysvětlovat, proč ECB přistoupila ke snížení intervenčních nákupů aktiv na 60 miliard eur měsíčně, ačkoli se inflace stále nachází pod svým dvouprocentním cílem.

Tendence eura k posilování pozici prezidenta ECB ještě více znesnadňuje. Na jedné straně se jako logický krok nabízí měnový impuls zesílit, na straně druhé by si tím Evropská centrální banka prakticky vystřílela všechny náboje pro případ, kdy by se eurozóna dostala do vážnějších hospodářských potíží. Analytici jsou přesvědčeni, že ECB se svým rozhodnutím o změně objemu kvantitativního uvolňování počká až do svého zasedání, které je naplánováno na 26. října. Na zářijovém se prý nestane nic.

„Posilování eura komplikuje Evropské centrální bance život, neboť se jí bude špatně vysvětlovat, když kvantitativní uvolňování omezí,“ řekl listu Financial Times Frederik Ducrozet, analytik Pictet Asset Management. „Je zde vysoká pravděpodobnost, že 7. září k žádné změně nedojde,“ dodal.

U investorů ale očekávání přiškrcení měnové politiky roste. ECB prý k takovému kroku přistoupí daleko pravděpodobněji, než kdyby se v podobné situaci nacházel americký Federální rezervní systém. Mnoho z nich je také přesvědčeno o tom, že pokud by ECB v nákupech aktiv pokračovala, brzy by musela ještě více uvolnit svá pravidla pro to, co vlastně může kupovat. Jinak by se totiž mohlo stát, že už by nebylo nakupovat co.

Možná přespříští rok

Svou roli v očekávání sehrál také Draghiho nedávný projev v portugalské Sintře. Investoři si jej vyložili jako ohlášení konce kvantitativního uvolňování, ačkoli ECB trvá na tom, že Draghiho slova byla špatně pochopena.

Zářijová předpověď Evropské centrální banky nejspíš ukáže, že inflace v roce 2018 oproti původním předpovědím klesne. Příčinou bude právě zpevňující euro. Z tohoto pohledu je pro budoucí ráz měnové politiky důležitá predikce na rok 2019, kdy se dá očekávat návrat k dvouprocentnímu cíli s tím, jak by měl hospodářský růst zesílit.

„Evropská centrální banka může oznámit, že trh práce a investiční nálada se zlepšily natolik, že zrychlení hospodářského růstu nezabrání ani silnější měna,“ řekl Ducrozet. „Zda na to trh zareaguje, se uvidí,“ dodal.

Podle Kena Wattreta, investičního analytika výzkumné agentury TS Lombard, se investoři budou řídit širším kontextem. Podle něj je současná měnová politika Evropské centrální banky, jež zahrnuje také záporné úrokové sazby, uvolněná jako nikdy v historii a tak to prý i ve střednědobém horizontu ještě zůstane. „I kdyby žádné kvantitativní uvolňování nikdy nebylo, současná politika ECB je extrémně akomodativní,“ řekl Wattret listu Financial Times.

-usi-