Evropská unie investuje 12 miliard Kč do energetiky, Česko tentokrát chybí

Za unijní peníze vznikne například nové plynárenské spojení mezi Polskem a Slovenskem, terminál pro kapalný ropný plyn v Chorvatsku a úložiště energie ve Spojeném království. Součástí dlouhodobějšího plánu jsou také investice na území České republiky.

Členské státy souhlasí s návrhem Komise, aby Evropská unie investovala 444 milionů eur (přibližně 12 miliard Kč) do konkrétních energetických projektů, které byly vybrány na základě loňského výběrového řízení. “Překračujeme další milník na cestě k čistšímu a konkurence schopnějšímu trhu, k rozvoji obnovitelných zdrojů,” věří komisař pro klima a energetiku Miguel Arias Cañete.

Největší částka však nepůjde do větrných elektráren nebo solárních parků, nýbrž do plynárenství (228 milionů eur). Následuje elektrárenství (176 milionů eur) a speciální kapitolou budou chytré sítě (40 milionů eur). Jenom zdánlivě převažují teoretické studie nad praktickými realizacemi. Mezi 18 vybranými projekty sice najdeme “jenom” 5 stavebních prací, které však odčerpají velkou většinu prostředků (dohromady 350 milionů eur).

Největší položka rozdělena mezi slovenskou a polskou státní firmu

Přidělená finanční podpora je vždycky uvedena v maximální možné míře, tedy pokud příjemce využije prostředky účelně a podle předepsaných pravidel. Mezi praktické realizace patří především nové plynárenské spojení mezi našimi severovýchodními sousedy, kteří mohou dostat přes 107,7 milionu eur. Na projektu spolupracuje slovenský eustream a polský GAZ – SYSTEM. Polský operátor je státní, ve slovenském má sice 51% slovenský Fond národního majetku, ale 49% vlastní Energetický a průmyslový holding českého miliardáře Daniela Křetínského. Jeho podíl je včetně manažerských pravomocí.

Velikostí rozpočtu následuje stavba terminálu pro kapalný ropný plyn (LPG) na chorvatském Krku: 101,4 milionů eur. I na třetí příčce najdeme hmatatelné konstrukční dílo: britské úložiště energie ve formě stlačeného vzduchu za 90 milionů eur.

Teprve potom v pomyslném žebříčku následují projekty, soustředěné hlavně na obnovitelné zdroje: chorvatsko-slovinská chytrá síť, respektive studie pro německé spojení mezi severními větrníky a jižními spotřebiteli (o problému jsme podrobně psali v textu ČEPS: Tempo budování přenosové sítě v Německu neodpovídá tempu výstavby elektráren na severu Německa…). Hodnota každého z projektů je přes 40 milionů eur.

Podporu může v budoucnu získat také český plynovod, ropovod atd.

„Výběrová komise tentokrát neobdržela žádnou žádost o projekt do infrastruktury v České republice. To je důvod, proč ve výčtu tentokrát žádné české projekty nefigurují,“ vysvětluje Magdaléna Frouzová, tisková mluvčí Evropské komise. „Pokud v budoucnu žádost o projekt v ČR bude podán, výběrová komise ho bude hodnotit na základě stejných kritérií jako jiné podané projekty,“ dodává Frouzová.

„ČEPS momentálně nemá připravený žádný projekt společného zájmu, který by byl dostatečně zralý pro podporu z CEF (Connecting Europe Facility),“ říká Oldřich Buchetka, tiskový mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu. Česká elektrická přenosová soustava nicméně již v minulosti obdržela přes 4 miliony eur, které byly použity mimo jiného na stavbu nadzemního vedení mezi rozvodnami Krasíkov (okres Ústí nad Orlicí) a Horní Životice (okres Bruntál).

Evropská komise průběžně sepisuje “projekty společného zájmu”, seznam aktuálně čítá 195 položek. Najdeme mezi nimi například také česko-polské plynárenské spojení nebo česko-německý ropovod. Do roku 2020 chce Komise do energetické infrastruktury investovat 5,35 miliardy eur (přibližně 144 miliard Kč).

Podle Evropského statistického úřadu (Eurostat) klesá naše spotřeba energií, ale poměrně roste závislost na dovozu fosilních paliv. Strategicky nevýhodný trend je nejvýraznější ve Spojeném království, dále v Nizozemsku, Polsku a České republice. Tuzemská závislost na dovozu fosilních paliv stoupla od roku 1990 ze 17 % na 46 %.

Podrobně jsme o dalších plánech Evropské unie v oblasti surovinové a energetické koncepce psali v textu Státy EU budou muset informovat o dodávkách energií ze třetích zemí….

Závislost EU lze ilustrovat na těchto číslech:

6 ČLENSKÝCH STÁTŮ JE PŘI DOVOZU PLYNU ZCELA ZÁVISLÝCH NA JEDINÉM EXTERNÍM DODAVATELI;
EU DOVÁŽÍ 90 % ROPY A 66 % ZEMNÍHO PLYNU;
75 % OBYTNÝCH BUDOV V EU NESPLŇUJE PODMÍNKY ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI;
DOPRAVA Z 94 % ZÁVISÍ NA ROPNÝCH PRODUKTECH, JEJICHŽ DOVOZ DOSAHUJE 90 %;
VELKOOBCHODNÍ CENY ELEKTŘINY JSOU O 30 % VYŠŠÍ A CENY PLYNU O VÍCE NEŽ 100% VYŠŠÍ NEŽ V USA.

Petr Woff (aktualizováno 24. února citacemi z Evropské komise a Ministerstva průmyslu)