Státy EU budou muset informovat o dodávkách energií ze třetích zemí. Komise na ně chce dohlížet

Rýsuje se nová dohoda o informacích o energetických dodávkách. Evropská komise chce vědět o nových dodávkách energií z nečlenských zemí. Nově bude moci být u jednání.

Evropská komise chce vědět, jestli její členské státy dovážejí paliva ze zemí mimo EU. Dokonce si vymiňuje právo na to, dohlížet na vyjednávání nových smluv mezi členskými státy EU a „třetími“ zeměmi. Návrh je součástí energetického bezpečnostního balíčku, se kterým EK přišla v únoru 2016 a teď se projednávají jeho jednotlivé části. V tiskové zprávě to oznámil Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE).

Podle člena výboru ITRE Evžena Tošenovského pravděpodobně budou mnohé smlouvy s třetími zeměmi nerealizovatelné, protože technické podmínky mezi členskými zeměmi EU jsou velmi rozdílné. „Myslím si, že je v této věci více problémů, než se přiznává,“ uvedl na dotaz Ekonomického deníku Tošenovský. Energetická bezpečnost EU není dle jeho názoru závislá pouze na smlouvách s třetími zeměmi. „Její největší posílení je v co největší diverzifikaci nezbytných dodávek a snížení závislosti na Rusku. Základy energetické bezpečnosti musí stát na co nejsilnějších obchodních vazbách a volném trhu,“ dodal europoslanec za ODS.

Výměnu informací o energetických dodávkách ze třetích zemí řeší Evropský parlament (EP) a Evropská komise (EK). Jakmile dohoda vstoupí v platnost, tak členský stát EU, který vstoupí do mezivládního vyjednávání s nečlenským státem v oblasti energetiky, musí o této skutečnosti informovat písemně EK. Rovněž tento stát bude muset informovat o změnách stávajících dodávek. EK i EP se spolu dohodly už v prosinci, dohoda zatím nebyla ani jedním z orgánů schválena. EP bude tuto dohodu projednávat na svém zasedání 1. března. Balíček by měl být schválen jako celek, takže případné datum, odkdy by dohoda měla platit, zatím není stanoveno a závisí na dalších jednáních.

Jde hlavně o zabezpečení energetických dodávek.EU nesmí být vůči přerušení dodávek zranitelná „Hlavním cílem je bezpečnost Energetické unie EU. Evropští občané si teď mohou být jisti, že dodávky energií budou zabezpečeny. Budoucí posuzování mezinárodních dohod Evropskou komisí bude efektivnější“, uvedl zpravodaj Zdzisław Krasnodębski na jednání 7. prosince.

Energetika EU v číslech

  • 6 členských států je při dovozu plynu zcela závislých na jediném externím dodavateli;

  • EU dováží 90 % ropy a 66 % zemního plynu;

  • 75 % obytných budov v EU nesplňuje podmínky energetické účinnosti;

  • doprava z 94 % závisí na ropných produktech, jejichž dovoz dosahuje 90 %;

  • velkoobchodní ceny elektřiny jsou o 30 % vyšší a ceny plynu o více než 100 % vyšší než v USA.

Dohoda se nedotkne starých smluv, ale pouze jejich změn. Země EU dováží více než polovinu všech energií. Smlouva tak bude mít dopad na zásadní část trhu. Zatím pouze platí, že k mezivládním dohodám v oblasti energetiky EK přístup má, ale až zpětně, a nemá tím tak možnost jednání ovlivňovat. Díky tomuto opatření bude moci do jednání přímo vstupovat jako pozorovatel

A na co bude vlastně mít EK právo? Bude se moci účastnit jednání jako pozorovatel. Pokud bude mít pochybnosti, má pět týdnů na to, aby o tom příslušný stát informovala a dalších dvanáct týdnů na posouzení, zda je jednání v souladus právem EU. Pokud členský stát nebude brát v úvahu doporučení EK, bude muset své jednání vysvětlit. Co Komise považuje za pochybnosti a podle čeho bude smlouvy posuzovat, zatím neuvedla. Bude však poskytovat v této oblasti poradenství jak postupovat a jak sestavit smlouvu v souladu s právem EU.

Celý bezpečnostní energetický balíček zahrnuje několik dalších opatření. Jedná se o docela velké sousto, EK si slibuje zabezpečení dodávek zemního plynu v případě ohrožení například zavedením pravidla solidarity – neboli zajištění dodávek do domácností a sociálních a zdravotnických služeb. V případě ohrožení by se mělo přejít od vnitrostátního přístupu k regionálnímu. Zátěžové testy plynové infrastruktury, které byly v roce 2014 provedeny v Evropské unii, odhalily značnou zranitelnost některých států a ukázaly, že asi deset z nich vykazuje velmi vysokou míru závislosti na jediném dodavateli.

Návrh definuje podmínky krize (kritérium posouzení přerušení dodávek plynu, délka trvání, apod.), ve kterých má být spuštěn a uplatňován tzv. princip solidarity, který je základem celého návrhu. „Návrh definuje podmínky krize (kritérium posouzení přerušení dodávek plynu, délka trvání, apod.), ve kterých má být spuštěn a uplatňován tzv. princip solidarity, který je základem celého návrhu. EK také navrhuje povinnou solidaritu v jí určených regionech.  EK navrhuje rozdělení regionů, v jejichž rámci by měly dotčené členské státy spolupracovat. ČR je v tomto případě zařazena do středo-východního regionu spolu s Německem, Polskem a Slovenskem,“ uvedl Telička

Balíček také řeší strategii pro vytápění a chlazení, které mimochodem spotřebovávají celou polovinu energie v EU. Strategie pro zkapalněný plyn (LNG) a skladování plynuby měly pomoci státům zlepšit přístup ke LNG jako alternativnímu zdroji plynu. Díky balíčku byse měly některé státy zbavit závislosti na jednom zdroji energie. Jeho cílem je  zvýšit transparentnost na trhu s plynem a tlačit na státy EU, aby mezivládní dohody byly v souladu s evropským právem.

Pavel Kopecký a Jiří Reichl