EU hodlá výrazně zvýšit tlak na Moskvu a zasáhnout její schopnost pokračovat v agresi na Ukrajině. V příštích měsících proto předloží „nejrozsáhlejší seznam sankcí od začátku války“. V rozhovoru pro dnešní vydání německého deníku Die Welt to řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Hlavním cílem tentokrát bude ochromit ruské zbrojovky a vojenský průmysl.
„Pro letošní podzim navrhuji nejambicióznější seznam sankcí od začátku války. Jakmile budou tato opatření přijata, celkový počet sankcionovaných ruských subjektů se okamžitě zvýší o třetinu,“ uvedla šéfdiplomatka EU. Podle Kallasové musí tlak narůstat do té doby, dokud Moskva boje neukončí. Od února 2022 už přitom unijní sankce připravily ruskou válečnou mašinerii o více než bilion eur.
Úder na vojensko-průmyslový komplex
Konkrétní jména zatím Kallasová neuvedla, ale podle diplomatických zdrojů agentury Reuters navrhne Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) zařadit na seznam zhruba 1600 osob a subjektů.
Pozornost se zaměří především na vojensko-průmyslový komplex – tedy na továrny vyrábějící munici, rakety a těžkou techniku. Sankce budou jako obvykle zahrnovat zákazy cestování, zmrazení majetku a stopku pro veškeré finanční transakce.
Rychlé schválení už v říjnu
Očekává se, že EEAS předloží nový seznam státům EU začátkem září s cílem přijmout jej už v průběhu října. Aby se proces schvalování maximálně urychlil, nepředpokládá se, že by balík obsahoval nová plošná opatření proti celým hospodářským sektorům. Unie se chce soustředit na rychlý a cílený zásah proti konkrétním subjektům. Dosud EU přijala 21 balíků sankcí, které se vztahují na téměř 3000 osob a firem.
Podle Kallasové Rusko kvůli neúspěchům na bojišti stále častěji cílí na civilisty a ukrajinskou infrastrukturu, což označila za „systematický teror“. Útoky na lodě v Černém moři navíc Moskva ohrožuje globální stabilitu a dodávky potravin. „Nesmíme dopustit, aby v tom Vladimir Putin uspěl,“ dodala šéfka unijní diplomacie s tím, že právě ochromení ruských zbrojovek je cestou, jak agresi zastavit.
