Vyšší účty za elektřinu, pomalé připojování nových domů či firem k síti nebo obavy, zda bude mít Evropa v budoucnu dostatek levné energie. I to chce Evropská unie řešit obřími investicemi do čisté energetiky, nových elektráren a modernizace sítí, které mají dosáhnout až 660 miliard eur ročně. České ministerstvo průmyslu ale upozorňuje, že ambiciózní plán může narazit na zdlouhavé povolování staveb a nejisté podmínky pro investory.
K návrhu Komise se na úterním jednání sněmovního výboru pro životní prostředí vyjádřila ředitelka odboru podpory energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) Kristýna Metzlová. Uvedla, že MPO v obecné rovině návrh podporuje, avšak výši plánovaných investic nepovažuje za dosažitelnou. Překážkou jsou dlouhé povolovací procesy a také nejisté podnikatelské a regulatorní prostředí v zemích EU.
Samotná Evropská komise avizovala start programu zaměřeného na digitalizaci povolovacích řízení s využitím umělé inteligence. Tento bod vyzdvihl ve své zpravodajské zprávě k plánu Komise poslanec Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL).
Otázka přijatelnosti jaderné energie
MPO ve své zprávě k návrhu kritizuje nepříznivé nastavení takzvané taxonomie, které v praxi ztěžuje investice do nových jaderných a plynových elektráren. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v únoru prohlásil, že se pokusí prosadit změnu pravidel, hlavně ve prospěch jaderných elektráren. Jaderná energie by podle Havlíčka měla být uznána za zdroj nízkoemisní elektřiny stejně jako obnovitelné zdroje.
Pro připomenutí: Evropská komise před více než čtyřmi lety rozhodla, že jaderná energetika splní kritéria „zelené přijatelnosti“ jen dočasně. Nové jaderné bloky musí získat platné stavební povolení do roku 2045, pak už to nebude možné. Zároveň je souhlas s novými reaktory svázán s požadavkem na výstavbu trvalého úložiště jaderného odpadu do roku 2050.
Záruky, úvěry, dotace
Teď zpátky k aktuálnímu záměru, který Evropská komise představila v březnu. Průměrné investice v sektoru energetiky včetně sítí a energetické účinnosti v minulém desetiletí dosahovaly 240 miliard eur ročně. Jenže pro splnění ambiciózních cílů Evropské unie v oblasti energetické a klimatické politiky musí být objem investic skoro trojnásobný. Konkrétně již zmíněných 660 miliard eur ročně.
Přispět k tomu mají unijní dotační programy, mezi něž patří Nástroj pro propojení Evropy (CEF), Nástroj pro oživení a odolnost (RRF) a REPowerEU. Aktivně se má zapojit také skupina Evropské investiční banky (EIB) se svými úvěry, zárukami, přímými investicemi a poradenstvím. Jen v příštích třech letech má poskytnout na projekty v oboru čisté energetiky více než 75 miliard eur. Jenže je jasné, že z veřejných peněz lze uhradit jen zlomek potřebných investic.
Kde vzít chybějící stovky miliard eur? Evropská komise tvrdí, že „soukromý kapitál je k dispozici a musí být mobilizován“. Pamětníkům se možná vybaví legendární výrok expremiéra Vladimíra Špidly, že „zdroje jsou.“ Evropská komise zmínila odhad, že v Evropě jsou pod soukromou správou aktiva v hodnotě 33,7 bilionu eur. Institucionální investoři, jako jsou evropské pojišťovny a penzijní fondy, spravují aktiva v hodnotě více než 12 bilionů eur.
Podpora i pro inovativní řešení
Teď jde o to, jak správce aktiv správně motivovat a nasměrovat do oboru energetiky. Vzorem může být podle Evropské komise program InvestEU, poskytující záruky na investice do čisté energetiky. Cílem je snížit riziko a zajistit návratnost investovaných peněz. Tento program již podpořil investice související s energetikou v objemu více než 57 miliard eur.
Mezinárodní energetická agentura odhaduje, že přibližně třetina snížení emisí do roku 2050 se odehraje s pomocí technologií, které ještě nejsou dostupné na trhu. Evropská komise proto chce spolu s EIB podpořit vývoj nových technologií a jejich uvedení na trh. Jednat by se mohlo třeba o dlouhodobé skladování energie, plovoucí větrné elektrárny, využití energie oceánů či geotermální energie.
