Loni žilo v energetické chudobě 1,1 milionu obyvatel Česka. Po snížení cen energií jich proti předchozím dvěma letům ubylo o 200 000. Nejvíce jsou postiženy chudší rodiny s dětmi, samoživitelky a osamělé seniorky.
Za energie utratily víc než 20 procent čistého příjmu, dlužily za ně nebo si nemohly dovolit dostatečně topit dvě pětiny chudších rodin s dětmi, třetina samoživitelek nebo čtvrtina samotných seniorek. Nejméně energetická chudoba naopak ohrožovala úplné rodiny s dětmi a seniorské páry.
Výsledky výzkumu představili v úterý na tiskové konferenci zástupci Ostravské univerzity, Hnutí DUHA a Platformy pro sociální bydlení. Doporučují upravit podporu na zateplování i dávky.
Data ze statistik o životních podmínkách
Autorský tým pracoval s údaji o životních podmínkách, které statistický úřad získává od tisíců domácností každý rok na jaře. Využil poslední dostupná data z loňska.
Podle propočtů bylo loni v energetické chudobě 1,14 milionu lidí ze 600 000 domácností. Nemohli si dovolit dostatečně topit, přiznali dluhy za elektřinu, plyn či teplo a utratili za energie přes 20 procent čistého příjmu.
Počty se mění s cenami energií
V letech 2023 a 2024 bylo po zdražení v energetické chudobě podle zjištění 1,3 milionu obyvatel, v roce 2022 pak 900 000. Nejnižší byl počet v letech 2020 a 2021, kdy dosáhl 800 000.
„Počet lidí v energetické chudobě roste s tím, jak stoupají ceny energií. Zároveň máme populaci asi 800 000 lidí, kteří budou v energetické chudobě bez ohledu na ceny,“ uvedl spoluautor výzkumu Jan Klusáček. Podotkl, že situace v krajích se liší. Nejnižší míru energetické chudoby mají Pardubický a Plzeňský kraj, nejvyšší Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský a také Královéhradecký.
Nejohroženější jsou rodiny s dětmi
V energetické chudobě je zhruba 13 procent domácností. Nejhůř jsou na tom nízkopříjmové rodiny s dětmi. Problémy mají dvě pětiny z nich. Situace se za poslední dva roky nezměnila.
K nejohroženějším patří dál i samoživitelky, domácnosti s invalidním důchodcem a osamělé seniorky, i když jich ubylo. Podíl domácností samoživitelek v energetické chudobě klesl od roku 2023 do loňska z 38 na 33 procent, invalidů z 35 na 28 procent a samotných seniorek z 34 na 24 procent. Naopak k nejméně ohroženým patří seniorské páry se dvěma důchody a úplné rodiny s dětmi. Problém s energiemi má asi šest procent z nich.
Situace seniorů se zlepšila
„Ten, kdo zůstává energeticky chudý, jsou úplné chudší rodiny s dětmi,“ řekl Klusáček. Podle něj by se tak měla změnit představa o tom, že nejohroženější jsou senioři. Jejich situace se v posledních letech zlepšila díky navyšování penzí.
Podle analytika se do energetické chudoby dostávají častěji lidé v nájmu. Riziko je u nich čtyřikrát vyšší než u vlastníků bydlení.
Za energetickou chudobu mohou podle expertů nejen nízké příjmy a vysoké ceny energií, ale i energetická náročnost bydlení. Odborníci doporučují úpravy podpory na opatření k energetickým úsporám i změny v nastavení dávek.
