Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna neví, proč přišel o bezpečnostní prověrku. Národní bezpečnostní úřad mu důvody nesdělil. Přitom mu ještě loni obnovil oprávnění na dalších deset let. V bezpečnostní komunitě padají slova o možném vyřizování účtů. Mlsna mezitím připomíná miliardové pokuty, které jeho úřad udělil. Souvisí s aktivitami vůči jednomu z nejvlivnějších úředníků kontakty, které už v minulosti vysvětloval?
Petr Mlsna patří k posledním vysoce postaveným státním úředníkům s blízkými vazbami na bývalého prezidenta Miloše Zemana. Udržoval kontakty také s lidmi z někdejšího okolí Pražského hradu a respektovanými právníky. Ale nikdy se tím netajil.
Na jeho společenské a profesní vazby se přesto před nedávnem podrobně zaměřila Transparency International (TI). Popsala společenská setkání, personální propojení i podnikatelské vazby. Zároveň si kladla otázku, zda takové kontakty neohrožují nezávislost antimonopolního úřadu.
Mlsnovo působení v čele ÚOHS má jasné a stěží zpochybnitelné výsledky. Úřad pod jeho vedením výrazně zasahuje proti protisoutěžnímu jednání. Ukládá vysoké pokuty a postihuje i velké nadnárodní společnosti. Podle Mlsny dosáhly sankce za posledního půl roku celkem 2,5 miliardy korun.
Mohlo by vás zajímat
Potom zčista jasna přišel zásah Národního bezpečnostního úřadu. Mlsna ztratil bezpečnostní prověrku. Tvrdí, že se nedozvěděl, co měl udělat špatně. Rozhodnutí navíc přišlo v době výběru nového předsedy ÚOHS. A Mlsna zvažuje, že se do něj přihlásí znovu. Jen souhra náhod?
Předseda antimonopolního úřadu proto hledá vysvětlení. Mohou za tím stát jeho kontakty, souvislosti s šetřeními úřadu a vysokými pokutami?
Prověrku mu obnovili na deset let. Pak mu ji narychlo odebrali
Rozhodnutí Národního bezpečnostního úřadu Petra Mlsnu překvapilo. Ještě v listopadu 2025 mu totiž úřad prověrku bez okolků obnovil. Šlo o stupeň Tajné a platnost na dalších deset let.
Podle Mlsny tehdy vše proběhlo bez komplikací. Nemusel absolvovat ani nový pohovor. Nyní je situace opačná. NBÚ mu oznámil odebrání oprávnění, konkrétní důvody však neuvedl. A odkázal se na utajované informace.
Mlsna tvrdí, že se nedozvěděl ani základní náznak údajného pochybení. Nikdo mu podle jeho slov nevysvětlil, co měl udělat špatně. Právě to považuje za jednu z nejproblematičtějších okolností celého případu.
Ve veřejném vyjádření zdůraznil, že různé bezpečnostní prověrky drží déle než deset let. Za tu dobu podle něj neměl žádný bezpečnostní incident. Připomíná také loňské obnovení prověrky na desetileté období. „Nevím, od čeho by Národní bezpečnostní úřad mohl mít takové důvody, když mi navíc prověrku obnovoval v listopadu minulého roku,“ uvedl.
Mlsna se chce proti rozhodnutí bránit právní cestou. Upozorňuje především na situaci, kdy se účastník řízení nemůže seznámit s podstatou důvodů. Ty totiž patří do utajované části spisu.
Zpochybňuje také načasování. Odebrání prověrky přišlo v době, kdy už běželo výběrové řízení na nového předsedu ÚOHS. Mlsna přitom zvažuje, že se do něj přihlásí znovu. „Ten boj, který tady úřad začal proti nekalým soutěžním praktikám, má smysl. Má smysl v něm pokračovat a nevzdávat ho,“ řekl.
Odebrání bezpečnostního certifikátu má okamžitý účinek – člověk dostává nálepku nespolehlivé osoby. Právní protikroky takto dotčených osob ale trvají léta. Odebrání prověrky je proto efektivním nástrojem, jak někoho rychle odstavit z vlivné funkce bez možnosti rychlé a efektivní právní obrany.
Pokuty za 2,5 miliardy. To určitě někomu vadí?
Petr Mlsna přemýšlí o tom, zda odebrání prověrky nesouvisí s prací antimonopolního úřadu. Podle něj ÚOHS za posledního půl roku uložil pokuty v celkové výši 2,5 miliardy korun.
Vysoké pokuty podle Mlsny zasáhly řadu významných hráčů na trhu. Okruh subjektů, které mohly mít z rozhodování úřadu nepříjemné následky, proto může být široký.
Vedle pokut zmiňuje také novelu zákona o antimonopolním úřadu. ÚOHS ji podle něj prosazoval, přestože se některým hráčům na trhu nelíbila. „Spoustě lidem jsme za posledního půl roku vysokými pokutami, které přesahovaly 2,5 miliardy, určitě šlápli na kuří oko,“ uvedl.
Konkrétní důkaz o spojení některé pokutované firmy s rozhodnutím NBÚ Mlsna nemá a sám připouští, že v tomto směru může pouze spekulovat. Stojí ale za odebráním prověrky byznysová lobby?
Problém kvůli kontaktům s lidmi kolem Zemana?
Hned několik bezpečnostních expertů v rozhovorech s autorem textu vyslovilo domněnku, že by mohlo jít o vyřizování účtů s lidmi, které prezident Miloš Zeman v minulosti dosadil do veřejných funkcí.
Jeho vztahy s někdejší hlavou státu přitom nejsou žádným tajemstvím. Zeman Mlsnu veřejně podporoval už v roce 2020. Tehdy se rozhodovalo o obsazení vedení ÚOHS. Prezident označil Mlsnu za ideálního kandidáta ještě před dokončením výběru.
V roce 2022 mu také udělil Řád za zásluhy I. stupně. To ale nemusí být automaticky stigmatem – úředník na tak vlivné pozici se reprezentanty státu stýkat musí. A nelze se ani zcela společensky izolovat.
Transparency International například popsala Mlsnovy návštěvy kancléře Vratislava Mynáře na Pražském hradě. Upozornila také na společenské vztahy mezi jeho manželkou Lucií a Alex Mynářovou. Mlsna se podle organizace v květnu 2023 zúčastnil oslavy jejích čtyřicátých narozenin.
Nejedlého TI popisuje jako Zemanova ekonomického poradce a podnikatele s proruskými vazbami. Organizace zmiňuje také informace o zájmu BIS o jeho aktivity.
Společenské kontakty samy o sobě nedokazují, že Mlsna jednal ve prospěch některého ze svých známých. Stejně tak neprokazují ovlivňování rozhodování ÚOHS. Samotná přítomnost na oslavě ani osobní známost však neprokazují střet zájmů nebo nezákonné jednání.
Vadí kontakty s vlivnými advokáty?
Transparency International věnovala značnou pozornost také kontaktům Petra Mlsny s advokátní kanceláří Rowan Legal. Organizace popsala společenské události i profesní vazby mezi jejími partnery a lidmi z antimonopolního úřadu.
Podle TI se Mlsna zúčastnil svatby Martina Janouška, jednoho z partnerů kanceláře. Janoušek organizaci vysvětlil, že pozval Mlsnovu manželku. Znal ji ze studií. Její partner podle něj dostal pozvánku přirozeně také.
TI upozorňuje na význam těchto kontaktů. Rowan Legal totiž poskytuje právní služby v oblasti veřejných zakázek. Nad nimi přitom vykonává dohled právě antimonopolní úřad.
Organizace popisuje i další společenské setkání. Mlsna se měl s lidmi z Rowan Legal setkat také ve VIP prostorách během hokejového mistrovství v roce 2024.
Důležitější než samotné společenské události jsou podle TI personální vazby. Partner Rowan Legal Miloš Olík působí v čele odvolací komise Fotbalové asociace České republiky. Mlsna se ale ve strukturách FAČR pohyboval do roku 2019.
Další partner, Vilém Podešva, byl členem rozkladových komisí ÚOHS už v letech 2012 až 2017. Do těchto struktur se vrátil od roku 2019. Po nástupu do čela úřadu Mlsna některé členy znovu jmenoval.
V rozkladových komisích státních institucí přitom běžně usedají právní experti, kteří nejsou státními úředníky.
A co lidé z vedení ÚOHS a odjinud?
Analýza TI pokračuje dalšími personálními a podnikatelskými vazbami. Organizace mapuje propojení partnerů Rowan Legal s dalšími společnostmi a lidmi z okolí antimonopolního úřadu.
Do této sítě zařazuje také Markétu Dlouhou, místopředsedkyni ÚOHS pro veřejné zakázky. Mlsna ji jmenoval do funkce v roce 2021.
Transparency International nezvykle tvrdě upozorňuje na souběh profesních a společenských vazeb. Týkají se lidí z advokacie, podnikání i vedení antimonopolního úřadu. Podle organizace mohou podobné vztahy oslabovat důvěru v nezávislost instituce.
Organizace se zabývá také sporem kolem digitalizace stavebního řízení. Popisuje vazby mezi lidmi z veřejné správy a podnikatelského prostředí. Podle TI mohly kontakty některých aktérů hrát roli ve sporu mzaměřenáezi ministerstvem pro místní rozvoj a šéfem Hospodářské komory Zdeňkem Zajíčkem, respektive ICT Unií.
I toto je jen závěr Transparency International. Nelze ho ale vydávat za prokázané ovlivňování rozhodování předsedou ÚOHS.
Transparency International chce změnu. Mlsna její kritiku odmítá
Transparency International svou kritiku staví na významu antimonopolního úřadu. Podle organizace dohlíží ÚOHS na veřejné zakázky v hodnotě přibližně 400 miliard korun ročně.
Předseda takové instituce musí podle TI odolávat tlaku politických i soukromých mocenských skupin. Organizace proto dlouhodobě sleduje nejen rozhodování úřadu, ale také personální vazby jeho vedení.
Mlsnovi vyčítala také odpor vůči reformě, která měla omezit pravomoci předsedy úřadu. TI tvrdí, že taková změna mohla posílit institucionální nezávislost ÚOHS. Mlsna naopak organizaci kritizoval kvůli jejím vlastním vazbám na advokátní kanceláře.
Mlsna její kritiku odmítá a věcně argumentuje.
V den 35. výročí vzniku úřadu vystoupil s bilancí, podle které úřad za svoji historii uložil pokuty za více než 10 miliard korun a ve veřejných zakázkách rozhodl téměř 15 tisíc případů.
A slíbil, že bilance ještě výrazně naroste. „Úřad v brzké době chystá vydání dalšího kartelového rozhodnutí, které celkovou částku pokut výrazně zvýší. Mohu jen doporučit, abyste v příštích týdnech sledovali ekonomické zpravodajství,“ řekl na sklonku září Mlsna.
Mlsna také informoval o vyhodnocení podle metodiky Evropské komise, podle jejíž metodiky celkové přínosy úřadu za rok 2025 činily 1,5 až 2 miliardy korun. „Jinými slovy, za každou korunu vynaloženou na rozpočet úřadu se ekonomice vrátilo 20 až 30 korun. Těchto výsledků dosahujeme s jedním z nejnižších rozpočtů v EU,“ vysvětlil šéf antimonopolního úřadu s tím, že na jednoho zaměstnance má ÚOHS k dispozici zhruba 45 tisíc eur, zatímco německý úřad disponuje 334 tisíci a Evropská komise dokonce 362 tisíci eur.
Mlsna v září také varoval před snahami Evropské unie vnášet do hospodářské soutěže jiné politické cíle. „Green deal se v hospodářské soutěži projevuje naprosto fatálně. Jestliže se Evropa dnes vydává myšlenkou, že budeme diskriminovat potenciální konkurenty z třetích zemí, staneme se uzavřeným světem. Chraňme soutěž jako fenomén a chraňme spotřebitele,“ apeloval Mlsna.
Do příběhu vstupuje BIS. Nešlo ale o cílený únik informací?
Další otázky se týkají role Bezpečnostní informační služby v příběhu odebrání Mlsnovy prověrky. Její ředitel Michal Koudelka má skončit v únoru 2027. Podle informací, které má redakce k dispozici, by neměl být jediným člověkem z bezpečnostního prostředí, jehož působení se v následujícím období kontrarozvědce uzavře.
Koudelka a jeho služba se přitom léta vymezovali vůči lidem z okolí prezidenta Miloše Zemana. Některé z nich BIS dlouhodobě sledovala a z jejich sledování se objevovaly cílené úniky do médií. Stejně tak jako naposledy v případě Petra Mlsny.
Někteří odborníci z bezpečnostní komunity proto spojují odebrání Mlsnovy prověrky s možným koncem jedné generace uvnitř BIS. Mlsna je totiž posledním z řady lidí na vlivných postech ve státní správě, se kterými se Miloš Zeman stýkal.
Mlsna sám při odebrání prověrky upozornil na možné souvislosti s bezpečnostními službami a únikem informací. Ve veřejném vyjádření označil zveřejnění informace o odebrání prověrky za možný informační únik.
Zároveň řeší načasování tohoto leaku. Podle něj ho může zveřejnění informace poškodit jako jednoho z kandidátů na předsedu ÚOHS. Mlsna tvrdí, že zveřejnění v době výběrového řízení na něj silně působí účelově.
„Dělá to na mě dojem, že se jedná o bezpečnostní únik, což samozřejmě je nějaké bezpečnostní riziko. A za druhé, v načasování v době, kdy je vypsáno výběrové řízení, aby byl diskreditován jeden z kandidátů, na mě působí účelově,“ uvedl.
Proč tedy přišel o prověrku? Odpověď stále chybí
Případ Petra Mlsny spojuje několik citlivých témat. Jeho kontakty s Milošem Zemanem a lidmi z okolí bývalého prezidenta jsou veřejně známé. Nevládní nezisková organizace Transparency International, zaměřená na boj proti korupci, se snaží popisovat Mlsnovy údajné patogenní kontakty. Sama je ale přitom zapsaná v registru lobbistů.
Petr Mlsna tvrdí, že se není vědom toho, co by měl udělat špatně. Připomíná, že mu NBÚ ještě loni prověrku obnovil na deset let. Zároveň poukazuje na načasování rozhodnutí v době výběru nového předsedy ÚOHS.
Otazníky zůstávají také kolem možných cílených úniků informací a očekávaných personálních změn v bezpečnostní komunitě. Rozhodující odpověď se skrývá v utajované části spisu. Mlsna k ní ale nemá přístup a nebude mít ani v případě budoucího soudního sporu. Ani on, ani veřejnost se proto nejspíš nedozví, jaké konkrétní důvody vedly NBÚ k odebrání jeho prověrky.
Na jednu otázku si ale lze odpovědět už dnes. Cui bono? Uniklé informace o odebrání bezpečnostní prověrky Petrovi Mlsnovi mají jasný cíl. Zabránit mu ve férové soutěži v obhajobě postu předsedy antimonopolního úřadu.
