Další výrobna biometanu, tedy ekologické náhražky fosilního zemního plynu, vyroste v jihomoravském Vyškově. Investor, kterým je firma EFG Vyškov BPS, má v plánu rozšířit stávající bioplynku a část bioplynu po vyčištění dodávat do plynovodní sítě.
Záměr investora z hlediska dopadů na životní prostředí posuzoval Krajský úřad Jihomoravského kraje, který k němu neměl zásadní výhrady. Důkladnější posouzení záměru v řízení EIA si tudíž úřad nevyžádal.
Již dnes na okraji Vyškova funguje bioplynová stanice s kapacitou na zpracování 11 tisíc tun bioodpadu ročně. Zatím z něj vyrábí elektřinu a teplo. Vlastník chce nyní bioplynku rozšířit skoro trojnásobně – na kapacitu 30 tisíc tun za rok. Zužitkovat zde chce bioodpad z hnědých popelnic, gastro odpad z restaurací a stravoven, prošlé potraviny či odpady z destilace lihovin.
Po rozšíření má vyškovská bioplynka dodávat do sítě až 2,5 milionu metrů krychlových (26 milionů kWh) metanu. Takové množství odpovídá spotřebě 1000 rodinných domů s plynovým vytápěním.
Vyškovskou bioplynku vlastní od srpna 2020 firemní skupina Energy financial group (EFG). Ta se stala průkopníkem výroby biometanu v České republice. Od podzimu 2019 totiž dodává „zelený metan“ do sítě z bioplynky v Rapotíně u Šumperka. K dnešnímu dni se stále jedná o jediné zařízení svého druhu na českém území.
Zájem o biometan výrazně vzrostl v souvislosti s růstem ceny zemního plynu i s plánem omezit závislost na dodávkách z Ruska. Odhady potenciálu výroby biometanu v Česku k roku 2030 se pohybují okolo 500 milionů m3, což by stačilo k náhradě zhruba 6 procent „fosilního“ zemního plynu.
Vyšší objem produkce biometanu je reálný jen se zapojením zemědělských bioplynových stanic. Těch jsou v Česku stovky, ale zatím se zaměřují na výrobu elektřiny a tepla. Ale i zde se první projekty na výrobu zeleného metanu ze zemědělských plodin a odpadů pomalu objevují.
(dtr)
