Největšího francouzského producenta elektrické energie, EDF, čeká velmi složité období, které může společnost poslat ke dnu.

Electricité de France (EDF) je francouzskou korporací , která se zabývá výrobou a distribucí elektřiny. Jedná se o největšího výrobce elektrické energie na světě. Firma je silná především v segmentu výroby elektrické energie z jaderných elektráren.

Z jaderných elektráren získává 77 % elektrické energie, z fosilních paliv 8 %, z obnovitelných zdrojů 9 % (z toho 7 % tvoří hydroelektrárny) a 6 % z dalších zdrojů. Společnost se chlubí tím, že 85,1 % vyrobené elektrické energie generuje nulové emise CO2. EDF zaměstnává 158 200 zaměstnanců, kteří se starají o 38,5 milionů zákazníků po celém světě. Společnost z 85 % vlastní francouzská vláda.

EDF v roce 2009 koupila velkého britského výrobce elektrické energie, společnost British Energy. Díky této akvizici získala EDF dalších 8 jaderných elektráren ve Velké Británii. Silná pozice v jaderné energetice se ale nyní stává její Achillovou patou.

EDF se lepí problémy na paty

Havárie jaderné elektrárny Fukušima vedla nejen k prohloubení nedůvěry směrem k jaderným elektrárnám, ale také k růstu cen bezpečnostních technologií v sektoru jaderné energetiky. Rozvoj obnovitelných zdrojů navíc zapříčinil pokles cen silové elektřiny na energetických burzách. To jsou hlavní důvody, proč výstavba nových jaderných elektráren nemusí být za tržních podmínek rentabilní.

EDF AKCIE
Vývoj akcií EDF od roku 2012. Zdroj: Bloomberg Finance

Podle analýzy Financial Times vede snaha budovat „ultra-bezpečné reaktory“ k tomu, že výstavba je extrémně náročná a prodražuje se. Například rozestavěná jaderná elektrárna v normandském Flamanville výrazně překročila celkový rozpočet o obrovských 7,2 miliard euro a dostavba nabrala zpoždění 6 let.

Minulý rok v dubnu francouzský regulátor varoval před „velmi závažnými nedostatky“ v případě oceli, která se nachází v reaktorové nádobě. Společnost se snaží situaci napravit tím, že provádí rozsáhlé testy, které by měly být dokončeny v tomto roce. Pokud ale regulátor nebude spokojen, může být ohrožen termín dokončení elektrárny v roce 2018.

EDF vlastní také dvoutřetinový podíl v konsorciu, které by mělo postavit britskou elektrárnu Hinkley Point C. V současné době se však o výstavbě jen uvažuje, elektrárna má ale stále podporu britské vlády.

Kvůli nesouhlasu s možnou výstavbou rezignoval finanční ředitel Thomas Piquemal. Podle něj může výstavba elektrárny Hinkley Point ohrozit finanční zdraví celé společnosti. Konečné rozhodnutí ohledně elektrárny by mělo padnout do konce dubna.

EDF tíží dluhy a nutné investice

Společnost má značné finanční těžkosti. EDF si v minulých letech půjčovala na vyplácení dividend akcionářům. Dluh společnosti dosahuje více než 37 miliard eur (1 bilion korun) – je to více než dvojnásobek tržní hodnoty firmy. Tržní hodnota společnosti přitom neustále klesá, což je vidět na padajících akciích energetického giganta.

Podle šéfa EDF Jeana Bernarda Lévyho je ale jaderná energetika na britských ostrovech pro společnost zisková a měla by v následujících 60 letech přinášet firmě průměrně 9 procentní roční výnos. Francouzskou energetickou jedničku ale čeká složité období. Bude muset mohutně investovat do zastaralých jaderných elektráren.

V následujících 15 letech se jedná o 55 miliard eur (1,48 bilionu korun). Ředitel Lévy si ale věří. Podle něj bude EDF těžit z úsporného plánu a vnitřní transformace, která byla spuštěna vloni. Ředitel je také přesvědčen o správnosti investic do energetické transformace a nutnosti modernizace jaderného odvětví.

SWOT analýza Ekonomického deníku

  • Silné stránky - Silné zaměření na bezemisní zdroje elektřiny, nízké náklady na výrobu elektřiny, většinovým vlastníkem je stát – finanční zabezpečení
  • Slabé stránky - Obrovské dluhy, většinovým vlastníkem je stát – možné plnění politických místo ekonomických cílů
  • Příležitosti – Růst v oblasti obnovitelných zdrojů energie, dotace ze strany států na provozování jaderných elektráren či garantované výkupní ceny elektřiny
  • Hrozby– Finanční nákladnost modernizace jaderných elektráren, trend klesajících cen silové elektrické energie

Arsen Lazarevič