Evropská centrální banka opět varuje před nárůstem politického napětí. Nabitý evropský politický kalendář zjevně přidělává centrálním bankéřům vrásky na čele. I proto nově zveřejněná zpráva o finanční stabilitě vyznívá (jen dva týdny před klíčovým zasedáním ECB) hůře než ta předešlá.
Podle ECB právě v důsledku politické nestability narostla rizika náhlých korekcí a prudkých poklesů jednotlivých cen aktiv. ECB se obává, že řada aktiv včetně akcií a některých realitních trhů (o dluhopisech nemluvě) vypadá nadhodnoceně. Současně vzrostla korelace všech tříd aktiv a tedy i pravděpodobnost, že v případě negativních šoků mohou výprodeje probíhat souběžně na všech trzích a nadělat v bilancích finančních institucí pěkný nepořádek.
Co už ECB nezmiňuje je, že sama k takovému stavu věcí de facto přispěla. Právě program kvantitativního uvolňování (QE), prostřednictvím kterého ECB skupuje z trhu každý měsíc dluhopisy za skoro 80 miliard euro, vedl k výraznému poklesu jejich výnosů, přebíhání konzervativních investorů k jiným třídám aktiv (akcie, nemovitosti, spekulativní deriváty), a tedy i k vyšší vzájemné korelaci všech aktiv.Současně platí, že právě díky politice ECB trhy doposud nebyly moc vystrašené z rekordního nárůstu politické nejistoty (http://www.policyuncertainty.com/) a řada aktiv při střízlivém pohledu na fundamenty skutečně vypadá nadhodnoceně.
Je to trochu paradoxní situace. ECB na jednu stranu nechce, aby v reakci na rostoucí politické napětí trhy panikařily, a je ráda, že její politici dnes situaci zklidňují. Na druhé straně v nové zprávě přiznává, že přesně z toho samého důvodu začínají trhy rizika systematicky podceňovat a narůstá pravděpodobnost výraznějších korekcí a pohybů na trzích. ECB ale asi nebude ta, která by chtěla tuto korekci přímo odstartovat šlápnutím na brzdu. I proto se pravděpodobně v prosinci rozhodne trhy znovu zklidnit dalším natažením stávající měnové expanze…
Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny
