Přestože evropský trh tvoří 450 milionů lidí, firmy neustále narážejí na odlišná národní pravidla, drahé energie a přemíru regulací. Plán reforem Jedna Evropa, jeden trh má do konce příštího roku přinést masivní zjednodušení a úspory v řádu stovek miliard korun. Debata v Dublinu ale ukázala, že země mají o prioritách rozdílné představy.
V sázce je hodně. Jednotný evropský trh se stovkami milionů lidí. Přesto evropské firmy a podnikatelé narážejí na celou řadu obchodních bariér, odlišná pravidla, zbytečnou byrokracii a národní omezení, když chtějí působit v několika zemích najednou.
Plán „Jedna Evropa, jeden trh“, na kterém se v dubnu dohodly Evropská komise, Evropský parlament i Rada EU, to má změnit. Unijní instituce se zavázaly k realizaci zjednodušujících opatření do konce příštího roku. Pokroky se mají vyhodnocovat každé tři měsíce.
Musíme dokončit svou práci
Setkání ministrů unijních zemí v Dublinu v červenci ukázalo, že dohoda o cíli evropského jednotného trhu je mnohem snazší, než cesta, jakou se máme k vytouženému cíli dostat. Panuje široká shoda na tom, že jednotný trh nefunguje tak hladce, jak by měl. Pro Irsko, které jakožto předsedající země Rady EU řídí debatu, je odpověď poměrně tradiční. Evropa musí dokončit svou práci.
Mezi dlouhodobé překážky patří podle Dublinu vymáhání unijních pravidel a spolupráce mezi členskými státy. Se zvláštním zaměřením na překážky ovlivňující malé a střední podniky působící přes hranice a digitální služby.
„Posílení naší konkurenceschopnosti znamená vytvoření plně funkčního jednotného trhu,“ řekl irský ministr pro podnikání Peter Burke. Hovořil také o podpoře evropského průmyslu, zelené transformaci a podpoře inovací. Další evropské vlády ale kladou na první místo jiné priority.
Méně pravidel, nebo lepší pravidla?
Jeden z největších rozporů zůstává v názoru na omezení evropské regulace. Komise chce snížit požadavky na podávání zpráv firem nejméně o 25 procent pro všechny společnosti a o 35 procent pro malé a střední podniky. Odhaduje se, že jednodušší pravidla mohou podnikům do roku 2029 ušetřit 37,5 miliardy eur (909 miliard korun).
Pro země jako Nizozemsko, Dánsko a Švédsko je omezování zbytečné regulace ústřední součástí agendy konkurenceschopnosti. Francie a Itálie kladou větší důraz na posílení evropské průmyslové základny a pomoc evropským společnostem v globální konkurenci.
Další skupina vlád upozorňuje na jinou slabinu. I kdyby jednotný trh fungoval perfektně, evropské společnosti by se stále potýkaly s problémy, pokud nebudou moci expandovat. To bylo hlavní téma červencového setkání, které se zaměřilo na mobilizaci soukromých i institucionálních investic pro malé a střední podniky.
Mohlo by vás zajímat
Babiš: Musíme vyřešit drahé povolenky
Česká vláda podle premiéra Andreje Babiše a místopředsedy Karla Havlíčka (oba ANO) podporuje reformu jednotného evropského trhu se zaměřením na snižování byrokracie, ochranu průmyslu a řešení vysokých cen energií. Ty považuje za hlavní brzdu evropské konkurenceschopnosti.
Premiér Babiš opakuje, že hlavní příčinou problémů v oblasti konkurenceschopnosti jsou vysoké ceny energií a nepředvídatelné ceny emisních povolenek. „Jediné rychlé řešení je změna systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Pokud se nic nezmění, ještě více to poškodí evropské firmy v energeticky náročném průmyslu a tím i celou evropskou ekonomiku,“ uvedl Babiš. Na březnovém jednání unijních vlád ale zásadní změny neprosadil.
Evropský poslanec Ondřej Krutílek zvolený za ODS tvrdí, že Evropa má v budování jednotného evropského trhu 34 let zpoždění. „Pamatuji si, jak jsem jako akademik říkal svým studentům, že lhůta pro dokončení jednotného trhu je konec roku 1992. Máme téměř 34 let zpoždění,“ řekl v rámci debaty EU Perspectives. Podporuje nicméně návrh Komise, která navrhuje odstranit nadbytečné národní bariéry pro podnikatele.
Lepší možnosti financování
Finský ministr hospodářství Sakari Puisto kladl důraz na financování. Finská vláda uvedla, že by se měla pravidla zmírnit, aby se zlepšila dostupnost financování pro růst evropských firem, ale zároveň se také zachovala finanční stabilita.
Irský ministr financí Simon Harris přednesl podobný argument. V diskusi o Unii úspor a investic uvedl, že existuje silná politická vůle dosáhnout dohody o integraci evropských finančních trhů. Uznal také, že je nezbytné dosáhnout kompromisu ze strany členských států. Cílem je vytvořit „hlubší a efektivnější kapitálové trhy“ pro evropské občany a podniky.
Udržení továren v Evropě
Dublinské zasedání se také zaměřilo na dekarbonizaci průmyslu, včetně toho, jak vyřešit vysoké náklady na energie a nadbytečné regulace, kterým čelí evropský průmysl. Francie vyzvala k silnější evropské průmyslové politice, zatímco Itálie zdůraznila potřebu podporovat evropský průmysl a snižovat zátěž spojenou s náklady na energie.
Německo si jako hlavní prioritu stanovilo snížení byrokracie a zlepšení podmínek pro průmysl. Evropské vlády se obávají cen energií, čínské konkurence a investic, které se přesouvají mimo kontinent.
Pátá svoboda
Unijní ministři pro výzkum a inovace zase argumentují tím, že tradiční čtyři svobody týkající se zboží, služeb, kapitálu a osob již nemusí stačit. Evropa také potřebuje zajistit volnější pohyb výzkumu, inovací a znalostí přes hranice.
Irský ministr výzkumu James Lawless vyzval ke skutečné mobilitě výzkumných pracovníků. Ta zahrnuje atraktivní programy, lepší přeshraniční přístup k výzkumné infrastruktuře světové úrovně a volný tok dat a znalostí. „Budoucí konkurenceschopnost, bezpečnost a prosperita Evropy budou záviset na tom, jak efektivně dnes podpoříme výzkum a inovace,“ zdůraznil.
Chorvatský zástupce Hrvoje Meštrić, vedoucí ředitelství pro vědu a technologie na ministerstvu pro vědu, identifikoval základní problém. Výzvou pro Evropu, jak ji vyjádřil, „již není generování vynikajícího výzkumu, ale proměna vědecké excelence v inovace, konkurenceschopnost a hospodářský růst“.
Debata o reformě jednotného trhu ukazuje, že se od něj čeká víc, než jen posílení evropské konkurenceschopnosti. Jde především o udržení průmyslové výroby v Evropě, snížení strategické závislosti v dodavatelských řetězcích a zajištění životaschopnosti energeticky náročných odvětví.
