Sobota, 13. srpna, 2022

„Duch Kyjeva“, opičí neštovice a koronavirus. Více než třetina Čechů dostává dezinformační řetězové e-maily. Nemalá část z nich je posílá dál

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Třicet sedm procent Čechů uvedlo, že dostává řetězové e-maily týkající se celospolečenských témat jako jsou politická situace, migrace či válka. Část z nich, konkrétně pak 460 tisíc, je poté přeposílá dál. Ukázal to výzkum agentury Ipsos, který byl realizován ve spolupráci se středoevropským výzkumným konsorciem Central European Digital Media Observatory (CEDMO) na reprezentativním vzorku české populace starší 18 let.

Válka na Ukrajině zintenzivnila debatu o hybridních hrozbách a vedle další diskuse na toto téma jsme svědky konkrétních kroků institucí v boji proti dezinformacím.

Řetězové e-maily nezmizely. Více než čtvrtina Čechů v průzkumu uvedla, že dostává řetězové e-maily týkající se společenských témat, jako je politická situace, migrace, válka nebo Covid-19. To jsou téměř čtyři z deseti Čechů. Většina lidí takové e-maily nepřeposílá dál, ale asi 5 procent české populace ano.

Nejčastěji takové e-maily dostávají starší věkové skupiny, zejména lidé nad 70 let.

Na přelomu června a července byla realizována již čtvrtá vlna výzkumu, která se zaměřovala na názory české populace týkající se dezinformací i informační války v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Ve stejném čase byl výzkum realizován i na Slovensku, což umožňuje relevantní srovnání názorů populací obou zemí.

Statisíce Čechů přeposílají řetězové e-maily

Téměř čtyři z deseti Čechů a čtvrtina Slováků dostává od svých známých řetězové e-maily týkající se např. migrace, války, aktuální politické situace, COVID-19 a podobných témat. 32 % Čechů a 20 % Slováků tyto e-maily dále nepřeposílá, v obou zemích je však shodné procento (5 %) těch, kteří je přeposílají dále.

„Statisíce lidí v České republice i na Slovensku obvykle přeposílají řetězové e-maily svým známým, často pak v kontextu toho, že již informace obsažené v nich dále neověřují. 7 % Čechů a 8 % Slováků pak obvykle sdílí či přeposílá informace, i pokud oni sami tuší, že může jít o dezinformaci“, uvedla Kateřina Rábová z agentury Ipsos.

Řetězové e-maily v ČR a SK | graf | Ipsos
Zdroj: Ipsos

Pouze minimum lidí upozorní ostatní na dezinformaci

16 % Čechů a 20 % Slováků uvádí, že si vždycky ověří pravdivost informace z jiných zdrojů. Desetina populace v obou zemích to nedělá nikdy, podobné číslo pak zřídkakdy. Pokud již lidé mají na dezinformace podezření, pouze malá část (21 % Čechů a 16 % Slováků) z nich na to pravidelně upozorní jejího původce či někoho dalšího. 

Češi se základním vzděláním nejčastěji tvrdí, že pravdivost informací si neověřují nikdy, i když mají podezření, že se jedná o dezinformaci (14 %). Vysokoškoláci pak nejčastěji uvádí, že zajímavou informaci nesdílí, pokud by se mohlo jednat o dezinformaci (63 %)

Reakce na potenciální dezinformace | graf | Ipsos
Zdroj: Ipsos

Dezinformace jako zbraň nedemokratických států

Téměř dvě třetiny populací obou zemí shodně souhlasí s tím, že dezinformace často úmyslně šíří nedemokratické státy, aby ovlivnily veřejné mínění v naší zemi. Více než polovina lidí pak souhlasí s tím, že někdo v jejich okolích změnil své postoje nebo chování pod vlivem dezinformací. Méně Čechů (48 %) než Slováků (61 %) uvádí, že je pro ně jednoduché rozpoznat dezinformaci.

Dezinformace - souhlas s výroky | graf | Ipsos
Zdroj: Ipsos

„Duch Kyjeva“ a opičí neštovice

Cílem výzkumu bylo rovněž zjistit názory české populace na vybrané dezinformace, které se objevují ve veřejném prostoru. Třetině české populace přijde věrohodná informace o „Duchu Kyjeva“, která kolovala v souvislosti s válkou na Ukrajině. Nejméně uvěřitelná je pak informace týkající se spojitosti vakcíny proti onemocnění COVID-19 s opičími neštovicemi, která přijde věrohodná 17 % populace. Tato dezinformace přijde nejvíce věrohodná lidem se základním vzděláním.

Ostatním dezinformacím, týkající vývoje ptačí chřipky, převozu zkapalněného plynu či obchodování s tímto plynem poté průměrně věří 25-30 % Čechů. I zde platí, že tyto informace přijdou nejméně uvěřitelné lidem s vysokoškolským vzděláním.

Detailní graf lze nalézt v prezentaci.

Zpráva z minulého výzkumu je přečtení ZDE.

Výzkum byl realizován 30. 6. – 7. 7. 2022 na reprezentativním vzorku internetové populace České republice a Slovenska starší 18 let. Celkem se ho zúčastnilo 1 003 respondentů v České republice a 1 042 respondentů na Slovensku. Nástrojem sběru dat byly Ipsos online panely Populace.cz a Populacia.sk.

Výzkum byl realizován ve spolupráci se středoevropským výzkumným konsorciem Central European Digital Media Observatory (CEDMO) a jednalo se o již o čtvrtou vlnu na stejné téma. První vlna byla realizována ve dnech 31. 3. – 6. 4. 2022, druhá ve dnech 30. 4. – 5. 5. 2022 a třetí mezi 30. 5. – 5. 6. 2022.

(nik)

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter