Komise vybrala pět strategických obranných projektů, které v příštích letech získají rekordní finanční injekci v celkové výši 270 miliard eur (6,5 bilionu korun). Cílem masivních investic je radikální posílení průmyslové základny sedmadvacítky a vybudování vzdušného a námořního obranného štítu celého kontinentu.
Do programů zaměřených na drony, protiraketovou obranu či posílení východního křídla se zapojí v průměru 18 členských států. U čtyř z pěti těchto projektů bude navíc přímo figurovat také válkou zasažená Ukrajina.
Drony a obrana východní Evropy
Evropská komise minulý týden vybrala pět rozsáhlých obranných projektů, které získají výraznou finanční injekci. Mají také prohloubit vojenskou spolupráci v sedmadvacítce a posílit průmyslovou základnu Evropy.
Plány zahrnují drony a antidrony, podmořskou, ale také vesmírnou, vzdušnou a protiraketovou obranu. Finanční podporu má získat také systém včasného varování a posílení bezpečnosti na východním křídle Unie. Celkem se jedná o 270 miliard eur (6,5 bilionu korun). Formálně musí finance ještě schválit Rada EU.
Bruselská exekutiva chce podpořit vojenské kapacity, které jsou příliš složité na to, aby je mohly rozvíjet jednotlivé unijní země samostatně. Komise tvrdí, že tyto programy pomohou členským státům spolupracovat a sníží také roztříštěnost evropského zbrojního průmyslu. Mají také zlepšit schopnost evropského bloku reagovat na společné bezpečnostní hrozby v souladu s prioritami Severoatlantické aliance.
Kyjev se také zapojí
Komise uvedla, že projekty mají širokou podporu u členských zemí. V průměru se každého z nich účastní 18 unijních států. Navíc u čtyř z pěti projektů se zapojí rovněž Ukrajina. Komise očekává, že bude kromě financování také monitorovat pokroky v plnění dohodnutých cílů, aby podpořila včasnou realizaci vybraných projektů.
Na systém dronů a antidronů má směřovat 5 miliard eur (121 miliard korun) do roku 2033. Na integrovanou námořní a mořskou obranu 72 miliard eur (1,7 bilionu korun) do roku 2045, vesmírnou obranu podpoří 24 miliard eur (581 miliard korun) do roku 2034.
Integrovaná protivzdušná a raketová obrana včetně včasného varování získá do roku 2040 80 miliard eur (1,9 bilionu korun) a posílení východního křídla Unie podpoří Brusel 100 miliardami eur (2,4 biliony korun) do roku 2036.
Jakmile Rada EU seznam formálně schválí, projekty budou financovány z Programu pro evropský obranný průmysl (EDIP). Později mohou čerpat prostředky také z Evropského fondu pro konkurenceschopnost.
Mohlo by vás zajímat
Ochrana evropské suverenity
Výkonná místopředsedkyně Komise pro technologickou suverenitu, bezpečnost a demokracii Henna Virkkunenová uvedla, že společné obranné projekty posílí bezpečnost celého kontinentu. „Tyto iniciativy posilují naši schopnost chránit naši suverenitu za všech okolností a prohlubují evropskou obrannou spolupráci. Musíme společně vyrábět více a investovat do naší bezpečnosti. Podporujeme také Ukrajinu,“ řekla.
Evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius uvedl, že tato iniciativa zásadně posílí evropskou obranyschopnost a strategickou autonomii.
„Projekty přispějí k rozvoji evropského vzdušného, námořního a vesmírného štítu, posílení schopností v oblasti výroby dronů a ochrany proti jejich útokům a také k zajištění bezpečnosti východního křídla. Budou hrát klíčovou roli v udržení bezpečnosti Evropy a Evropanů,“ zdůraznil.
Program pro evropský obranný průmysl přijala Komise loni v prosinci. Jeho cílem je modernizovat evropský obranný průmysl, zajistit pokročilé vojenské technologie a rozšířit výrobní kapacity. Otevírá také možnosti pro podporu společných průmyslových projektů v Norsku a na Ukrajině.
