Ministerstvo průmyslu a obchodu vedené Karlem Havlíčkem (ANO) ustoupilo silnému odporu průmyslových a podnikatelských svazů. V upravené verzi novely energetického zákona už nepočítá s tím, že by spotřebitelé zemního plynu platili navíc ještě příspěvek na rozvoj přepravní sítě pro vodík. Připomínky jsou vypořádané. Takzvaný Lex Vodík tudíž může v nejbližších týdnech projednat vláda.

Vypořádání početných připomínek zabralo ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) déle než tři měsíce. Nakonec zvolilo cestu po dobrém a připomínky buď promítlo do výsledného návrhu, nebo je kritikům vysvětlilo. „Návrh zákona je proto vládě předkládán bez rozporu s ústředními orgány státní správy. Nesoulad přetrvává pouze u několika dílčích připomínek profesních svazů a asociací,“ uvedlo MPO v předkládací zprávě na jednání vlády.

Křížové dotace stát nezavede

Největší odpor v rámci novely Lex Vodík vyvolal paragraf 19 ac. „Pokud státní záruka dle § 19ab přestane zajišťovat přijatelnou míru návratnosti investic a nákladů souvisejících s vodíkovou přepravní soustavou, může ministerstvo na žádost provozovatele vodíkové přepravní soustavy povolit finanční převod z ceny související služby v plynárenství formou účelového poplatku na MWh nebo účelového poplatku na odběrné místo,“ navrhlo MPO.

Míchárna vodíku v kompresorové stanici MEGAL ve Waidhausu v Bavorsku nedaleko českých hranic. Foto: OGE

Podnikatelské svazy se proti tomu rázně ozvaly. „Podporujeme rozvoj vodíkové infrastruktury v České republice. Tuto infrastrukturu by však měli platit přepravci vodíku přes území ČR a subjekty, které budou vodík dodávaný touto infrastrukturou spotřebovávat. Případně se na ní může podílet stát nebo evropské fondy v rámci investičních dotací. Zásadně však odmítáme účelový poplatek, který by přenášel náklady vodíkové infrastruktury na subjekty, které ji vůbec nevyužívají,“ uvedl v květnu Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Podobně se vyjádřily také Hospodářská komora a Svaz energetiky ČR. Každý z jmenovaných svazů poslal okolo 300 připomínek (převážně ty samé). Zástupci firemní sféry kritizovali třeba to, že návrh vůbec nepočítá se směsí vodíku a zemního plynu se sdílenou přepravní a distribuční soustavou. Podle MPO se nepodařilo najít shodu jen u tří dílčích bodů. Ty se týkají přímých náhrad za nedodržení standardů kvality v energetice, a také návrhu svazů na změnu záruk původu a kreditů pro dobíjecí stanice.

Zbytečně složitý návrh

Energetický regulační úřad (ERÚ) upozorňoval na nadměrnou složitost navržené legislativy v době, kdy se teprve objevují první projekty na využití a dálkovou přepravu vodíku. „Souhlasíme s názorem, že řada ustanovení předbíhá dobu. Což je problém, který lze jednoduše vyřešit odsunutím jejich účinnosti, nikoliv metodou postupných novelizací zákona,“ uvedlo MPO na zmíněnou výtku.

Bioplynová stanice, ilustrační snímek. Foto: Agentura API

Ministerstvo zemědělství využilo příležitosti a během připomínkového řízení vyzvalo MPO k navýšení výkupních cen elektřiny z bioplynových stanic. Ministerstvo průmyslu reagovalo, že v současné době zpracovává koncepční dokument týkající se rozvoje modernizovaných a nových bioplynových stanic. V něm se bude touto problematikou zabývat. Resort zemědělství takové vysvětlení akceptoval.

Předpoklad pro rozvoj oboru

Jak MPO informovalo počátkem dubna, tato novela energetického zákona má zavést samostatný licenční režim pro přepravu, distribuci a uskladňování vodíku. Držitelé těchto licencí se tím oddělí od subjektů působících v „tradičním“ plynárenství. Absence ucelené právní úpravy vodíku v současném energetickém zákoně podle MPO vytváří právní nejistotu pro investory a představuje překážku pro energetické využití vodíku.

Novela je z převážné části transpozicí evropské směrnice z roku 2024 o společných pravidlech pro vnitřní trh s plynem z obnovitelných zdrojů, zemním plynem a vodíkem. „Návrh navazuje na dílčí transpozici provedenou zákonem č. 87/2025 Sb. a vytváří ucelený právní rámec pro budoucí vznik a rozvoj trhu s vodíkem v České republice,“ uvedlo MPO v překládací zprávě. Návrh podle ministerstva nezvýší výdaje státního rozpočtu ani ostatních veřejných rozpočtů.

Více se o plánech na využití vodíku v Česku se dočtete ve zprávách:

Mohlo by vás zajímat

Ani tuhá regulace je neodradila. Do výroby vodíku se chtějí pustit noví zájemci

Vodík místo zemního plynu? Ano, ale později. Plynaři mění plány