Na jedné straně Modernizační fond, nabízející plnou náruč peněz na rozvoj zelené energetiky, na druhé novelizovaný zákon o podporovaných zdrojích energie, který odblokuje výstavbu nových elektráren. Výsledek? Zájem o investování do obnovitelných zdrojů znovu ožil. Překvapivě se to v této fázi týká nejvíce větrných elektráren.
Aspoň tomu nasvědčuje přehled vydaných státních autorizací nových energetických zdrojů, který Ekonomickému deníku na vyžádání poskytlo ministerstvo průmyslu a obchodu. Po dvou letech, kdy byl zájem o autorizaci nových elektráren minimální, nastala změna. Od letošního dubna ministerstvo odsouhlasilo sedm projektů. Vedle pěti větrných farem se jedná o třímegawattový solární park a dva bloky jaderné elektrárny Dukovany II.
Co se týká odsouhlasených větrných parků, mají jedno společné. Jedná se o záměry, na kterých historicky pracovaly společnosti Ventureal a Ostwind. Původní němečtí a rakouští majitelé nedotáhli projekty do fáze realizace, a tak skončily v šuplíku. V minulých letech projekty odkoupili čeští investoři, kteří je znovu oživují. Tato resuscitace se aktuálně týká dvanácti větrníků v pěti lokalitách v Olomouckém a Moravskoslezském kraji.
Mezi tyto české investory patří firma Reno Projekt ze skupiny pražského podnikatele Miroslava Dvořáka – bývalého šéfa pražského letiště a ČSA. Na počátku června získala autorizaci pro větrné parky v oblasti Oderských vrchů o celkovém výkonu 21,2 megawattu. Dvořákova firemní skupina RenoEnergie se k projektům v regionu dostala předloni díky převzetí firmy Max Bögl Ostwind CZ. Aktivní je také na Opavsku, kde se snaží získat souhlas úřadů pro stavbu devíti větrníků u obcí Třebom a Sulice.
Autorizace nových výroben elektřiny ve 2. čtvrtletí 2021
Naopak se (zatím) nepotvrzuje, že by měl v blízké době vypuknout nový solární boom. Státní autorizaci zatím letos získal jen jeden fotovoltaický park o výkonu tři megawatty (autorizaci potřebují zdroje od jednoho megawattu výše). Vyrůst má u Radvanic na Trutnovsku. Investorem je firma FVE 72 ze skupiny Global Energy Investments, která má v oboru fotovoltaiky nemalé ambice.
Zajímavostí může být autorizace dvou bloků jaderné elektrárny Dukovany II o výkonu až 2400 megawattů, i když – jak známo – má skupina ČEZ v plánu investovat pouze do jednoho bloku. Projekt je zatím v rané fázi; v červnu ČEZ poslal trojici zájemců bezpečnostní dotazník. Až po jeho zodpovězení začne samotná soutěž, které se má účastnit francouzská společnost EdF, americký Westinghouse a jihokorejská KHNP. Spuštění nového bloku je reálné až v roce 2037 nebo 2038.
Odpověď na otázku, co se chystá, lze vyčíst také ze statistiky podepsaných smluv s provozovateli přenosové a distribuční soustavy. Největší elektrárny se připojují přímo do páteřní sítě společnosti ČEPS. Vedle jaderných a paroplynových zdrojů má souhlas ČEPS také 140 MW výkonu větrných elektráren a 220 MW výkonu ve fotovoltaice. „Doposud byly v roce 2021 uděleny dva souhlasy s uzavřením smlouvy, týkají se paroplynového a fotovoltaického zdroje,“ uvedl mluvčí ČEPS Lukáš Hrabal.
Menší zdroje – zhruba do 100 megawattů výkonu – se připojují do distribuční sítě. Také zde je zájem velký, například ČEZ Distribuce eviduje celkem 1342 aktivních žádostí o připojení výroben z obnovitelných zdrojů s instalovaným výkonem 3651 MW. Více informací o připojování nových elektráren přinese Ekonomický deník v nejbližších dnech.
David Tramba
