Český mošt, vajíčka nebo klobásy. Jídelna na ministerstvu zemědělství využívá až 93 procent českých potravin. Tento model chce přenést ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) na další úřady. Následovat by mohly školy a nemocnice. „Pro nás je důležité, aby se v rámci veřejného institucionálního stravování spotřebovávaly primárně české potraviny,“ uvedl.
Podle Šebestyána to začíná už od „mlíčka“ u kávy při občerstvení. „Když se zahajuje kulturní festival, na který přispěl stát, tak bychom byli rádi, aby se tam připilo českým sektem a ne proseccem,“ dodal.
Lokální dodavatelé mají mít přednost
Na tom, že má státní správa i samospráva navýšit podíl českých potravin, se shodla vláda 29. června. Do konce roku 2028 by měly úřady do zboží domácího původu investovat až 65 procent prostředků určených na nákup potravin.
Ukázkovým místem má být i jídelna ministerstva zemědělství. Maso do ní vozí řezník s vlastní výrobou, který odebírá maso od prověřených chovatelů z Vysočiny. Zvěřinu dodávají Lesy České republiky.
Příklad ministerstva zemědělství mají následovat další úřady. „Kraje mají svá tržiště i lokální dodavatele. Byli bychom rádi, aby se na ně soustředily,“ poznamenal ministr. Odmítl pochybnosti o tom, že české a čerstvé potraviny mohou být zároveň dražší než zahraniční konkurence. Uvedl to na příkladu lokálního zpracování masa, část může sice producent prodat jako prémiovou, zbytek už ale prodá s nižší cenou. Cenu ovoce může snížit například to, že nebude omyté.
Cesta doporučení a sledování
Ministerstvo zemědělství chce zatím situaci, jak si s větším tlakem na domácí potraviny úřady poradí, sledovat. „Můžeme udělat do budoucna vyhlášku, bavili jsme se o tom i na vládě, ale teď chceme jít v prvních letech cestou doporučení a sledování, jestli dokážeme tímto způsobem trh měnit,“ poznamenal ministr.
Ministerstvo zemědělství zároveň plánuje navýšit intenzitu živočišné výroby a snížit vývoz obilovin z České republiky. „Abychom byli schopni produkovat například více drůbežího masa, jehož spotřeba u nás roste,“ sdělil Šebestyán.
Roční spotřeba drůbežího masa je v Česku přibližně 31 kilogramů na člověka, průměr v Evropské unii je 25,1 kilogramu. Míra soběstačnosti dosahuje podle ministra 62,5 procenta. „Naším cílem je tento trend zvrátit a pokrýt v mnohem větší míře poptávku spotřebitelů,“ dodal. Podpořit to mají investice do modernizace chovů a posílení domácího zpracování.
Skot by měl zůstat v Česku
Stejně tak se chce resort zemědělství zaměřit na navýšení a udržení chovů skotu. „Přínosem by bylo, kdyby mladý, zástavový skot, zůstával až do dospělosti na farmách v České republice, místo jeho vývozu do zahraničí,“ uvedl ministr.
Export živých zvířat je podle něj důsledkem i nízkých výkupních cen, které omezují výnosnost výkrmu. Česká republika musí podle Šebestyána také reagovat na chystanou evropskou legislativu, podle které musí být země jako velký vývozce živých zvířat, schopna navýšit podíl zpracování. A místo zvířat vyvážet maso.
Odvětví podle údajů ministerstva generuje kladné saldo v obchodě s živým skotem u vývozu ve výši 94,2 tisíce tun a hodnotě 9,5 miliard korun za rok 2025. Obchod s hovězím masem vykazuje záporné saldo ve výši 4,8 miliardy korun. „Tento stav potvrzuje, že česká surovina (zástavový a jatečný skot) je zhodnocována především na jatkách v zahraničí,“ uvedl úřad. Resort počítá s navýšením porážek v Česku, mělo by jít až o 370 tisíc zvířat ročně.
Mohlo by vás zajímat
Soustředit se chce i na asijské trhy, jde o Vietnam, Filipíny nebo Jižní Koreu. Strategický význam má podle ministerstva i potenciální podpora rituálních porážek. Ty mají umožnit export zpracovaného masa do zemí jako Turecko nebo Saudská Arábie.
