Obchodníkům s fosilními palivy dočasně odpadá hrozba likvidačních pokut až do výše 20 procent ročního obratu. Domácí evropské rafinerie a plynárenské firmy ale varují, že tím dostávají zahraniční dovozci nespravedlivou konkurenční výhodu. Komise odkladem sankcí reaguje na energetickou krizi způsobenou blokádou Hormuzského průlivu.
Komise doporučila, aby všech 27 členských států pozastavilo sankce za nedodržování nařízení EU o metanu do konce roku 2029. Samotné povinnosti zůstávají v platnosti, důsledky jejich ignorování ale nikoli.
Obchodníci s ropou a plynem mohou i nadále nakupovat suroviny, při jejichž těžbě a zpracování uniká metan do ovzduší bez bezprostředního finančního rizika. Pokuty mohly dosáhnout až 20 procent ročního obratu společnosti. Tato hrozba nyní mizí nejméně do roku 2030.
Reakce na krizi
Komise tento krok zdůvodnila jako reakci na akutní energetickou krizi. Hormuzský průliv totiž zůstává z velké části uzavřený, což narušuje zhruba 20 procent celosvětového obchodu se zkapalněným zemním plynem a ropou. Uvedla, že pozastavení sankcí zajistí, že „smlouvy na dodávky LNG a ropy do EU budou pokračovat bez překážek a zachová se bezpečnost dodávek“.
Většina členských států navíc stále nezavedla sankční režimy, které nařízení vyžaduje. Společnosti nemohou posoudit právní riziko nákupu dodávek, které nejsou v souladu s předpisy, pokud od začátku neexistují žádné sankce. Brusel v podstatě formalizuje již existující nedostatky v prosazování práva.
Členské státy požadovaly odložení
Nařízení o metanu, přijaté v roce 2024, je prvním zákonem na světě, který reguluje emise metanu spojené s dovozem energie. Zahrnuje domácí produkci, přepravu a zpracování, jakož i dováženou ropu, plyn a uhlí. Požadavky na monitorování dovozu nabývají účinnosti 1. ledna 2027.
Sedmnáct členských států na zasedání ministrů energetiky EU v červnu 2026 vyzvalo k odložení finančního postihu. Krátkodobí vítězové jsou jasní. Dovozci a obchodníci s fosilními palivy získávají tři roky prostoru na přípravu na nová pravidla. Vlády znepokojené cenami energií mohou voličům sdělit, že jednaly v rámci ochrany spotřebitelů.
Poražení jsou méně viditelní, ale skuteční. Evropští provozovatelé těžebních a distribučních sítí, například rafinerie, plynovodní společnosti, terminály LNG. Vnitrostátní části nařízení, včetně požadavků na detekci úniků a zákazu odvětrávání, zůstávají plně v platnosti. Tyto společnosti nadále nesou náklady na dodržování předpisů, zatímco zahraniční dovozci se vyhýbají sankcím, což znemaná konkurenční nerovnováhu.
Ekologové protestují
Ekologické skupiny tvrdí, že změna narušuje samotnou logiku nařízení. Nařízení o metanu bylo navrženo tak, aby využilo velikost evropského trhu jako páku ke zvýšení standardů mezi globálními dodavateli. Plošné zmrazení sankcí oslabuje tento pákový efekt a odměňuje výrobce, kteří udělali nejméně pro snížení emisí.
Země jako Dánsko, které již přijaly přísné národní zákony o sankcích, nyní čelí oslabeným podmínkám. Oteplovací účinek metanu v atmosféře je v průběhu dvaceti let zhruba 80krát silnější než účinek oxidu uhličitého.
