Co se stane, když přijde rozsáhlá krize, vojenské ohrožení nebo přírodní katastrofa a stát bude muset během několika minut zjistit, co se kde děje? Česká armáda připravuje systém, který má místo telefonátů, tabulek a oddělených databází nabídnout společný obraz situace.
Jeho první velkou zkouškou se stává ochrana před drony.
Telefonáty a tabulky nahradí společný obraz situace
Jak zajistit, aby stát fungoval i během vojenského bezpečnostního ohrožení, rozsáhlé krize nebo přírodní katastrofy? A jak rychle ochránit důležité objekty před novými hrozbami, například drony, nebo varovat obyvatele? Právě na tyto otázky má odpovědět Informační systém zajišťování obrany státu (IS ZOS), který armáda buduje ve spolupráci s dalšími složkami státu.
Do Brna se na sklonku srpna sjeli zástupci 37 resortů, úřadů, krajských úřadů, organizací a složek státní správy a samosprávy. V prostorách Univerzity obrany se zúčastnili úvodního jednání meziresortní pracovní skupiny k IS ZOS a Národní informační platformě civilně-vojenské spolupráce (NIPS).
Cíl projektu je přitom poměrně zásadní: nahradit dnešní skládání národního obrazu krize pomocí telefonátů a tabulek jedním sdíleným obrazem situace. Nejde přitom o vytvoření jediného obřího systému, který by převzal agendu všech ostatních institucí.
„Nestojím před Vámi proto, abych nahradil informační systémy, které mají kraje nebo ministerstva. Řešíme propojení dat a informací, aby ten, kdo rozhoduje o řešení dané krize, měl relevantní podklad,“ uvedl na jednání ředitel Sekce komunikačních a informačních systémů ministerstva obrany a odpovědný manažer projektu brigádní generál Petr Šnajdárek.
IS ZOS a NIPS mají každý jinou úlohu
Celý koncept stojí na dvou vzájemně propojených prvcích. Národní informační platforma civilně-vojenské spolupráce (NIPS) představuje technologickou integrační vrstvu, přes kterou se mohou do společného systému napojovat systémy státu, registry, senzory, dispečinky i zdroje NATO a Evropské unie.
Na ni navazuje IS ZOS jako multiresortní systém budovaný Armádou ČR a ministerstvem obrany. Z dostupných dat vytváří obraz situace, reporty a obsah jednotlivých modulů.
Důležité přitom je, co systém dělat nebude. IS ZOS ani NIPS nenahradí existující systémy resortů, krajů nebo složek integrovaného záchranného systému a nebudou budovat vlastní registry. Data zůstanou u svých vlastníků a do společného prostředí se bude sdílet pouze dohodnutý rozsah informací potřebných pro řešení krize nebo ohrožení.
Mohlo by vás zajímat
Přístup bude řídit podle rolí a systém umožní jeho auditování. Nejde tedy ani o jeden počítač nebo jediné datové centrum. Koncept počítá s odolnou sítí, která má fungovat také při výpadku části infrastruktury.
Šnajdárek tento princip popsal také při jednání v Brně:„Budou se k nám sbíhat systémy státu, registry, senzory, dispečinky, zdroje NATO i EU. Námi budovaný multiresortní systém pak z dat vytvoří obraz situace, reporty i obsah jednotlivých modulů. Žádný z nich nenahrazuje existující systémy resortů, krajů ani složek IZS a nebuduje vlastní registry. Data zůstávají u svých vlastníků, sdílí se pouze dohodnutý rozsah pro řešení krize či ohrožení a přístup je řízen rolemi a je auditovatelný.“
Systém nevzniká od nuly
Projekt podle předložených materiálů nevzniká na zelené louce. Navazuje na vývoj řešení, která vznikala v reakci na skutečné krizové situace. Vývojová linie sahá od aplikace Chytrá karanténa a propojování kapacit nemocnic přes systém humanitární pomoci až po Informační systém krizového řízení Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.
Systém humanitární pomoci například v roce 2022 obsloužil více než 400 tisíc uprchlíků. IS ZOS podle podkladů vzniká souběžně s Informačním systémem krizového řízení Generálního ředitelství HZS ČR, na témže základu a cestou resortu Ministerstva obrany. Projekt zároveň vychází z usnesení vlády č. 314/2026. To určilo gestorem Ministerstvo obrany a stanovilo termín splnění úkolu na 31. prosince 2028.
Usnesení podle podkladů nezakládá žádnou novou působnost orgánům státu. Platforma pracuje uvnitř stávající právní úpravy, zejména zákona o zajišťování obrany České republiky, krizového zákona a loňské úpravy zákonů týkajících se odolnosti subjektů kritické infrastruktury a kybernetické bezpečnosti.
První velkou zkouškou jsou drony
Jedním ze 14 modulů systému je antidronová ochrana. Právě na tomto scénáři armáda celý koncept zároveň prověřuje. Armáda buduje rozsáhlou síť senzorů, která zachycuje bezpilotní prostředky vysílající vlastní identifikaci. Dosavadní data už ukazují, jak často dochází k porušování pravidel ve vzdušném prostoru.
Například v okolí vojenského letiště Kbely překročila v posledním sledovaném měsíci povolenou výšku pětina zaznamenaných letů. Stejný podíl letů se zároveň vzdálil od pilota o více než 500 metrů. Právě tady se ukazuje rozdíl mezi získáním informace a samotným zásahem.
Systém má umožnit sdílet obraz situace mezi všemi dotčenými aktéry, samotný zásah však může provést pouze orgán s jasným zákonným oprávněním. „Obraz situace mohou sdílet všichni dotčení aktéři, zasahovat může pouze orgán s jasným zákonným oprávněním,“ uvedl Šnajdárek.
Technologie tak sama o sobě nemá rozhodovat o zásahu. Jejím úkolem je především zajistit, aby lidé a instituce, které mají na řešení konkrétní situace oprávněný podíl, dostali potřebné informace.
Od senzorů až k lidem v ohroženém území
Celý řetězec ale nekončí u úřadů nebo bezpečnostních složek. Posledním článkem má být varování obyvatelstva. Dnešní sirény dokážou na nebezpečí upozornit, samy však lidem neřeknou, co přesně se děje. Nový systém varování prostřednictvím mobilních sítí, takzvaný Cell Broadcast, má umožnit doručit během několika minut konkrétní text do přesně vymezeného území.
Garantem tohoto systému je Generální ředitelství HZS ČR ve spolupráci s Ministerstvem obrany. To se na projektu podílí nejen finančně, ale také uživatelsky.
Právě propojení informací o situaci s možností rychle varovat obyvatele ukazuje širší význam celého projektu. IS ZOS nemá sloužit pouze armádě. Má propojovat informace potřebné pro fungování státu v situacích, kdy běžné mechanismy nemusí stačit.
Armáda se mění v technologického partnera státu
Projekt zároveň ukazuje proměnu Armády České republiky a jejího spojovacího vojska. Ještě před několika lety si podle předložených materiálů málokdo dokázal představit, že právě tato část armády bude stát u projektů propojujících obranu, krizové řízení, ochranu kritické infrastruktury a moderní digitální technologie.
Dnes však bezpečnost státu nestojí pouze na vojácích a technice. Stejně důležité jsou informace a schopnost rychle je využít. Armáda proto chce prostřednictvím podobných projektů vystupovat jako technologický strategický partner České republiky a jeden z pilířů její odolnosti.
IS ZOS má v tomto směru spojovat jednotlivé části státního systému bez toho, aby přebíral jejich existující agendy. Jeho smyslem má být především vytvořit společný obraz situace, který umožní jednotlivým oprávněným aktérům rychleji reagovat.
A právě drony ukazují, proč takové propojení nabývá na významu. Stát musí umět nejen zaznamenat, že se něco děje, ale také rychle spojit informace z různých zdrojů, vyhodnotit situaci, určit, kdo může zasáhnout, a v případě potřeby varovat obyvatele konkrétního území.
Projekt má podle usnesení vlády splnit stanovený úkol do 31. prosince 2028. IS ZOS tak nemá být novým centrem, které nahradí existující systémy státu. Má vytvořit odolnou informační síť, která je propojí, zachová data u jejich vlastníků a v krizové situaci poskytne těm, kteří rozhodují, společný a aktuální obraz dění.
