Česko se připravuje na revoluční změnu v digitalizaci. Do konce letošního roku má zřídit peněženku digitální identity. Jde o aplikaci, díky níž se občan prokáže na úřadě, podepíše smlouvu, otevře si účet nebo nastoupí do letadla. To všechno nejen doma, ale kdekoliv v Evropské unii. Česká republika se na novinku připravuje od roku 2024. Ukazuje se ale, že termín stanovený Evropskou unií bude jen těžko plnit. Klíčové části projektu zatím existují jen na papíře.
Jedna aplikace místo desítek dokladů a hesel. Tak jednoduchá má být evropská digitální peněženka, kterou stát právě připravuje. V mobilu byste díky ní měli mít občanku, řidičák i další údaje a ukázat je jen tehdy, kdy sami chcete a jen v rozsahu, jaký zrovna potřebujete. Velkým benefitem evropské peněženky má být elektronický podpis pro občany zdarma.
„Evropská peněženka digitální identity bude fungovat spíše jako dokladovka, která umožní bezpečné prokazování totožnosti na místě i na dálku a dalších atributů vůči veřejným i soukromým službám,“ popisuje Jan Hainz ze státní Digitální a informační agentury, která peněženku v Česku připravuje.
Na papíře to zní jako jednoduchý upgrade toho, co už dnes Češi znají – třeba bankovní identity nebo aplikace eDoklady. Ve skutečnosti ale jde o mnohem složitější projekt, který má propojit státní registry, firmy i služby napříč Evropou. A právě tady začínají problémy.
Slib jednoduchosti, realita složitá
Z pohledu běžného uživatele má být všechno snadné: jednou si peněženku nastaví a pak ji používá všude. Jenže v pozadí musí fungovat celý ekosystém, který tak jednoduchý není.
Stát musí zajistit napojení na registry, vydávání digitálních údajů, jejich ověřování i bezpečné sdílení. Do toho musí systém fungovat stejně v Česku jako třeba v Německu nebo Francii. A zároveň musí být dostatečně bezpečný, aby se nestal terčem hackerských útoků a krádeží údajů.
„Zavedení evropské peněženky digitální identity má několik rovin. V technické rovině je nezbytné vybudovat nebo adaptovat infrastrukturu peněženky, zejména ji propojit se základními registry nebo zajistit vydávání atributů. K těm patří například elektronický řidičský průkaz, doklady o vzdělání ze strany veřejného i soukromého sektoru,“ popisuje specialista na právo informačních technologií a partner advokátní kanceláře Rowan Legal Josef Donát.
Mohlo by vás zajímat
Právě tato kombinace požadavků dělá z projektu jednu z nejsložitějších digitalizačních změn posledních let.
Zákony ještě nejsou hotové
Nejde přitom jen o technologie. Evropské nařízení, které peněženku zavádí je sice přímo účinné i v Česku, přesto si novinka žádá úpravu i tuzemských zákonů. Ty mají mimo jiné určit, kdo peněženku vydá, kdo ji bude muset přijímat nebo jak budou fungovat nové služby spojené s ověřováním identity.
Jenže potřebné změny zákonů zatím nejsou hotové. Novelu zákona o elektronické identifikaci a zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce sice na konci března schválila vláda, zatím ji ale nepředala do Poslanecké sněmovny. Poslanci tak zatím nemají co projednávat. Digitální a informační agentura předpis dopracovává. Legislativní rada vlády totiž kabinet vyzvala například k tomu, aby opravil důvodovou zprávu tak, aby odpovídala návrhu novely.
Bez přijetí navržených legislativních změn přitom nemůže Česká republika evropskou peněženku plnohodnotně spustit.
Klíčová aplikace se teprve vybírá
Ještě větší otazník visí nad samotnou aplikací, kterou mají Češi používat. Tu totiž stát nebude vyvíjet sám dodat ji má soukromým dodavatelem. Výběrové řízení ale stále běží. „V tuto chvíli probíhá výběrové řízení na koncesionáře formou soutěžního dialogu, z něhož vzejde vítězný kandidát někdy v průběhu léta,“ informoval Jan Hainz z Digitální a informační agentury.
To znamená, že nikdo zatím aplikaci nevyvíjí. „Vybraný dodavatel může začít s vývojem softwaru evropské peněženky digitální identity až po vítězství ve veřejné zakázce. Takto komplexní produkt nebude možné vytvořit v řádech nižších jednotek měsíců,“ upozorňuje Josef Donát.
Finální aplikace navíc musí projít certifikačním a akreditačním procesem před evropskými a českými orgány. I to spuštění novinky zdrží. „Zároveň si musíme uvědomit, že výběr koncesionáře pro provoz klientské aplikace je pouze jedním z prvků nezbytných pro provoz evropské peněženky v České republice. Souběžně probíhá řada dalších projektů, jejichž předmětem je zejména vývoj státní části peněženky, tedy jejího napojení na současné registry státu,“ pokračuje Donát. Nepovažuje tak za pravděpodobné, že by peněženka byla na konci roku hotová.
Podobně to vidí i další experti. „I když má Česká republika díky existující infrastruktuře relativně dobrou výchozí pozici, vzhledem ke krátkým termínům a složitosti zavádění včetně administrativní náročnosti je pravděpodobné, že plně funkční řešení se bude zavádět postupně až po stanoveném termínu,“ míní vedoucí partner poradenské společnosti Moor Czech Petr Kymlička.
Termín se blíží, systém zatím ne
Stát stále přesto oficiálně počítá s tím, že by základní verze peněženky mohla fungovat na přelomu letošního a příštího roku. „V tuto chvíli jsou již přípravy na projekt v plném proudu,“ tvrdí Hainz. Hotové jsou podle něj analytické práce, návrh architektury řešení nové aplikace i scénářů jejího využití. Digitální a informační agentura zároveň připravuje metodickou a technickou podporu pro resorty, které budou do peněženky dodávat konkrétní údaje a služby.
Zároveň ale i sama agentura připouští, že jednotlivé důležité funkce budou přibývat postupně. „V dalších letech počítáme s jejím postupným rozšiřováním podle připravenosti jednotlivých resortů a dostupnosti dat ze zdrojových agend,“ pokračuje Hainz.
Jinými slovy i pokud se podaří peněženku spustit včas, nebude zdaleka umět všechno, co se dnes slibuje.
Velká příležitost pro byznys
Přes všechny komplikace má projekt obrovský potenciál. Firmy získají jednotný způsob, jak ověřovat identitu zákazníků napříč Evropou. To může snížit náklady a otevřít prostor pro nové služby.
Podle Petra Kymličky může evropská peněženka výrazně proměnit celý trh digitální identity. „Firmy v sektorech jako bankovnictví, doprava, telekomunikace či zdravotnictví získají díky evropské peněžence jednodušší a standardizované ověřování identity zákazníků napříč celou Evropskou unií,“ vyzdvihuje Kymlička hlavní výhodu připravované novinky. „Zároveň jim to otevře nové obchodní příležitosti, neboť mohou stavět nad digitální identitou další služby, například elektronické podpisy, sdílení ověřených dat nebo personalizované nabídky, a zlepšit spokojenost zákazníků díky menší administrativní zátěži,“ vysvětluje Kymlička.
Občanům zprovoznění peněženky usnadní například cestování po Evropské unii, přeshraniční zaměstnání nebo podnikání mimo domovskou zemi v dalších zemích unie.
Konkurence bankovní identity a eDokladů
Evropská peněženka ale nepřichází do prázdného prostoru. V Česku už dnes funguje bankovní identita i aplikace eDoklady, které umožňují digitální ověření totožnosti občanů.
„Tyto prostředky nelze jednoznačně srovnávat. Fungují na jiných principech a používají se pro jiné scénáře,“ uvádí advokát Josef Donát. Ten je zároveň právním zástupcem společnosti Bankovní identita, která stejnojmenný nástroj provozuje.
Donát připomíná, že bankovní identita má dnes obrovskou výhodu v rozšířenosti. „V zásadě každý občan, který má účet u tuzemské banky, ji může jednoduše využívat. Její limitací je ale použití pouze v České republice,“ vysvětluje.
Právě tady má evropská peněženka nabídnout něco navíc. „Přináší celoevropskou použitelnost a interoperabilitu, takže uživatel může jednou identitou prokazovat totožnost i sdílet ověřené údaje napříč státy a sektory,“ podotýká Petr Kymlička z Moor Czech. Zároveň uživatele nesváže s konkrétní bankou.
Rozdíl je i ve funkcionalitě. Zatímco bankovní identita slouží hlavně k přihlašování a ověření identity, evropská peněženka má fungovat jako úložiště různých digitálních dokladů a umožnit jejich selektivní sdílení. „V mobilu tak může mít uživatel nejen identitu, ale třeba i řidičský průkaz, diplom nebo další dokumenty, které bude možné jednoduše ověřit,“ doplňuje Donát.
Podobně je to i s aplikací eDoklady. Ta dnes funguje jako digitální občanka použitelná hlavně na úřadech v Česku. Evropská peněženka má být její nadstavbou. „Umožní i nové funkce, například sdílení dokumentů nebo využívání služeb soukromých firem,“ popisuje Kymlička.
Vznikne silné spojení?
Do budoucna se počítá s tím, že se jednotlivé systémy propojí. Bankovní identita může sloužit například pro první přihlášení do peněženky a eDoklady se do ní postupně začlení. Evropská peněženka tak zřejmě nevytlačí současná řešení. Spíš je postupně propojí do jednoho širšího ekosystému.
Jenže nejprve musí skutečně vzniknout. A právě v tom bude kámen úrazu. Místo očekávané revoluce to nyní vypadá spíše na pomalou evoluci s několikaletým rozjezdem. A ten bude daleko pomalejší, než říkají oficiální plány.
